Už čtvrt století jednou týdně v různých termínech na prvním programu Chorvatské televize tato relace připomíná divákům chorvatského veřejného mediálního servisu, že žijeme v multikulturní společnosti. V zemi, která svým menšinovým komunitám poskytuje možnosti vzdělávání v mateřských jazycích, možnost oficiálního používání jazyků národnostních menšin a možnost rovnoprávné účasti v politickém a veřejném životě, aby svou identitu co nejvíc zviditelnili. Během let Prizma dalo prostor příslušníkům menšin, které slyšíme jen zřídka, poskytlo prostor nejen pro zachování identity, ale také pro rozvoj menšinových projektů, propagovalo rozlišnosti a oslavovalo jejích sílu a zároveň vždy stála při těch, jejichž menšinová práva byla porušena, a to právě na základě národnostní příslušnosti.
Magazín Prizma zahájil v roce 1993 Zoran Slijepčević a dodnes se na realizaci pořadu podílela mnohá známá novinářská jména Chorvatské rádiotelevize, mezi kterými byli i Sunčica Findaková, Jozo Kapović, Tomislav Špoljar, Hrvoje Bučar, Štefanija Blagašová, Ognjen Golubić, Hana Gelbová, Silvija Trnčevićová, Marijana Kranjecová, Sanja Plešová a Daniela Draštatová. Režírovali ho Alceo Marti, Mira Srićová, Darko Erak, Sandra Krpanová, Tomislav Markov a Ljiljana Mandićová. Mezi zajímavosti z dějin relace patří fakt, že ji režíroval také proslulý Anton Marti. Producenty byly Damir Duić a Ivana Alilovićová.
Prizma dostalo i řadu uznání a poděkovaní. Zvlášť se vyjímá uznání Chorvatského helsinského výboru pro lidská práva (HHO) za mediální prosazovaní lidských práv a cena za televizní novinářství roku za film Neprežaljeni (Neoželení), který zpracovalo Prizma. Cenu Chorvatského novinářského spolku (HND) vloni dostaly redaktorky a moderátorky Marijana Kranjecová a Daniela Draštatová a režisérka Ljiljana Mandićová.
Užší produkční tým pořadu Prizma dnes tvoří několik stálých novinářů a redaktorů v Záhřebu a ve střediscích HRT: Hana Gelbová, Silvija Trnčevićová, Vesna Ratkovićová, Valmer Cusma, Lenka Lalićová, Marijana Kranjecová, Sanja Plešová a Daniela Draštatová, režisérka Ljiljana Mandićová, sekretářka režie Mirela Bedićová a producentka Ivana Alilovićová. Vysílání vzniká v programovém oddělení pro vzdělávání a vědu, které řídí Zvonko Božinović.
Výroční vysílání 31. března bylo ve znamení nové vizuální identity, kterou navrhl designér Damir Sabolović. Její základ tvoří usměvavé tváře příslušníků národnostních menšin i většinového obyvatelstva a umělecký tón tomuto řešení dali malíř Johnathan A. Roberts a skladatel Silvio Pasarić. V rámci pořadu odstartoval i nový cyklus reportáží s názvem Odhalování (Razotkrivanje), autorky Hany Gelbové, která s desítkou statečných mladých lidí natočila sedm příspěvků bez jakékoli rezervovanosti. Odhalili tím výzvu menšinového života a života většinového národa v Chorvatsku.
„Vzhledem k tomu, že letošní výroční relace padla na velký křesťanský a židovský svátek, Velikonoce a Pesach, se zabývalo Prizma rozdíly mezi nimi,“ řekla redaktorka Daniela Draštatová a dodala: „Během uplynulého čtvrt století jsme se zabývali právě rozdíly, naučila jsem se, že jsme pod kůží všichni stejní a že se musíme jen navzájem seznámit, abychom se vypořádali s vlastními předsudky a abychom se jich postupně možná i zbavili. Pro mne Prizma bylo a zůstalo výzvou; zviditelnit menšinová témata často v prostředí, které nemá pochopení pro jiné a jinačí, což si vyžaduje kreativní řešení.
Nesmírně mnoho nadšení mezi výbornými kolegy, spolupráce s menšinovými spolky a názor, že menšinový program musí být především kvalitní televize zajímavá pro všechny, činí relaci Prizma jedinečným pořadem Chorvatské televize. Právě v naší relaci se novinářskému řemeslu učili mladí novináři, příslušníci menšin a ti, kteří mluví menšinovými jazyky. Bohužel, jen někteří z nich dostali po stáži vnějšího spolupracovníka plný pracovní úvazek, a tak každých několik let zůstáváme bez vynikajících lidí,“ říká Daniela Draštatová.
„Prizma pozoruje veškeré procesy ve společnosti z menšinového hlediska, který se velice často liší od hlediska většinového národa. Ráda dělám Prizma i proto, že obsahuje dokonalou kombinaci poměru politiky, každodenního života a tradic, které ovlivnily Republiku Chorvatsko, v níž dnes žijeme,“ vzkazuje redaktorka Sanja Plešová.
Během pětadvaceti let vysílání Prizma rostlo a rozvíjelo se stejně tak jako menšinová scéna v Chorvatsku. Kdysi vládnoucí tradiční témata, vystřídaly angažované reportáže o (ne)uplatňování menšinových práv a magazínový přístup, v jehož středu se nachází jednotlivec. Právě to Prizma přiblížilo divákům, kteří každou sobotu mohou v pětačtyřicetiminutovém pořadu slyšet několik různých jazyků, objevit kořeny zvyků nebo jevů a dozvědět se, jak se buduje chorvatská multikulturní společnost. Chorvatská rádiotelevize, přeložil a upravil M. Pejić

