Valná hromada měla původně být v březnu, ale kvůli pandemii musela být odložena. Potom její konání znemožňovaly následky ničivého zemětřesení, které 22. března 2020 postihlo Záhřeb. Chorvatsko-česká společnost přece dokázala splnit svou zákonnou povinnost a svolat valnou hromadu, na níž resumovala výsledky svého působení v uplynulém období a schválila plán práce na zbytek roku 2020 a na rok 2021.
V roce 2019 a na začátku roku 2020 si Chorvatsko-česká společnost připomněla 200. výročí narození Vatroslava Lisinského koncertem jeho českých skladeb v Záhřebu, vyšla kniha Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem v překladu Dubravky Sesarové ve spoluedici s nakladatelstvím Disput a za finanční podpory města Záhřebu. Konala se také řada tribun mimo Záhřeb, na nichž byl představen zpravodaj Susreti a byla připomenuta některá významná výročí z dějin chorvatsko-českých vztahů. Patří k nim 200. výročí narození generála Josipa Filipoviće, vojenského velitele Čech a čestného občana Prahy, které se konalo v jeho rodném Gospići. Společnost přednáškami připomněla 160. výročí narození chorvatského spisovatele českého původu Vjenceslava Novaka, 80. výročí udělení Nobelovy ceny za chemii chorvatskému chemikovi českého původu Lavoslavu Ružičkovi a 60. výročí udělení téže ceny českému chemikovi Jaroslavu Heyrovskému, 60. výročí úmrtí blahořečeného Alojzije Stepince (přednáškou o jeho stycích s Čechy). Členové CHČS přednášeli také o Oskaru Schindlerovi, o Moravských Chorvatech v Břeclavi a o vzniku lázní Kupari. Uspořádala se terénní exkurze do Liky, a tehdejší chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovićová na podnět CHČS vyznamenala nejznámějšího českého Chorvata, architekta Vlada Miluniće, Řádem Ante Starčeviće.
Ani pandemie koronaviru ani následky zemětřesení působení CHČS nezastavily, společnost působila jinými prostředky. V době lockdownu se přednášky konaly prostřednictvím internetu – o historii Čechů v Záhřebu a o přínosu Čechů k rozvoji chorvatského cestovního ruchu – na internetu byla uveřejněna elektronická verze knihy Čeští Chorvaté – chorvatské stopy v Česku. S koncem lockdownu pokračovalo obvyklé působení CHČS, a tak se v červnu v Českém domě konala přednáška ke 100. výročí české vlajky a koncem srpna byla v Národní a univerzitní knihovně v Záhřebu instalována výstava Dušan Karpatský (1935–2017), známý i neznámý. Tu mohli na začátku roku 2020 zájemci zhlédnout také v Rijece. Přednáškou o svatém Jeronýmovi a Češích bylo v Záhřebu připomenuto 1600. výročí smrti tohoto významného světce, narozeného v Chorvatsku, a v Gospići se i při eskalaci pandemie připomnělo 200. výročí narození generála Franjo Filipoviće, vojenského velitele Moravy a Slezska. Shromáždění města Záhřebu schválilo iniciativu CHČS o pojmenování Parku Marie Růžičkové Strozziové, a k výročím Božidara Grubišiće a Miroslava Jílka spolek udělil ceny pojmenované po nich Jasence Kranjčevićové a Fráňovi Vondráčkovi.
„Pandemie a zemětřesení nebyly záminkou k nečinnosti Chorvatsko-české společnosti. Své působení jsme přizpůsobili daným okolnostem a docílili nových významných úspěchů, které měly dobrou odezvu i na veřejnosti,“ řekl na shromáždění předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac.
Společnost plánuje do konce roku 2020 uspořádat výstavy o Dušanu Karpatském v Bjelovaru a Daruvaru, v Záhřebu uspořádat tribunu o české experimentální poezii a vydat knihu Fráni Vondráčka a Marijana Lipovce Česko na dlani (v elektronické podobě, za finančního přispění města Záhřebu). Na rok 2021 je v plánu oslava jubileí, které se dovršily v roce 2020, jako je 600. výročí narození českého krále Jiřího z Poděbrad, 200. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové a malíře Josefa Mánese, 100. výročí narození nejvýznamnějšího historika české menšiny Josefa Matuška a 350. výročí úmrtí pedagoga Jana Amose Komenského.
