„Hned na začátku jsem se sešel s představiteli Svazu, Besed a ostatních menšinových institucí a tázal se, zda by si přáli vidět mě v televizi, jak sedím ve sněmovně, nebo abych raději chodil po ministerstvech a loboval pro realizaci našich projektů. Rozhodli se pro druhou variantu,“ říká poslanec Bílek a dodává, že se přesto zúčastnil většiny plenárních zasedání a více než dvacetkrát vystoupil za parlamentním řečnickým pultem, čímž se zařadil mezi průměrně aktivní poslance. Kromě toho, hodně práce udělal na schůzích parlamentních výborů pro práva národnostních menšin, pro zemědělství a pro evropské fondy.
Jednou z prvních iniciativ menšinových poslanců byla žádost o spojení menšinových voleb s volbami komunálními, protože je odezva na menšinové volby malá, ale se tak během tohoto mandátu nestalo. Když jde o doplňkové právo hlasu pro příslušníky menšin, dostali ho v komunálních volbách, v parlamentních zatím ne. Česká menšina v těchto volbách volila místostarosty v Dežanovci, Daruvaru, Hrubečném Poli a místožupana v Bjelovarsko-bilogorském županství. Stanovy Dežanovce, Sirače a Hrubečného Pole byly doplněné články o dvojjazyčnosti v krajanských osadách.
Velkou práci vykonal také daruvarský úřad poslance a tajemnice Lidija Horvatová, kde jen za deset letošních měsíců o pomoc a radu požádalo přes šest set občanů. „Prostřednictvím úřadu jsme zpracovávali četné projekty, včetně evropských, využili jsme zkušenost přátel z České republiky. S Českou republikou jsme měli mnohé a skvělé vztahy. Navštívili nás členové senátu a parlamentu, delegace řady měst, mezi nimi Plzeňského a Jihomoravského kraje, které projevily zájem a ochotu podílet se na obnově letoviska českých škol v Daruvaru a Končenicích na ostrově Pašmanu.“
Velice dobrá byla také spolupráce s chorvatským velvyslanectvím v Praze a moravskými Chorvaty, z čehož vyplynuly větší možnosti financování české menšiny u nás. Poslanec dobře spolupracoval s českým velvyslanectvím v Záhřebu, a není třeba zapomenout na dobré vztahy s Československým ústavem zahraničním a řadou ministerstev obou zemí. Poslanec Bílek se značně podílel i na lobování pro rozpočtové finanční prostředky, jimiž se prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny financuje kulturní autonomie, tedy činnost menšinových spolků. Tato částka má přes ekonomickou krizi přibližně stejnou úroveň. Ve své práci nezanedbal ani jednu Českou besedu a stejně tak ani Matici slovenskou, a pomáhal i mimo běžné aktivity: počítače a jiné věci pro krajanské knihovny a jiné instituce a nezapomněl ani na rady a představitele, základní a mateřské školy, včetně těch, ve kterých se učí čeština modelem C a kterých v poslední době přibývá. V neposlední řadě poslanec Bílek pomohl, aby spolky mohly i nadále na programech a zábavách podávat jídlo a pití.
„Byly i další projekty, které měly podporu různých ministerstev. Není snad spolek nebo instituce, které něco nedostaly, třeba nějaký nástroj pro dechovou hudbu. Čtvrtinu z celkového rozpočtu svého úřadu jsem využil na kapitální podporu spolkům. A nakonec, kromě realizovaných projektů je řada zahájených, takže je na čem pracovat i v příštím období,“ uzavřel poslanec Vladimír Bílek, který zdůraznil, že se na parlamentních volbách bude ucházet o nový mandát jako nezávislý kandidát. M. Pejić/mp, ld