Večer zahájili členové divadelní skupiny z Jazveniku. V režii Marie Vaškové, autorky a herečky zároveň, sehráli jedinou autorskou hru večera Poslední vůle strýčka Honzy, v níž humorným způsobem vyprávěli o splnění strýcovy závěti.
Šibovečtí ochotníci jsou věrni komediím, se kterými měli úspěch i v Lipovlanech. V režii Jasny Jermanové sehráli skeč Rychlokurz pro zdravotní sestry od Jiřiny Bohdalové o tom, jak se jí může stát i číšnice. Hru vylepšili šťavnatými vsuvkami ze současného života.
Divadelní skupina Nazdar garešnické České besedy, která v Lipovlanech jako jediná toho večera hostovala poprvé, se představila britským varietním skečem Večeře pro jednoho. Servírování sluhy Jamese, obsluhujícího lady nenechala nikoho lhostejným. Režisérka a vypravěčka Davorka Mihokovićová diváky taktně před začátkem uvedla do děje.
„Tuto hru jsme hráli v letech 2004, 2007 a letos. Před deseti lety jsme za ni získali na státním festivalu cenu,“ řekla o Posvícení v Hudlicích Prokopa Konopáska režisérka divadelní skupiny Dolany Světluška Prokopićová a dodala, že ji nedávno sehráli i v českých Hudlicích. Diváci na rekvizitami nejlépe vybavené scéně a nejdelším představení večera s napětím sledovali příběh knížete Oldřicha. Dolanští svým představením potvrdili, že právem patří mezi špičkové krajanské soubory.
Pro všechny přítomné to byl krásný večer. Je potřeba pochválit všechny herce i pomocný personál za kus dobře vykonané práce. Na závěr příjemně stráveného divadelního večera předal M. Kadlíček každé skupině uznání za účast. „Všechny hry nás nadchly. Nejvíce se nám ale líbily ty, čerpající z každodenního života včetně politického. Hercům se podařilo publikum rozesmát, i ty, kteří česky neumí. Pořádáním divadelních večerů se snažíme zachovat češtinu. Divadlo je kromě písně jedním z nejčastějších způsobů, jak o jazyk pečovat,“ prohlásila místopředsedkyně Besedy. Zbytek večera proběhl v besedě a zábavě v přátelském ovzduší za zvuku českých lidovek z přehrávače. A. Raisová/ar