Jsou to Mesićovi, kteří v sedmi fóliovnících pěstují květiny od begonií, verben, afrikánů (kadifa), pelargonií, surfinií, karafiátů, trvalek, až k méně známým sanvitáliím. Ze zeleniny mají v nabídce zelí, brokolici, květák, rajčata, papriky, petržel, okurky, melouny, tykve a léčivé rostliny.
Jejich hospodářstvím, které se z 90 % zaměřuje na květiny a z 10 % na zeleninu, nás provedla paní Sanja, maminka šestiměsíčního Leona a sedmileté Anji. Ostatní jsme nezastihli, buď prodávali na trhu, nebo byli v práci. „Manžel Tomislav pracuje v kutinské firmě Almus ve slévárně hliníku a tchyně s tchánem prodávají na trzích,“ vysvětlila Sanja nepřítomnost ostatních členů rodiny. „S pěstováním začali před patnácti lety Tomislavovi rodiče, a to proto, že Tomislav, povoláním elektromechanik, květiny miluje,“ vysvětlila Sanja a pokračovala: „Tchyně s tchánem neměli o pěstování ponětí, Marie byla prodavačkou, Zlatko pracoval v Petrokemiji a žili v panelovém bytě v Kutině. V Jamaricích, malé vesničce se šesti sty obyvateli, měli nedostavěný dům, který jsme si s manželem upravili a rozhodli se žít tady.“ Sanja je diplomovaná ekonomka, poradkyně v pojišťovně Croatia v Kutině.
Zájem o sazenice každoročně klesá – Rodina Mesićova začínala se dvěma fóliovníky, které postavil Tomislav. Pěstovali v nich chryzantémy a letničky, jejichž sortiment stále rozšiřovali. „Nyní máme fóliovníků sedm, ale už se nebudeme rozšiřovat, protože prodej letniček každoročně klesá,“ řekla Sanja. Dalším z důvodů stagnace na trhu je velká nabídka sazenic v obchodních centrech a vysoké výdaje na vyhřívání fóliovníků.
„Například letos jsme kvůli dlouhé zimě spotřebovali o 50 % víc paliva – plynu a topného oleje – než vloni.“ Na ohřev Mesićovi nedostávají státní podporu, stejně jako na ochranné prostředky proti škůdcům a chorobám. Výdaje jsou ohromné. Na největší fóliovník za 50 tisíc kun, vybavený pohyblivými stoly, si Mesićovi vzali půjčku. Vše ostatní se snaží finančně pokrýt z vlastních zdrojů jako například vloni postavený fóliovník za 25 tisíc kun. „Nemáme je pojištěné ani chráněné proti kroupám a silnému větru, jen proti slunci, stejně jako nemáme v plánu ani hlásit se na fondy EU, protože nemáme status rodinného hospodářství (OPG), ale zemědělského výrobce,“ dodala Sanja. Inspekce chodí na hospodářství pravidelně.
Trvalky jsou vyhledávanější než letničky – „Sazenice dovážíme z Itálie, protože jsou levnější a kvalitnější než domácí. Zeminu dovážíme z Litvy,“ dozvěděli jsme se. Domácí sazenice často napadaly choroba a škůdci, takže je Mesićovi museli častěji ošetřovat chemickými prostředky než ty z dovozu, což jim zvyšovalo náklady. Dalším důvodem, proč sazenice dovážejí, bylo nedodržování dodacích lhůt, i to, že už čtyři roky se rostliny mohou rozmnožovat jen po zaplacení koncese,“ vysvětlovala paní Sanja, která dodala, že sazenice se do fóliovníků vysazují už v lednu. Prodávají se od dubna do půlky června, a to doma, ale hlavně na tržnicích v Kutině, Garešnici, Novsce, Okučanech, Sl. Brodu, Lipiku, Pakraci a v Daruvaru. V Daruvaru a Pakraci je o ně největší zájem. Potom přicházejí na řadu chryzantémy.
„Ceny výpěstků jsou bez ohledu na zvyšující se náklady stejné. Co se týče sortimentu, snažíme se nabídku obohatit novými barvami, a když jsou, i novinkami.“ Mezi kupci je neoblíbenější červená. Bez ohledu na velkou nezaměstnanost v Chorvatsku, mají Mesićovi, stejně jako mnoho jiných zaměstnavatelů, problém najít pomocnou pracovní sílu. Kromě zahrádkářství se tato rodina na 20 jitrech půdy, které si dodatečně pořídila, zabývá i pěstováním kukuřice, sóji a ovsa. Osivo pak prodává, část využívá ke krmení padesátky ovcí. Do budoucna se rodina asi zaměří především na trvalky, protože letničky se čím dál tím méně kupují. Text a foto A. Raisová

Češi v Jamaricích – Sanja pochází z české rodiny Šoufkovy z Mezurače, takže česky umí, stejně jako její bratr Davor a sestra Tanja. Před deseti lety v Mezurači tančila v českém i slovenském spolku. Její dcera Anja chodila do české školky v Mezurači, nyní do 1. třídy v Banově Jaruze. Manžel česky rozumí, stejně jako tchyně Marie a tchán Zlatko.