Jde o první politickou biografii uveřejněnou v Chorvatsku, kterou napsali chorvatští autoři. Jasna Marcelićová se na toto téma specializovala na postgraduálním studiu Regionální komparativní politiky střední a jihovýchodní Evropy u prof. dr. Tihomira Cipeka, a Marijan Lipovac, historik a bohemista, je předsedou Chorvatsko-české společnosti.
Autoři sledují Havlovo politické působení počínaje jeho zájmem o politicky zabarvená témata v dramatech a básních, jeho účastí na pražském jaru v roce 1968, jeho disidentským obdobím, kdy byl pronásledován a vězněn. Dopodrobna popisují Havlovu cestu až k aktivnímu působení v politice, průběh sametové revoluce, kolaps režimu a volbu za prezidenta koncem roku 1989. Období jeho prezidentování (1989–2003) je rozpracováno do několika kapitol a zvláštní kapitola je věnovaná jeho vztahu k Chorvatsku a válkám v bývalé Jugoslávii. Zdůrazněna je Havlova podpora Chorvatsku, BaH a Kosovu jako obětem srbské agrese a jeho kritika nerozhodnosti mezinárodního společenství zastavit Slobodana Miloševiće, kterého srovnával s Hitlerem.
Kniha byla představena 21. února v Českém domě v Záhřebu. Hovořil o ní prof. dr. Tihomir Cipek, který zdůraznil Havlův vztah k ideálům svobody, pravdy a demokracie.
„Jde o vynikající knihu, která vás neunaví. Ta kniha vás zahřeje u srdce. Poučí vás, že svoboda není věc, pro kterou by všichni byli ochotni se angažovat, kdežto Havel měl odvahu a sílu se jí zastat. Přestože jako známý spisovatel žil dobře, chtěl být svobodný, a proto usiloval o svobodu s vědomím, že se buduje vytvářením institucí, bez nenávisti a pomstychtivosti, respektováním procedury, ale i sebevědomím. Blahopřeji Čechům, že tak velký státník byl příslušníkem jejich národa,“ řekl Cipek a připomněl i Havlovu podporu Chorvatsku v době srbské agrese. „Havel cítil, že Chorvatsko, když bylo napadeno, je třeba bránit. Bylo mu jasné, že kořeny zla jsou v Bělehradě.“
Spoluautor Marijan Lipovac připomněl návrh Chorvatsko-české společnosti, aby Havlovým jménem byla nazvána některá záhřebská ulice. „Václav Havel je osobnost, kterou stojí za to studovat a podle možnosti následovat jako ideál státníka – intelektuála. Zdá se, že nám dnes v evropské a světové politice taková osobnost schází. Je to vedle Tomáše Garrigue Masaryka a Karla IV. jeden z největších politických velikánů, jaké Chorvaté mohou Čechům závidět.“ Připomněl také, že Chorvatsko-česká společnost už v roce 2000 vydala společně s Maticí chorvatskou sbírku Havlových básní Všechno je možné (Sve je moguće), a ohlásil dvě nové publikace: knihu o vztahu Ivana Meštroviće s Čechy a Hovory s TGM, které překládá Dubravka Sesarová.
Autorka knihy Jasna Marcelićová prohlásila, že Havel zrežíroval jednu z „nejkrásnějších revolucí“ 20. století a že jeho život by mohl posloužit jako předloha pro drama kafkovského absurda. „Havlova dimenze mocné duchovní svobody umělce, spisovatele, dramatika, politického esejisty ani dnes neztrácí smysl.“
Při představování knihy promluvil také český velvyslanec Vladimír Zavázal. Vidí v ní hodnotný příspěvek k chorvatsko-českým vztahům, ale i dobrou politickou příručku, z níž je možné získat řadu poučení. „Když v Chorvatsku připomenu Václava Havla, vždy se setkám s úsměvem a s dobrým poznáním Havlovy osobnosti a díla,“ řekl a jako zvláštní hodnotu knihy uvedl předmluvu, kterou napsal Havlův nástupce a dlouholetý politický protivník. „Přestože se v mnoha věcech diametrálně rozcházeli, oba Václavové těsně spolupracovali. Klaus si Havla vážil a jeho ideje považoval za morální a filozofický základ moderního českého státu a společnosti,“ řekl velvyslanec.
Předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová nazvala Havla nejznámějším Čechem ve světě a místopředseda Svazu Čechů a předseda Rady české menšiny města Záhřebu Juraj Bahník přečetl úryvky z Havlova proslovu. Redaktor knihy prof. dr. Damir Agičić připomněl, že jde o druhou knihu z edice vydavatelství Srednja Europa, věnovanou biografiím státníků střední a východní Evropy (první byl zakladatel nezávislého Polska Józef Piłsudský, následovat bude bývalý gruzínský prezident a šéf sovětské diplomacie Eduard Ševarnadze).
Mezi mnohými hosty byli lidé, kteří měli příležitost osobně se s Václavem Havlem setkat, např. první chorvatský velvyslanec v ČR Zlatko Stahuljak s manželkou Ivankou, politik Dobroslav Paraga, publicista Danko Plevnik, výtvarní umělci Zdenka Pozaićová a Branka Vujanovićová, fotograf Zoran Filipović a další.    Text Marijan Lipovac, přeložila a zpracovala L. Stráníková, foto Mladen Banek a FAH

FOTO na facebooku