V letním období od 21. července do 18. srpna jsme Ladislav Sadílek a já měli možnost zúčastnit se letního kursu českého jazyka v Dobrušce v České republice. Trval čtyři týdny, učili jsme se českému jazyku, a také jsme se seznámili s dějinami, kulturními památkami a přírodními krásami České republiky.
Prví večer v Dobrušce se všichni účastníci kursu seznámili s vedoucími a programem. Uvítala je hlavní vedoucí Mgr. Vladimíra Korenová. Řekla, že se letošního kursu účastní 68 osob z 29 států. Potom nás seznámila se všemi učiteli, kteří nás vedli, mluvila o rozvrhu hodin a mimoškolních aktivitách, kterými jsme se zabývali během měsíce. První večer nás uvítal i starosta Dobrušky Ing. Petr Lžíčař.
Program výuky českého jazyka byl uspořádaný tak, že jsme podle našich znalostí češtiny byli rozdělení do skupin. Skupin bylo celkem šest, byly pojmenované podle barev – žlutá, zelená, modrá, červená, fialová a pomerančová. Ladislav a já jsme byli ve skupině začátečníků, patřili jsme do žluté místnosti a poslouchali jsme přednášky v angličtině pod vedením učitelky Mileny Petrové. V naší skupině bylo 13 účastníků z celého světa: z USA, Venezuely, Brazílie, Saúdské Arábie, Sýrie, Gruzie, Francie, Bosny a Hercegoviny a samozřejmě my z Chorvatska. Přednášky se konaly každý den od 8,00 do 12,15, někdy i do 15 hodin, ale vždy s výbornou náladou. Učili jsme se správně vyslovovat, číst a psát, učili jsme se i konverzaci a také zpívat známé české písničky, jako jsou třeba Travička zelená, Okolo Hradce, Holka modrooká a jiné. Po přednáškách byl oběd, zbytek dne patřil různým aktivitám nebo výletům. Mohli jsme si vybrat koupání v bazénu, stolní tenis, bowling, české filmy a různé prezentace o České republice.
To, co se všem líbilo nejvíce, byly výlety. Téměř každý den jsme navštívili jiné město, a tak se nám Česká republika zdála ještě zajímavější. Navštívili jsme města Ratibořice, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, navštívili jsme pivovar Primátor, různé trhy a koncerty v Opočně a strávili den v adrenalinovém parku u Orlických hor. Byli jsme na zájezdch na Krkonoších, ve Vrchlabí, Špindlerově mlýnu, Adršspašských skalách, Hradci Králové, kde jsme se kochali v přírodních krásách kraje. Nejkrásnější vzpomínky si neseme právě z výletů, z krásné přírody a bohaté tradice a minulosti.
Účastníci kursu se lépe seznámili na akci Večer národů. Každý týden se konal jeden a z prezentací jsme se dozvěděli různé zajímavosti ze států, ze kterých pocházeli účastníci kursu. Bylo krásné sledovat a poslouchat o přírodních krásách, poslouchat a zpívat lidovou hudbu a ochutnávat tradiční jídla a nápoje států, jako jsou například Uruguay, Paraguay, Chile, Gruzie, Ukrajina a mnohé jiné. My jsme naši vlast představili na třetím Večeru národů. Uvedli jsme základní údaje o Chorvatsku, promítli video o přírodních krásách Krásné naší, nabídli různé sladkosti, např. Bajaderu, sušenky Domaćica či také domácí slivovici, kterou přinesl Ladislav. Po našem vystoupení byli mnozí nadšení Chorvatskem a hodlají ho v budoucnu navštívit.
Po třech týdnech intenzivního učení se českému jazyku se hodnotily naše znalosti. Příjemně jsme se překvapili, když jsme se dozvěděli, jak se bude hodnotit. Byli jsme rozdělení do skupin, vedoucí každé skupiny vylosoval město, do kterého měl odjet a dozvědět se o něm co nejvíce. Moje skupina dostala za úkol odjet do Kostelce nad Orlicí, Ladislav jel do Trnova. V tom městě jsme strávili půl dne a dozvěděli jsme se o něm všechny zajímavosti. Potom jsme se vrátili do Dobrušky a povídali o všem, co jsme tam zažili, samozřejmě v češtině. Pak jsme všechno ukázali vedoucím, učitelům a kolegům. Byl to i konec kursu češtiny v Dobrušce.
Poslední tři dny jsme strávili turisticky v Praze. Viděli jsme Karlův most, Hradčany, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, zažili jsme plavbu Vltavou. Ochutnali jsme trdelník, pili nejlepší české pivo, užili jsme si všeho, co Praha nabízí.
Na konci v Praze odevzdalo Ministerstvo zahraničních věcí všem účastníkům kursu osvědčení.
To, jak se nám tam líbilo, bylo nejlépe poznat poslední den při loučení, kdy mnozí z nás měli v očích slzy. Vřele doporučujeme všem, kdo mají tu možnost, aby se přihlásili na kurs v Dobrušce, protože je to pozitivní a nezapomenutelná zkušenost, na kterou budeme pamatovat po celý život. Vlasta Bočková a Ladislav Sadílek, přeložila A-M. Štrumlová Tučková

Co na nás zapůsobilo
Vlasta: „Na kurs češtiny v Dobrušce budu pamatovat jako na jednu z nejkrásnějších životních zkušeností. Na jednom místě jsem měla možnost seznámit se s lidmi z celého světa a mluvit několika jazyky. Pro všechny byla společná péče o česky jazyk a tradici. Během měsíce jsem se hodně naučila, nejdůležitější je, že si teď ještě více vážím a rozumím tradicím svých předků. Vím, že mi všechno, čemu jsem se v Dobrušce naučila a odnesla si (písně, tanec...), pomůže jak v České besedě Osijek, tak v mé rodině. Proto všem mladým doporučuji, aby se už narok přihlásili na kurs, který bude pěknou zkušeností.“
Ladislav: „Když jsem přijel do Česka, česky jsem skoro vůbec nemluvil. Poslední dny kursu jsem bez problémů češtinu používal v každodenních situacích. Je to určitě tím, že jsou čeština a chorvatština podobné jazyky a také tím, že naši učitelé byli výborní a celé dny trávili s námi. Nejlepší část kursu bylo přátelení s lidmi z celého světa. Teď mohu říci, že mám kamarády ve Venezuele, Brazílii, USA, Gruzii, Sýrii a jinde. Všem doporučuji navštívit kurs v Dobrušce, určitě toho nebudete litovat.“