Print this page

Porada pedagogických pracovníků české menšiny

  • Posted on:  středa, 07 únor 2018 00:00

NEJVĚTŠÍ SETKÁNÍ UČITELŮ ZASE VYVOLALO VELKÝ ZÁJEM
Zimní plénum krajanských učitelů – odborná porada všech pedagogických pracovníků české menšiny v Chorvatsku, která se konala 26. ledna v daruvarském Českém domě, opět ukázala, že je o setkání tohoto typu velký zájem. Pořadatel akce, Svaz Čechů v republice Chorvatsku a jeho rada pro školní otázky, si také daly záležet a připravily zajímavá témata a zajistily dobré přednášející.

Po uvítacích slovech předsedkyně rady pro školní otázky Svazu Čechů a poradkyně pro školy s výukou v češtině v Chorvatsku Jitky Staňové Brdarové účastníky pléna pozdravila předsedkyně Svazu Anna-Marie Štrumlová Tučková. Vyjádřila spokojenost ze zájmu učitelů a omluvila prvního tajemníka velvyslanectví České republiky Miroslava Kolatka, který se porady nemohl zúčastnit kvůli povinnostem ohledně českých prezidentských voleb. Přenesla také jeho informace o možnostech jazykového zdokonalování v České republice na tradičních kurzech a semestrálních pobytech. Přenesla pozdravy i od poslance Vladimíra Bílka.
Učitele oslovila i Táňa Novotná Golubićová, místožupanka za českou menšinu. Upozornila na program Měsíce mateřského jazyka, který právě probíhá, a pozvala přítomné, aby podepsali petici Minority Safe Pack, evropskou iniciativu zaměřenou na zachování menšinových práv v celé Evropě.
J. Staňová Brdarová mluvila o počtu žáků a o akcích, které se pořádají během roku. Zvlášť pochválila dvě nové akce, které se loni konaly poprvé – letní školu žáků šestých tříd, kterou podrobněji představila, a lyžování žáků české školy v Končenicích, s kterým přítomné seznámil ředitel školy Jaromír Vrabec. Dále uvedla, že se plán akcí v příštím období, podobá se hlavně programu, který se uskutečňuje už léta, a který se doposud osvědčil. „V zimě je plénum učitelů. Jarní seminář v České republice přesuneme na podzim,“ uvedla. „Je to kvůli financování, neboť dotace dostáváme hlavně na konci léta, a když akci uspořádáme na jaře, máme dlouho dluh. Seminář se bude konat v Prostějově od 6. do 9. října 2018 a s uspořádáním i letos pomůže pan Ivo Martinec. Kromě toho v listopadu proběhne sympozium o českém jazyce. V březnu u nás budou logopedky z České republiky, které budou pracovat jak se žáky, tak s učiteli. Pro žáky připravujeme pravidelné akce – pětidílné Naše jaro, tedy přehlídky divadel a folkloru, soutěže ve výtvarné a literární tvořivosti a udělení uznání úspěšným žákům. Dále tu je škola zimní tvořivé dramatiky, která už proběhla a zase byla velice krásná a úspěšná, tentokrát věnovaná Josefu Ladovi. Připravila ji Světluška Prokopićová a dětem se tak líbí, že by nejraději měly školu tvořivé dramatiky i na jaře i v létě. Další úspěšné akce jsou letní školy v České republice – znovu by měli jet žáci šestých tříd podle modelu A do Smržovky a žáci sedmých tříd ze všech modelů do Prahy a jiných měst. Pokud se to podaří, znovu bychom v zimě poslali děti na lyžování do Beskyd na Moravu.“ Přítomným se představila i nová členka kolektivu daruvarské mateřské školy Anita Jovanovićová Křivská.
Zvláštním hostem porady byla učitelka češtiny a angličtiny z vídeňské české školy Komenského Alena Tichá, která představila způsob výuky českého jazyka v hlavním městě Rakouska. „Máme problém, se kterým se potýkají i jiné krajanské komunity – v rodinách se přestává mluvit česky, o přestávkách se děti ve škole baví německý jako tady chorvatsky, a stále víc mluví takovou směsí dvou jazyků, které kolokviálně říkáme komenština,“ řekla A. Tichá.
Jaké to je v Austrálii, vylíčila česká učitelka Bohdanka Pěva Šolcová, která se po deseti letech vrátila do Chorvatska a jednu dobu byla mezi australskými krajany. „V Austrálii je asi sedm českých škol, ale výuka neprobíhá jako v Česku nebo Chorvatsku. Škola působí jako zájmový kroužek a není zapojena do australského ani do českého školství: Probíhá v sobotu, většinou ve formě tematicky zaměřených dílen,“ uvedla B. Pěva Šolcová.
Pedagožka Renata Hašplová připravila přednášku pod názvem Vývoj dítěte a jeho úskalí. „Jedná se o spolupráci jak mateřských, tak základních škol s rodiči,“ řekla. Mluvila také o výhodách a záporech integrace. O psaném českém jazyce mluvila Marie Sohrová a česká učitelka Naďa Sviderková připravila zajímavé testy pro závěrečné uvolnění účastníků porady.
„Řekla bych, že letošní porada pedagogických pracovníků české menšiny byla výborná a zase trochu jiná,“ řekla po plénu Jitka Staňová Brdarová. „Letos bylo zaměřené na Čechy v zahraničí nebo na českou diasporu, takže jsme představili vídeňskou školu Komenského a výuku češtiny v Austrálii. Kromě toho jsme podali základní informace o našich školách, o akcích, které chystáme, a o loňských projektech. Zvlášť bych chtěla vyjádřit svoje nadšení ze dvou vynikajících akcí – jsou to novinky v naší aktivitě: letní škola žáků šestých tříd a lyžování žáků české školy v Končenicích, které se konaly v České republice. Myslím si, že by tyto akce měly zůstat na seznamu aktivit Svazu Čechů. Bylo by dobré, kdyby se do nich mohlo zapojit co nejvíce dětí.“
Letošní porada potvrzuje, že jde o akci, která učitelům pomáhá v jejich každodenní práci. „V této akci se učitele poučí, slyší češtinu a to nejdůležitější je, že jsme všichni spolu. Je to naše největší setkání. Obyčejně z osmdesáti našich pedagogických pracovníků přijde  sedmdesát. Tady vlastně vidíme, že k sobě patříme, vidíme, že o nás Svaz pečuje a připravuje nové akce, vidíme, že spolu postupujeme a snažíme se ještě zlepšit naši práci, abychom si co nejdéle udrželi češtinu v Chorvatsku.“   Text a foto Mato Pejić

