Chorvatský sněm zasedá od 23. března v bývalé budově INA v Šubićově ulici. Jde o historické místo, kde Sněm zasedal v 90. letech po bombardování Gornjího Gradu a kde byla schválena usnesení, která vedla k samostatnosti Republiky Chorvatska. I tentokrát jde o mimořádnou situaci. Velké zemětřesení 22. března ráno poškodilo budovu parlamentu, Vlády, i kostela Svatého Marka. Je to trochu zvláštní zasedání i kvůli tomu, že je přizpůsobené situaci s globální koronavirovou pandemií. Židle jsou na několik metrů od sebe, v zasedací místnosti může být po dvou poslancích z každého klubu. Proto jsme se domluvili, jakým způsobem budeme pracovat ze svých úřadů a kdo a kdy bude přítomný na plenárním zasedání. Řádně zasedá i předsednictvo parlamentu, v němž jsem také, ale probírá se i řada dalších témat, především spojených s pandemií. Jedním z témat byly úpravy zákona o lokálních volbách, protože byly vypsané mimořádné volby pro zastupitelstvo města Orahovice a obce Otok, a v této situaci jsme je mohli odložit jedině touto cestou – změnou zákona.
Jsou tu i rozhodnutí, která umožňují hospodářským činitelům – výrobcům a zemědělcům překlenout tuto krizi – „aby přežili“. Před týdnem byla vyhlášena a představena první sada opatření pro zachování hospodářství, zemědělství, živností a výroby vůbec. Právě se chystá druhá část. Klub menšinových poslanců navrhl, aby se platby povinností vůči státu nejen odložily, ale aby živnosti a podniky, které byly uzavřeny a zůstaly bez jakýchkoli příjmů, byly zproštěné placení veškerých daní vůči státu, aby se zavedlo moratorium na půjčky pro živnosti a hospodářství, ale i pro fyzické osoby, kterým se příjmy v této těžké době snížily o více než 20 procent.
Kromě práce v parlamentu jsme se snažili i různými jinými způsoby umožnit existenci našim podnikatelům. S mnohými z nich jsem takřka v každodenním spojení a když se dostaneme do úzkých, zprostředkuji i styk se Štáby civilní ochrany na obecní, městské, krajské i státní úrovni. Podařilo se nám pomoci také některým rodinným hospodářstvím, která vyrábějí potraviny, takže jsem po domluvě s paní Adélou Jarešovou a Irenou Lastovou z Radia Daruvar na facebooku založil stránku prodeje zemědělských produktů.
V současnosti je těžké určit hranice kompetencí státního Štábu (Stožer) civilní ochrany. Ústavní soud se ozval, že omezení pohybu měl vyhlásit parlament, a nejen civilní ochrana. Myslím si ale, že Štáb svou práci koná výborně. Když srovnáme situaci u nás a jinde, třeba v Česku, na Slovensku nebo v USA, u nás je ještě stále pod určitou kontrolou a dozorem, a to právě díky spolupráci Štábu civilní ochrany s Vládou a Sněmem. Společné schůze máme nejméně jednou za týden, potom Vláda připravuje zákony, které se probírají v parlamentu, abychom tuto krizi co nejsnadněji překonali a aby netrvala příliš dlouho. I když nikdo nemůže říci, jak se virus bude chovat, na základě zkušeností z Číny a jiných zemí můžeme dělat určité plány a projekce, jak usnadnit naši situaci, jak omezit nákazu na co nejmenší počet osob a i úmrtí, a také, aby tato pandemie v Chorvatsku trvala co nejkratší dobu, abychom se mohli vrátit ke každodennímu životu.
Co se týče prostředků plánovaných pro menšiny, víme, že se poslancům v dohodě s Vládou a Radou pro národnostní menšiny a Úřadu pro lidská práva letos podařilo ve státním rozpočtu dosáhnout i historicky nejvyšší úroveň. I prve jsem poděkoval českým besedám, Svazu Čechů a Jednotě za to, že vypracovaly plány na období čtyř let, které jsme rozpracovali ve vládním programu pro českou a slovenskou menšinu. Musíme si ale uvědomit, že se tato situace určitě jistým způsobem dotkne všech občanů, všech sdružení v Chorvatsku a určitě se dotkne také českých institucí a spolků. Když si uvědomíme, že se veškerá naše aktivita z největší části financuje ze státní úrovně, musíme si uvědomit, že se náklady spojené s touto krizí do jisté míry přenesou na všechna sdružení, a tím i na nás, na menšinová sdružení. Osobně jsem v každodenním styku s klubem poslanců, s Radou pro národnostní menšiny a panem předsedou Tolnauerem, s nímž jsme už psali dopisy na úřad premiéra a na Ministerstvo financí, jakož i vládním Úřadem pro lidská práva v čele s panem Tahirim, s mojí radou poslance, se Svazem Čechů. Společně vystupujeme s určitými žádostmi na úřadu premiéra, takže jsme už měli několik společných schůzí s premiérem Andrejem Plenkovićem a ministrem financí Zdravkem Marićem. Usilujeme o to, aby se tato krizová situace co nejméně promítla na naši menšinu.
Je zřejmé, že k přerozdělování státního rozpočtu dojde. Bez ohledu na to, naším cílem je zachovat minimálně „studený chod“ našich sdružení a základ – informování na úrovni, jakou máme. To znamená i Jednotu, která nás o všem informuje. Rád bych poděkoval všem novinářům a dalším zaměstnancům, kteří usilují o to, aby Jednota pravidelně vycházela i v této krizi. Děkuji také všem zaměstnancům Svazu Čechů v čele s paní Annou-Marií Štrumlovou Tučkovou. Každý den se snažíme vyřešit všechny problémy, které nám pandemie způsobila.
Chci poděkovat také všem službám – zdravotníkům, policii, ale také učitelům v našich školách, kteří vedle řádného programu, který žáci sledují v Chorvatské radiotelevizi, realizují výuku českého jazyka. Děkuji také všem dalším občanům, ať už jsou zapojeni do činností Chorvatského červeného kříže či jiných složek civilní ochrany, za jejich aktivitu pro normální průběh života v daných podmínkách.
Uvidíme, jak to bude letos se všemi akcemi. Budeme sledovat, jak se situace bude vyvíjet v průběhu měsíce nebo dvou. Už se nemohu dočkat, abychom, až to všechno projde, nadále na vysoké úrovni udržovali činnost především pro zachování jazyka, tradic a kultury nás Čechů v Republice Chorvatsku.
A na konec: Prosím vás, uposlechněte všechna rozhodnutí Štábu civilní ochrany Republiky Chorvatska a – zůstaňte doma.
Zaznamenal Ž. Podsedník, foto úřad poslance