Zemětřesení poškodilo střechy Domu Šenoa, spadly komíny, které za sebou strhly tašky, popraskaly stěny a stropy, proto je nutná okamžitá sanace a rychlá finanční pomoc. „Dům, v němž se pečlivě opatruje pozůstalost Augusta Šenoy, nejvlivnějšího a nejplodnějšího chorvatského spisovatele 19. století, lze obnovit, ale k tomu je zapotřebí pomoc všech milovníků kultury a historického jádra města Záhřebu. Malé rodinné muzeum má velký význam pro chorvatské kulturní a literární statky; důkazem toho je také jeho zařazení na Listinu chráněných kulturních statků (Lista zaštićenih kulturnih dobara) Republiky Chorvatska,“ uvádí správkyně Domu Šenoa Jasmina Reisová, pěstounka Augustova vnuka Zdenka Šenoy a právní dědička této slavné rodiny. Dům Šenoa je významná a hodnotná kulturní lokalita Chorvatska z několika důvodů. V letech 1928/29 ho pro svou rodinu postavil zeměpisec a spisovatel Milan Šenoa, nejstarší syn Augusta Šenoy. O pozůstalost a zachování rodinné tradice pečovala také Augustova manželka Slava Šenoová, která spolu s Milanovou rodinou žila dál v tomto domě téměř až do své smrti v pokročilém věku v roce 1944, vdovou byla 63 let. S Augustem Šenoou měla za 13 let manželství šest dětí, z nichž se dospělosti dožily tři – synové Milan a Branko a dcera Draga.
Kromě předmětů, které patřily Augustu Šenoovi, jeho knih, rukopisů a výtvarných prací, se v Domě Šenoa pečuje o památku jeho otce Aloise Schönoy, který se v roce 1829 z rodného Budína přistěhoval do Záhřebu a pracoval jako cukrář (sladopek) u záhřebského biskupa Aleksandra Alagoviće, později i u jeho nástupce Juraje Haulika. Po Aloisovi se zachovaly jídelní příbory, talíře, mísy, džbány, formy na perníky, peněženka, pečetní prsten, cigaretová špička, různé dokumenty. Zvláštní význam má sešit s více než 600 recepty na cukroví, zmrzliny, šťávy a likéry. Aloisovým otcem byl Johannes Schöynoha, byl povoláním mlynář, potom pekař. V této podobě jeho příjmení je zřejmá jeho původní podoba – Šejnoha. Po něm se pro potomky zachovala pouze modlitební kniha z roku 1821. Bohužel není známé jméno jeho otce nebo děda s příjmením Šejnoha, který se podle rodinné pověsti do Budína přistěhoval z Čech, pravděpodobně z Čáslavi, a tam se poněmčil. Matka Augusta Šenoy byla pomaďarštěná Slovenka Therese Rabacsová. Zemřela, když bylo Augustovi pouhých osm let. Po ní se zachovaly dopisy, doklady a některé předměty, jako například vějíř, lorňon a zrcátka.
Dům Šenoa opatruje také pozůstalost nejmladšího syna Augusta Šenoy, malíře Branka Šenoy. Tvoří ji vedle osobních dokladů, fotografií a korespondence také malířské potřeby, jakož i jeho díla, která jsou registrovaným kulturním statkem Republiky Chorvatska a jsou zavedena do Seznamu movitých kulturních statků. Je tu také několik předmětů, které patřily Brankově manželce, malířce Nastě Rojcové. Rodinnou pozůstalost sepsal a spolu s manželkou Marií do konce svého života opatroval Milanův syn, kunsthistorik Zdenko Šenoa, jediný vnuk Augusta Šenoy a jeho poslední potomek. Ten s manželkou v roce 1991 vydal knihu receptů Aloise Schönoy s titulem Biskupski sladopek (Biskupský cukrář).
Péči o rodinnou pozůstalost později převzala Jasmina Reisová a její rodina, manžel a dva synové, kteří založili sdružení Svi naši Šenoe (Všichni naši Šenoovi), Dům Šenoa zařídili jako muzeum a zpřístupnili ho veřejnosti.
„Ještě za života Zdenka Šenoy jsme sepsali veškerou pozůstalost každého z členů rodiny Šenoovy, se zřetelem k jejímu významu nejen pro naši rodinu, ale i za celou naši chorvatskou vlast. Úmrtím Zdenka Šenoy v roce 2005 bohužel vymizelo poslední pokrevní spojení s Augustem Šenoou. Ale my, jeho příbuzní, jsme i nadále s naší matkou a babičkou Marií Šenoovou pokračovali v péči o rodinnou pozůstalost. Ona byla neúnavná, a my jsme byli zvědaví a pilní žáci. Několikrát jsme přečetli všechna díla Augusta a Milana Šenoy, jakož i rodinné deníky a dopisy. Prostudovali jsme životy jejich současníků a přátel, fotoalba. Znovu jsme se učili dějiny. Strávili jsme hodiny a hodiny v Chorvatském státním archivu ve vyhledávání, studování, bádání a objevování. Potom jsme byli připraveni v Domě Šenoa se s veřejností rozdělit o to, co jsme zachovali a čemu jsme se naučili, a novým generacím dále předat poznání o rodině Šenoově a jejím velkém přínosu kulturnímu dědictví Chorvatska,“ říká Jasmina Reisová.
Od roku 2016 dodnes Dům Šenoa navštívilo mnoho zájemců, občanů a turistů, taktéž i žáků a studentů. Konaly se tu mnohé přednášky a jiné akce, hlavně k výročím narození i úmrtí Augusta Šenoy, která jsou v listopadu a prosinci. Kromě kulturních obsahů si návštěvníci mohli vychutnávat pečivo připravené podle téměř 200 let starých receptů Aloise Schönoy.
Bohužel, Dům Šenoa zemětřesení uzavřelo pro veřejnost na neurčitou dobu. Aby se dějiny rodiny Šenoa zachovaly pro budoucí generace, které budou i nadále moci vychutnávat tento krásný záhřebský příběh, který vznikal téměř dvě stě let, pomoc je velmi vítaná. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto muzeum

Zájemci mohou své dary poukázat (uplatiti) na účet sdružení
Udruga „Svi naši Šenoe“, Ulica Ive Mallina 27, 10000 Zagreb.
IBAN: HR34 2360 0001 1025 5258 6 otevřený u banky Zagrebačka banka d. d. SWIFT: ZABAHR2X, svrha uplate: donacija za saniranje štete nakon potresa.