SPOLEK KOMENSKÝ VÍDEŇ
Školský spolek Komenský (Schulverein Komenský) je zřizovatelem a provozovatelem mateřské školy, obecné školy a osmiletého gymnázia ve Vídni. Je to dobrovolná organizace, která už od roku 1872 pečuje o výchovu a vzdělávání příslušníků české menšiny v hlavním městě Rakouska. Škola Komenský nabízí dětem žijícím ve Vídni výuku v německém, českém a v slovenském jazyce. Během téměř 150 let působení prošly školami Komenský desetitisíce žáků a na výuce a výchově se podílely tisíce učitelů a vychovatelů.
„My jsme několikajazyčná soukromá škola s právem veřejnosti,“ řekla nám učitelka češtiny a angličtiny na vídeňské škole Alena Tichá, která navštívila Daruvar a na poradě českých pedagogů představila výuku českého jazyka. „To znamená, že rakouský stát platí učitele, kteří jsou zaměstnanci školního úřadu. Děti dostávají učebnice v rámci programu učebnic pro celé Rakousko. Jinak rodiče žáků platí školné. Skládáme se z několika části. Máme mateřskou školu, kterou navštěvují děti od dvou do šesti let a základní školu, v ní jsou děti ve čtyřech ročnících od šesti do deseti let. V posledních letech došlo k velké změně. Dříve děti navazovaly na další čtyři ročníky v bilingvní škole, což byl druhý stupeň základní školy. Nyní jsme přestoupili na rakouský způsob, a to znamená, že děti ve věku deseti let začínají s prvním ročníkem osmiletého gymnázia. První stupeň gymnázia je veden jako tzv. Vídeňská střední škola, což znamená, že tam nejsou jen děti, které by normálně chodily na gymnázium, ale jsou tam všechny děti. Ve třídách učí dva učitelé hlavní předměty, abychom mohli učit děti s různými možnostmi.“
Ve školce je pět česko-německých tříd, jedna třída je maďarská, které škola pronajímá prostor. „Na základní škole jsou ze dvou třetin děti mluvící česko-německy a z jedné třetiny slovensko-německy. Na výuku mateřského jazyka se děti dělí a alfabetizace, tedy učení se číst a psát, probíhá v jazyce, v němž jsou dětí silnější.  
Na škole učí kolem stovky učitelů a vychovatelů, v mateřské škole je také sto dětí, na základní škole 186 a na gymnáziu 246 žáků. Na gymnáziu jsou v každém ročníku prvního stupně dvě paralelní třídy a od pátého ročníku je jedna třída v každém ročníku. „Děti pocházejí z části z krajanských rodin. Jsou to tedy vídeňští Češi už v několikáté generaci, kteří si opravdu zakládají na tom, aby děti chodily do české školy a udržely si češtinu. Potom máme samozřejmě děti rodičů, kteří se přistěhovali do Vídně za prací. Ti přicházejí bez jakékoliv znalosti němčiny a máme rok nebo dva, abychom je naučili německy. Občas se nám objeví děti, jejichž rodiče nemluví česky a nemají žádné české kořeny, ale chtěli by, aby se jejich děti naučily nějakou slovanskou řeč.“
Na gymnáziu se učí z rakouských učebnic a na mateřský jazyk, češtinu a slovenštinu, si škola objednává učebnice z Česka a Slovenska. „Látku si můžeme trochu přizpůsobit, protože české učebnice jsou zaměřené spíše na jazykovědu, zatímco my potřebujeme praktické použití jazyka. A proto si cvičebnice vytváříme samy.“
Paní Alena Tichá navštívila kromě pléna učitelů také české mateřské a základní školy v Daruvaru a v Končenicích, české vysílání Radia Daruvar a Svaz Čechů, kde ji předsedkyně Svazu Anna-Marie Štrumlová Tučková, ředitelka Jednoty Lidija Dujmenovićová a poradkyně Jitka Staňová Brdarová seznámily s uspořádáním krajanské komunity, s menšinovým vydavatelstvím a školstvím. Foto archiv ŠS Komenský Vídeň

Read 995 times