„Jedním z cílů vlády v tomto mandátu je pokračovat se zvyšováním úrovně ochrany práv národnostních menšin. Proto se zavázala, že ve spolupráci s představiteli národnostních menšin připraví operační programy pro národnostní menšiny podle předem dohodnutých priorit,“ stojí v odůvodnění vládního usnesení.
Zvláštní operační programy vláda vypracovala pro srbskou, italskou, českou, slovenskou, maďarskou, albánskou a romskou menšinu ve spolupráci s Úřadem pro lidská práva a práva národnostních menšin a příslušnými tělesy státní správy, jsou v souladu s návrhy poslanců národnostních menšin.
„Když se těsně po volbách jednalo o možnosti spolupráce s novou chorvatskou vládou, poslanci národnostních menšin upřesnili své požadavky ohledně ochrany menšinových práv a budování menšinové infrastruktury,“ řekl nám poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek. „S premiérem jsme jednak podepsali smlouvu o dodržování zákonem ručených práv, jednak jsme pro aktuální mandát vypracovali dokument, nazvaný Operační program vlády pro menšiny. Pracovala na něm i rada poslance. Do dokumentu jsme zapojily priority jak české, tak slovenské menšiny, kupříkladu dostavbu daruvarské české mateřské a základní školy, zajišťování prostředků na učebnice, na edukaci učitelů, stavbu vzdělávacího střediska ve Tkonu na ostrově Pašman, obnovu a úpravu českých domů. Chtěli jsme také zajistit financování kulturní autonomie menšinových spolků a vydavatelství české menšiny, a tak má zvláštní kapitolu v programu Jednota, stejně jako i určité vazby na Pavíčkovou nadaci a ostatní menšinové instituce.“
Program zahrnuje i přípravu budoucích bilaterálních smluv mezi Chorvatskem a Českou republikou, které zaručí reciproční ochranu národnostních menšin. Chorvatský stát by se tak, podobně jako Česká republika financuje stavbu Chorvatského domu na jižní Moravě, postaral o stavbu českého kulturního střediska v Daruvaru, který by vlastně byl muzeem s galerií a archivem.
„Jde také o větší infrastrukturní projekty, které se uskuteční ve spolupráci s různými ministerstvy, a jsou zaměřené na zlepšení podmínek života ve všech částech republiky, kde ve větším počtu žijí příslušníci české a slovenské menšiny. Šlo by o fond, který by se zabýval infrastrukturou, tedy stavěním silnic a podnikáním. Program je možno doplňovat, proto budeme v kontaktu s krajanskými spolky sledovat potřeby jednotlivých besed, škol a ostatních institucí a do programu přidávat další projekty,“ říká poslanec Bílek a dodává, že se jednotlivé části programu budou zapojovat do ročních rozpočtů a měly by se realizovat do konce mandátu.
Na pořadu jednání vlády byl ještě bod týkající se uskutečňování práv národnostních menšin. Vláda totiž schválila Usnesení o vnitřním uspořádání (Uredba o unutarnjem ustrojstvu) ministerstva vědy a vzdělávání, čímž se znovu zakládá Samostatný úsek pro národnostní menšiny, který byl zrušený v roce 2011. „Tento úsek se bude skládat ze dvou částí – služby pro vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin a služby pro národní programy, akciové plány, mezinárodní projekty a mezinárodní spolupráci. Myslím si, že je to dobrá zpráva, protože doposud se stávalo, že se některé věci neřešily, protože v ministerstvu pro tyto záležitosti neexistovala služba,“ uzavřel V. Bílek. M. Pejić/Vláda
Schválen vládní operační program pro menšiny
Návrh usnesení o schválení operačních programů pro národnostní menšiny na období 2017–2020 byl jedním z bodů posledního zasedání Vlády Republiky Chorvatska. Projekty, které menšinoví poslanci dojednali a zapojili do smluv, podepsaných s premiérem Andrejem Plenkovićem, se tím pádem staly součástí programu vlády.
„Jedním z cílů vlády v tomto mandátu je pokračovat se zvyšováním úrovně ochrany práv národnostních menšin. Proto se zavázala, že ve spolupráci s představiteli národnostních menšin připraví operační programy pro národnostní menšiny podle předem dohodnutých priorit,“ stojí v odůvodnění vládního usnesení.
Zvláštní operační programy vláda vypracovala pro srbskou, italskou, českou, slovenskou, maďarskou, albánskou a romskou menšinu ve spolupráci s Úřadem pro lidská práva a práva národnostních menšin a příslušnými tělesy státní správy, jsou v souladu s návrhy poslanců národnostních menšin.
„Když se těsně po volbách jednalo o možnosti spolupráce s novou chorvatskou vládou, poslanci národnostních menšin upřesnili své požadavky ohledně ochrany menšinových práv a budování menšinové infrastruktury,“ řekl nám poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek. „S premiérem jsme jednak podepsali smlouvu o dodržování zákonem ručených práv, jednak jsme pro aktuální mandát vypracovali dokument, nazvaný Operační program vlády pro menšiny. Pracovala na něm i rada poslance. Do dokumentu jsme zapojily priority jak české, tak slovenské menšiny, kupříkladu dostavbu daruvarské české mateřské a základní školy, zajišťování prostředků na učebnice, na edukaci učitelů, stavbu vzdělávacího střediska ve Tkonu na ostrově Pašman, obnovu a úpravu českých domů. Chtěli jsme také zajistit financování kulturní autonomie menšinových spolků a vydavatelství české menšiny, a tak má zvláštní kapitolu v programu Jednota, stejně jako i určité vazby na Pavíčkovou nadaci a ostatní menšinové instituce.“
Program zahrnuje i přípravu budoucích bilaterálních smluv mezi Chorvatskem a Českou republikou, které zaručí reciproční ochranu národnostních menšin. Chorvatský stát by se tak, podobně jako Česká republika financuje stavbu Chorvatského domu na jižní Moravě, postaral o stavbu českého kulturního střediska v Daruvaru, který by vlastně byl muzeem s galerií a archivem.
„Jde také o větší infrastrukturní projekty, které se uskuteční ve spolupráci s různými ministerstvy, a jsou zaměřené na zlepšení podmínek života ve všech částech republiky, kde ve větším počtu žijí příslušníci české a slovenské menšiny. Šlo by o fond, který by se zabýval infrastrukturou, tedy stavěním silnic a podnikáním. Program je možno doplňovat, proto budeme v kontaktu s krajanskými spolky sledovat potřeby jednotlivých besed, škol a ostatních institucí a do programu přidávat další projekty,“ říká poslanec Bílek a dodává, že se jednotlivé části programu budou zapojovat do ročních rozpočtů a měly by se realizovat do konce mandátu.
Na pořadu jednání vlády byl ještě bod týkající se uskutečňování práv národnostních menšin. Vláda totiž schválila Usnesení o vnitřním uspořádání (Uredba o unutarnjem ustrojstvu) ministerstva vědy a vzdělávání, čímž se znovu zakládá Samostatný úsek pro národnostní menšiny, který byl zrušený v roce 2011. „Tento úsek se bude skládat ze dvou částí – služby pro vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin a služby pro národní programy, akciové plány, mezinárodní projekty a mezinárodní spolupráci. Myslím si, že je to dobrá zpráva, protože doposud se stávalo, že se některé věci neřešily, protože v ministerstvu pro tyto záležitosti neexistovala služba,“ uzavřel V. Bílek. M. Pejić/Vláda