Print this page

S předsedkyní České besedy Holubňák Anitou Stožickou

  • Posted on:  středa, 22 leden 2020 00:00

BESEDA ZNAMENÁ RADOST A KRÁSNÉ PŘÁTELSTVÍ
Když v roce 2011 převzala Daruvařanka Anita Stožická funkci předsedkyně České besedy Holubňák, byl spolek na umření, ale jí se ho podařilo během své osmileté angažovanosti vzkřísit. Proč se tato podnikatelka středních let ujala nelehké funkce, a i dál se snaží, bez ohledu na odliv lidí z Holubňáku, aby Beseda byla aktivní a aby byla nositelkou kulturního života ve vsi? Velice jí záleží na uchování češtiny v rodině a v Besedě.

„Nejsou lidi, natož děti!“ slýchali jsme kdysi, když jsme jezdili na besední akce do Holubňáku, ale jak je vidět, když vedení spolku převezme osoba, která věří, že se situace změní k lepšímu a ví, co je jejím úkolem, tak všechno jde. A to by pro nás všechny mělo být vodítkem, abychom se nikdy nevzdávali, i kdyby se situace zdála být beznadějná.
Velkou roli v Anitině rozhodnutí převzít spolek v Holubňáku jistě sehrála skutečnost, že její pradědeček Josef Bahník a dědeček Fráňa Bahník byli jeho dlouholetí předsedové. Anita u nich strávila dětství. Často slýchávala, co se v Besedě děje, jaké jsou problémy, co se připravuje, a to ji zaujalo natolik, že když viděla hrozbu zániku českého spolku v Holubňáku, nedalo jí to a pokus zachránit ho se jí povedl. „Jako dítě jsem byla členkou daruvarské Besedy. Pomáhala jsem většinou na velkých akcích – Dožínkách,“ vysvětlila nám Anita Stožická, roz. Bahníková. Teď žije a pracuje v Daruvaru. Je podnikatelkou a vedoucí úspěšného daruvarského podniku pro distribuci alkoholických a nealkoholických nápojů Daprom (otevřený v roce 1992), kterou před pár lety převzala od svého otce Slávka a matky Slávinky, oba jsou původem z Holubňáku. „V Dapromu pracuji od roku 1998, tedy 21 rok.“ Anita se ale narodila v Rijece. „S rodiči jsem se hned po narození odstěhovala do Daruvaru, protože je lákal jejich rodný kraj a na přímoří si těžko zvykali. Nikde jinde jim není lépe než doma v Daruvaru. Po české škole jsem vystudovala ekonomickou školu, obor ekonomický technik, obě školy v Daruvaru.“
S manželem Draženem má Anita dvě dcery – 21letou Enu, která skončila střední školu směr agro-turistický technik a 15letou Ivu. „Ta je studentkou prvního ročníku gymnázia. Iva je aktivní v České besedě Daruvar v Holubičce a v České besedě Holubňák, Ena je členkou divadelní skupiny v Holubňáku. Manžel se stará o logistiku a pomáhá při pracovních akcích a kulturních programech. V mé rodině se bohužel kromě mých dětí a mě nikdo jiný tancem, hudbou ani divadlem nezabýval. Manžel se stará o naše zemědělské hospodářství, kde se kromě pěstování krmiv zabývá i chovem skotu. Kromě toho je velký milovník lovu. Mám i bratra Dalibora, který žije s manželkou Dajanou a dětmi Rokem a Zolou v Daruvaru, kousek ode mě. Bratr pracuje v Kutině.“

Dětská olympiáda – oživení besední činnosti
„Abychom do Besedy přilákali děti, rozhodli jsme se pořádat dětskou olympiádu. Na ní se totiž vydovádí, skamarádí a seznámí se s ostatními dětmi. Letos jsme ji uspořádali už posedmé a byli jsme velmi spokojeni. Sešlo se na ní 70 dětí a rodičů. Jsme hrdí na to, že podobnou akci nikdo z našich besed nemá,“ s hrdostí prohlásila Anita a dodala, že handicapem Holubňáku je nejen to, že tam žije málo dětí, ale i to, že kvůli tomu tam od roku 2004 nefunguje škola.

Český dům v Holubňáku
„Český dům máme od roku 1997, tedy 22 let, a jsme proto moc rádi, máme se kde scházet a nacvičovat naše akce. Letos dostal novou fasádu. Od roku 1997 jsme ho upravovali a přistavovali. Dům má nové dveře a v zadní části i nová okna, přistavěli jsme sanitární uzel. Dům nám zbývá ještě obílit a upravit kuchyň. Sedmdesátišestičlenná Beseda v Holubňáku má pěvecký sbor s hudebním doprovodem a divadelní skupinu. Českou republiku, jižní Moravu, jsme vloni navštívili poprvé. Podobné poznávací zájezdy plánujeme i na rok 2020.
Česká beseda Holubňák byla založena v roce 1926, činnost jsme obnovili před dvaceti lety. V tomto roce chceme vybavit novou kuchyň v domě, který bychom chtěli obílit a upravit vše, co bude ještě potřeba, dodržovat plán akcí a pečovat o naši češtinu, kulturu a především o dobrou a veselou náladu, na kterou dbáme jak v Besedě, tak i v mé rodině,“ těmito slovy jsme se s ambiciózní Anitou rozloučili. Text A. Raisová foto ar a rodinný archiv

Read 460 times