Knihu vydala Židovská obec daruvarská ve spolupráci s městskou správou. Předseda Obce Aron Bienenfeld ji rozdal účastníkům pietního aktu, který se nedávno konal na židovském hřbitově ke Dni vzpomínání na oběti holocaustu. A. Bienenfeld napsal do publikace i předmluvu, ve které klade důraz na to, že „nejde o dějiny daruvarských Židů, ale o jeden výklad, který čtenáři umožní lepší chápání mnoha dosud neznámých věcí“.
První část knihy napsal Đuro Vidmarović, spisovatel, básník, kritik, překladatel, historik a diplomat, který se náhodou setkal s potomky rodiny Ezry Ukrainčika a dozvěděl se o nedokončeném románu Rodina Sorgova (Sorg je palindrom jména Gross) a tak vznikl nápad sepsat na základě toho rukopisu dějiny této významné rodiny daruvarských Židů, od jejího přistěhování do Daruvaru v druhé polovině 19. století do zániku v druhé světové válce „v chorvatské variantě holocaustu v Nezávislém státu Chorvatsko (NDH)“. Druhou kapitolu napsali spolu oba autoři, Đ. Vidmarović a Václav Herout, významný krajanský historik, autor mnoha děl z dějin krajanské komunity i Daruvaru a okolí. Kapitola zahrnuje příchod Židů na Daruvarsko, život rodiny Sorgovy (Grossovy) v novém prostředí, příběh dětí rabína Sorga, Daruvar ve víru změn, život v hraběcím domě a vztah k práci...
„V Daruvaru žily i další židovské rodiny, zabývaly se hlavně obchodem, ale také zakládaly výrobní podniky. Postupně se některé z nich staly zámožnými, o čemž dosvědčují i mnohé velké rodinné stavby, některé z nich stojí do dnešních dnů,“ podotýká V. Herout, který prozkoumal matriční knihy a mnoho jiných zdrojů, aby v poslední, třetí části knihy, sepsal příběh daruvarských Židů v předválečné době a během války. Uveřejnil i soupis daruvarských Židů, kteří zahynuli v koncentračních táborech (165) a uvedl i jiné židovské rodiny žijící v Daruvaru.
Po příchodu do Daruvaru členové rodin obcházeli okolní vesnice, kde kupovali a prodávali levné věci, ale kromě obchodníků, byli mezi nimi také lékaři, advokáti a politikové. Svou pracovitostí byli vzorem ostatním občanům, protože hodně přispěli k veškerému rozvoji hospodářství. Rodina Grossova vlastnila i daruvarský pivovar a slévárnu Dalit, a naproti pivovaru byla její rodinná vila, kde měla svou banku. V budově Grossovy vily dnes sídli Svaz Čechů s Jednotou.
Recenzi knihy napsal Željko Karaula, lektorovala ji Romana Žukinová a vytiskla firma Graphprint. V knize jsou fotografie ze soukromých archivů autorů a archivu Židovské obce. Text M. Pejić