Print this page

Egyptští Sluneční králové v Národním muzeu v Praze

  • Posted on:  středa, 21 říjen 2020 00:00

SVĚTOVÁ VÝSTAVA O STAROVĚKÉM EGYPTĚ V ČESKÉ REPUBLICE
Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odkrývání jeho tajemství. Více než tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace starověkého Egypta nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem. Národní muzeum ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyšší radou pro památky Egypta otevřelo v Historické budově Národního muzea na konci srpna 2020 jedinečnou výstavu nazvanou Sluneční králové, která návštěvníky zavede do nejstaršího období egyptské říše, do doby dávných stavitelů pyramid.

Výstava představuje soubor téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, starých takřka 5 tisíc let, které ještě nebyly nikde ve světě vystaveny. K vidění jsou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech v Egyptě. Pomocí moderních multimediálních technologií a nevšední architektury samotné výstavy se návštěvník ocitá v čase nejstarší staroegyptské civilizace a může alespoň vizuálně zažít atmosféru doby velkých egyptských králů a poznat původní atmosféru královského Abúsíru.
Výstava je v mnoha ohledech opravdu unikátní. Po mnoha letech příprav a odkladů (nejdříve byla sametová revoluce v Česku, pak byla revoluce v Egyptě) se Národnímu muzeu podařilo uskutečnit světově ojedinělou výstavu, která je zajímavá nejen stářím a hodnotou vystavovaných předmětů, ale i zemí jejich původu. Ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných památek jako právě na výstavu Sluneční králové. Umělecké předměty na výstavu byly také zapůjčeny z muzeí v Německu. Příprava tak rozsáhlé mezinárodní výstavy bývá vždy velice náročnou záležitostí, ale skutečnost, že se výstavu Sluneční králové podařilo uskutečnit i za současné složité mezinárodní situace s koronavirovou nákazou, považuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš téměř za zázrak.
Starý Egypt doby Staré říše obecně představuje první teritoriální stát v dějinách naší planety. Právě tehdy, v době mezi 27. a 22. stol. př. n. l. došlo k nevídanému rozmachu této civilizace, která nás dodnes překvapuje svou vyspělostí, uměním i záhadami.
Označení Sluneční králové se používá pro panovníky 5. dynastie, kteří uctívali jako hlavní božstvo staroegyptského panteonu slunečního boha Rea. Čtyři z těchto panovníků si postavili své zádušní komplexy v Abúsíru. Architektura, umění nebo filozofie, stejně jako řízení státu, dosáhly za jejich vlády vrcholu.
Lokalita Abúsír je součástí oblasti pyramid rozléhající se od dnešní Káhiry v délce několika desítek kilometrů na jih až k Fajjúmské oáze. V průběhu Staré a Střední říše právě v této oblasti vznikaly největší pyramidové komplexy panovníků a pohřebiště příslušníků jejich rodin stejně jako vysokých hodnostářů země ale i obyčejných obyvatel. Abúsír společně se sousední Sakkárou představuje střed této oblasti, kde se nachází převážná většina královských i nekrálovských staroegyptských památek, které se dochovaly do současnosti.
Výstava Sluneční králové představila poprvé mimo území Egypta největší světové objevy, které na pyramidovém území v Abúsíru prakticky každý rok uskutečňuje expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tato expedice Českého egyptologického ústavu je největší českou vědeckou expedicí pracující řadu desítek let soustavně mimo území České republiky. Její výsledky a objevy jsou srovnatelné s těmi nejvyššími světovými měřítky. K historicky nejcennějším objevům české expedice v Abúsíru bezesporu patří chrámový komplex panovníka Raneferefa s jedním z největších souborů královských soch z doby stavitelů pyramid a jeho unikátní papyrový archiv popisující kult a provoz v jeho chrámu. Mezi přední současné české egyptology, kteří se těchto expedic zúčastnili, patří prof. Miroslav Verner a prof. Miroslav Bárta. Je třeba připomenout, že v roce 2019 uplynulo sto let od vzniku české egyptologie. Tehdy si soukromý učitel František Lexa v roce 1919 na Karlově Univerzitě nechal vypsat první přednášky z oboru egyptologie.
Tato výstava návštěvníky seznamuje nejen s unikátními světovými úspěchy české egyptologie, ale též se samotnými základy starověké egyptské civilizace. Nejde jen o nálezy samotné, ale o hluboké poznání této civilizace i konkrétních příběhů jednotlivých hodnostářů té doby. Výstava také zdůrazňuje, jak je dnes důležitý mezioborový výzkum a čeho je archeologie ve spolupráci s technickými a přírodovědnými obory schopna dosáhnout a proč je tak důležitá pro poznání naší vlastní civilizace.
Na výstavě jsou k vidění umělecké předměty i předměty denní potřeby z období 3. až 1. tisíciletí před naším letopočtem. Návštěvníky velmi zaujal jeden z největších dochovaných souborů královských soch panovníka Raneferefa z doby Staré říše. Ještě více zájmu vzbuzoval rozsáhlý soubor soch princezny Šeretnebtej, která přibližuje pojetí ženské krásy ve starověkém Egyptě. Pozornost rovněž upoutaly předměty běžného života staroegyptské společnosti jako například kamenné nádoby, keramika, texty nebo reliéfy z královských komplexů panovníků z Abúsíru.
Národní muzeum připravilo po celou dobu trvání výstavy – do začátku února 2021 – bohatou nabídku akcí v rámci doprovodného programu: přednášky českých egyptologů, filmové večery na téma Egypt, programy pro děti, speciální komentované prohlídky i jedinečnou egyptologickou noc v muzeu.
Výstava Sluneční králové v sobě spojuje kouzlo původních staroegyptských předmětů nevyčíslitelné hodnoty s moderními audiovizuálními prvky i poutavým prostředím. Díky tomu je určena pro všechny věkové kategorie a nabízí skutečně nevšední zážitek. Zajímavostí jistě také je, že celková pojistná hodnota vystavených předmětů je 1 miliarda korun. Připravila Zuzana Hubinková, foto Národní muzeum, Praha

Read 587 times