Mezi výročími, která se dovršují v roce 2021 jsou nejvýznamnější 150. výročí narození Stjepana Radiće, největšího propagátora chorvatsko-českých vztahů a 250. výročí začátku chorvatského tisku a prvního chorvatského listu Ephemerides Zagrabi enses, který v Záhřebu vydával Čech Antun Jandera. Plánuje se také připomenutí 40. výročí úmrtí Miroslava Krleži postavením pamětní desky ve Zbraslavi u Prahy, kde v roce 1932 napsal svůj román Povratak Filipa Latinovicza (Návrat Filipa Latinovicze), připomenutí 10. výročí úmrtí Václava Havla pojmenováním ulice v Záhřebu jeho jménem, připomenutí 80. výročí narození a 10. výročí úmrtí spisovatele a bohemisty Predraga Jirsaka, 150. výročí smrti stavitele Bartola Felbingera, 1100. výročí úmrtí české kněžny svaté Ludmily, 200. výročí narození spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského, 100. výročí narození vůdce Pražského povstání Alexandra Dubčeka, 80. narozeniny Vlada Miluniće a 25. výročí postavení jeho budovy Tančící dům a 90. výročí otevření Baťovy továrny ve Vukovaru. V plánu činností Chorvatsko-české společnosti na rok 2021 je také instalace výstavy o ilustracích a designu českých překladů do chorvatského jazyka, postavení pamětní desky fotografovi Ivanu Standlovi v Záhřebu, jakož i projekt Retrohrátky – interaktivní putovní výstava o českých hračkách doprovázená dílnami a přednáškami. Z vydavatelských projektů se plánuje vydání nového čísla zpravodaje Susreti a knihy Jiřího Menzela Rozmarná léta. Po ukončení pandemie se v Česku pokusí uspořádat akce na pomoc při obnově budov poničených zemětřesením v Záhřebu a koncert českých skladeb Vatroslava Lisinského v Praze.
Shromáždění Chorvatsko-české společnosti rozhodlo, aby filolog a literární historik Josip Bratulić byl jmenovaný čestným členem společnosti. Ve vysvětlení rozhodnutí se uvádí, že akademik Bratulić, „jako intelektuál s hlubokým vědomím o společných kořenech chorvatské a české kultury a historické blízkosti obou národů projevuje zvláštní senzibilitu také pro chorvatsko-české kulturní vztahy.
Akademik Josip Bratulić se jmenuje čestným členem Chorvatsko-české společnosti za svůj významný přínos chorvatské kultuře, vědě a publicistice, zejména svými vědeckými průzkumy, popularizací dějin chorvatsko-českých kulturních vztahů a upřímným, dobromyslným a podporujícím angažováním při činnostech Chorvatsko-české společnosti od jejího založení dodnes. Tím dokázal svou zasvěcenost základním principům a cílům Chorvatsko-české společnosti a zasloužil si být jmenován jejím čestným členem,“ stojí ve zdůvodnění rozhodnutí.
Kromě akademika Bratuliće je v současnosti jedinou čestnou členkou CHČS Ľubica Lukaštíková z Česka, manželka někdejšího českého diplomata v Záhřebu, a čestným členem společnosti byl také zesnulý Dušan Karpatský.
Na shromáždění CHČS byla přítomná také místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková, která poblahopřála společnosti k dosavadním úspěchům a popřála zdárné uskutečnění plánů. Text a foto Marijan Lipovac
Čestné členství akademikovi Bratulićovi – Shromáždění Chorvatsko-české společnosti se jednomyslně usneslo, že se akademik Josip Bratulić jmenuje čestným členem společnosti za zmíněné zásluhy.
Akademik Josip Bratulić (Sveti Petar u Šumi 13. února 1939), je chorvatský filolog a literární historik, řádný člen Chorvatské akademie věd a umění. Vystudoval chorvatský jazyk a jugoslávské literatury a komparatistiku, dokončil postgraduální studium a obhájil doktorskou disertaci na Filozofické fakultě v Záhřebu. Pracoval na Staroslověnském ústavu Svetozar Ritig. Od roku 1977 až do důchodu v roce 2004 pracoval na Filozofické fakultě na Katedře starší chorvatské literatury. Byl vedoucím katedry v letech 1991 až 1996, od roku 1990 do 1992 byl děkanem Filozofické fakulty. Řádným členem akademie HAZU byl zvolen v roce 2000, v letech 1996 až 2002 byl předsedou Matice chorvatské.
Vědecké a odborné dílo akademika Josipa Bratuliće patří k nejobsáhlejším v novější chorvatské filologii. Tvoří ho díla zasvěcená starší chorvatské literatuře, hlaholskému písemnictví a cyrilometodějskému dědictví a chorvatské kultuře v nejširším slova smyslu. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých titulů.
Byl jedním z účastníků zakládajícího shromáždění Chorvatsko-české společnosti v roce 1992. S ním se pojí také začátky vydavatelské činnosti CHČS. I v novější době se účastnil tribun Chorvatsko-české společnosti. Několikrát přibližoval Společnost a chorvatsko-české vztahy i ve svém rozhlasovém pořadu Zagonetno putovanje (Tajuplná cesta) a v jiných médiích.
Spolu s chorvatským sochařem českého původu Želimirem Janešem vytvořil jedinečný památník hlaholského písemnictví – Alej hlaholitů Roč–Hum, stojí mezi jiným v rozhodnutí o udělení čestného členství podepsaném předsedou Společnosti Marijanem Lipovcem.