ŘEKLI O MENŠINOVÉM MAGAZÍNU PRIZMA
Lenka Lalićová, novinářka Rádia Daruvar, spolupracovnice pořadu:
„S Chorvatskou televizí spolupracuji devět let. Soustřeďuji se na natáčení příspěvků v českém jazyce, a to jednou za dva či tři měsíce především na Daruvarsku. O tématice televizních příspěvků se konzultuji s redaktorkami Prizmatu Danielou Draštatovou a Sanjou Plešovou. Většinou doporučuji témata sama, ale samozřejmě, když kolegyně připravují zvláštní obsahové celky, vytvářím příspěvky na základě společné domluvy.
Po mnoha letech novinářské praxe v rozhlase, kdy se kromě obsahu příspěvku soustředím na zvuk a mám k dispozici deset až patnáct minut na mluvenou část, v televizním příspěvku, který je částí velké mozaiky, je tomu zcela jinak. Pracujeme s dvěma prvky: zvuk a obraz, ty musí být v souladu. A co je nejtěžší? Jak všechno sdělit ve čtyřech či pěti minutách, aby příspěvek měl odpovídající obsah. Možná nejdůležitější je to, že jde o týmovou práci. Kameraman, zvukař, osvětlovač, novinář musí vědět, co dělají, na co se soustředí. Důležitý je střih, hudba, samozřejmě i překlad. Vše má své normy.“

Vladimír Bílek, poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu:
„Televizní pořady věnované národnostním menšinám neodráží jejich podíl ve složení obyvatelstva Chorvatska, i když má chorvatská vláda s Chorvatskou televizí smlouvu o recipročním zastoupení menšin v programu veřejného mediálního servisu.
Když jde o menšinový magazín Prizma, mohu říci, že je pořad připravován velice kvalitně, že dává pozor na rovnoprávné zastoupení jednotlivých menšin a že sleduje aktuální dění, týkající se menšinových záležitostí, jenže to není souměrné k poměru počtu příslušníků menšin v celkovém počtu obyvatel.
I nadále budeme usilovat o zvětšení prostoru pro menšinová témata, o návrat menšinových kronik a o vytvoření zvláštní redakce pro národnostní menšiny, ale magazín Prizma si jako relace zaslouží komplimenty za kvalitu. Přeji redakci, aby tak pracovala i dále, blahopřeji k jubileu a děkuji za dosavadní spolupráci.“

Anna-Marie Štrumlová Tučková, předsedkyně Svazu Čechů v RCH:
„Chtěla bych poblahopřát Prizmatu ke čtvrtstoletí nepřetržitého vysílání a informování o menšinách a menšinovém životě. Vždycky nás potěší, zejména příspěvky o našem menšinovém životě. Prizma je v menšinovém životě velice populární a spolupráce s redakcí je výborná. Program je různorodý a velmi bohatý, redakce Prizmatu se stará o to, aby všechna naše důležitá menšinová témata byla zastoupena. Dozvíme se, co se děje na menšinové scéně, co je právě aktuální, co dělají příslušníci ostatních menšin a jestli se potýkají se stejnými problémy jako my.
Osobně velice ráda sleduji kulturní činnost ostatních menšin. Díky Prizmatu se zviditelňuje i naše práce jak kulturní, tak osvětová a politická angažovanost. Myslím si, že je to pro každou menšinu důležité. Proto všem, kteří se na vytváření Prizmatu podílejí, jménem české menšiny děkuji a přeji hodně úspěchů v další práci.“

Damir Malina, předseda Rady české menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství a Koordinace rad a představitelů české menšiny v RCH:
„Od začátku vysílání Prizmatu jsme s redakcí dobře spolupracovali, a zvlášť často jsme se stýkali po schválení menšinových zákonů. Tehdy byla tato relace jistým servisem, jehož prostřednictvím jsme usilovali o uplatňování předpisů. Prizma sledovalo i naši akci návratu dvojjazyčnosti na Daruvarsku a vůbec veškerou naši snahu o zlepšení práv národnostních menšin. Prizma je dobrý pořad a Menšinová mozaika situaci dodatečně zlepšuje, ale to pro naši, a stejně tak pro ostatní menšiny, nestačí. Proto se i nadále budeme snažit získat zpět menšinové kroniky, které CHTV vysílala před domovinskou válkou.“
Připravil M. Pejić