Bylo to velice milé a příjemné setkání, určitě zčásti i proto, že kvůli koronavirové pandemii poslední dvě pléna probíhala online. S velkým potěšením všechny přivítala poradkyně pro české školy a školy s výukou v českém jazyce Jitka Staňová Brdarová, která setkání spolu se Svazem Čechů za podpory Ministerstva vědy a vzdělávání (MZO) a Agentury pro výchovu a vzdělávání (AZOO) připravila. Přivítala a představila také hosty, kteří s nadšením promluvili k přítomným.
Jménem spolupořadatele Svazu Čechů přítomné pozdravila předsedkyně Ana-Maria Štrumlová-Tučková. Vyjádřila radost, že se mohou po dlouhé době zase všichni setkat osobně, což je velmi důležité. Zdůraznila význam vychovatelů a učitelů, kteří vychovávají budoucí generace krajanů, popřála všem především zdraví a spoustu výborných nápadů, popřála také krásné a úspěšné odpoledne plné dobré nálady.
Bjelovarsko-bilogorská zástupkyně župana Táňa Novotná Golubićová uvedla, že mají menšinoví pedagogičtí pracovníci velice zodpovědnou a důležitou práci, protože naše děti nejen vzdělávají, ale i vychovávají. Všechny přítomné i vzácné hosty pozdravila jménem svým a župana a poděkovala za společné úsilí zachovat český jazyk a kulturu. Představila akce v Měsíci mateřského jazyka, který tradičně zahajuje plénum učitelů, uvedla zajímavosti o každé akci a pozvala přítomné, aby se jich zúčastnili.
Vedoucí sektoru pro vzdělávání v menšinovém jazyce a písmu při Ministerstvu vědy a vzdělávání (MZO) Milan Vukelić zavzpomínal na své dětství a matku, která vařila jídla z celého světa, doma poslouchali různorodou hudbu, i na televizní pořad o Daruvaru a české menšině, který viděl jako dítě, a, jak řekl, možná právě to ovlivnilo volbu jeho povolání – je učitelem zeměpisu a dějepisu. Zdůraznil, že je právě otevřený přístup velice důležitý ve výchově dětí, na prvním místě má roli rodina a hned na druhém místě jsou vychovatelé a učitelé, kteří nejen, že vychovávají děti, ale i rozšiřují jejich obzory, a navíc pečují o jejich mateřský jazyk a kulturu. Na svou práci musí mít hodně energie, kterou nalézají nejen mezi dětmi, ale i v sobě, a dodal, že ve své práci mají podporu u svých nadřízených, poradkyně, také u vedoucích na lokální i státní úrovni a samozřejmě i na ministerstvu.
Zatím se nestalo, aby se setkání pedagogů osobně zúčastnil i velvyslanec České republiky. J. E. Milan Hovorka nejdříve vyjádřil vděčnost chorvatské straně, že tak pečuje o českou menšinu a uvedl, jak velmi si toho váží. Poděkoval za pozvání a mimo jiné řekl: „Nejsem pedagog, jsem otec dvou dětí, a to že jsem dnes tak pospíchal za vámi do Daruvaru, i přes řadu povinností je, abych svou přítomností zdůraznil význam, který já osobně a určitě všichni na velvyslanectví přikládáme poslání, které máte – poslání vzdělávat naše děti. Je to ohromná zodpovědnost za naší společnou budoucnost, a to poslání je specifické, protože se v Chorvatsku věnujete výuce českého jazyka, výchově dětí, kterých předkové se přistěhovali před několika generacemi.“ Vyjádřil také své obavy: „Při sčítání obyvatel se projevila tendence klesajícího počtu občanů, kteří se hlásí k české menšině. Tento trend je vidět i na počtu žáků a studentů ve výuce modely A, B nebo C. Ve srovnání s dobou před pandemií je to kolem jedenácti procent méně. Tyto klesající trendy se jeví i oproti ohromnému úsilí všech a podpoře, které se české menšině dostává od chorvatské i od české strany.“ Právě proto chtěl velvyslanec svou přítomností zdůraznit podporu učitelům a vychovatelům, vyjádřil svou ochotu a slíbil pomoc ohledně uskutečnění všech nápadů. Vyzval přítomné, aby využili možnosti zdokonalování se v České republice, slíbil i v budoucnu zajištění českých učitelů a lektorů v Chorvatsku, připomněl možnost účasti na škole slovanských studií. Zmínil také snahu zajistit finanční dary i na příští rok a zajímavé kulturní akce, také české investory nejen v Chorvatsku, ale i na Daruvarsku. Je nesmírně rád, že do Daruvaru přivedl diplomatický sbor EU, který měl u nás možnost vidět, jak dobře funguje česká komunita v rámci ústavního zákona o právech národnostních menšin. Dále zdůraznil význam předávání zkušeností mezi krajany napříč světem, také připomněl osud Ukrajiny. V závěru svého vystoupení ještě jednou poděkoval všem za jejich práci a společné úsilí zachovat český jazyk a kulturu a zároveň přispívat k blahobytu a rozvoji společnosti.
J. Staňová Brdarová připomněla, že se poslední plénum živě konalo v lednu 2020 a od té doby se toho událo hodně. Také v našich školách došlo k řadě změn a pracuje v nich spousta nových lidí. Z přítomných to jsou: v mateřské škole v Daruvaru zdravotní sestra Jasminka Čakanićová, vychovatelka Renata Kučerová a vychovatelka a zdravotní sestra Tatjana Coufalová. V daruvarské škole Komenského učí dějepis Sanja Hirkićová, němčinu Andreja Keberleová a Snježana Horáková, přírodopis Valentina Válková, učí i češtinu podle modelu C v Sirači a Kipu. V Hercegovci podle modelu C češtinu učí Marina Listová. Po představení mladých přítomní zavzpomínali na zesnulé učitele a kolegy, kterým při této příležitosti vzdali čest.
Následovala první přednáška, při které se účastníci porady online setkali s vedoucí České národní rady na Ukrajině. Paní Ludmila Čiževská seznámila přítomné s minulostí a současným životem české menšiny a průběhem výuky češtiny na Ukrajině. Obdivuhodné je, že v současnosti probíhá výuka na Ukrajině online, ale výuka češtiny živě a je o ni velký zájem, je to pro děti jediný přímý kontakt s vrstevníky. Velice dojemné bylo srovnání s osudem české komunity v Chorvatsku během domovinské války a s pomocí České republiky. Paní Čiževská měla i několik návrhů, jak zastavit asimilaci na Ukrajině, jeden z nich je na táboře seznámit české děti z Ukrajiny s dětmi z Česka a také českými dětmi z Chorvatska. Velkorysou pomoc v tom slíbil i pan velvyslanec. Připomněl velkou pomoc České republiky, která dětem z Ukrajiny zajišťuje základní péči, mimo jiné zdravotní a vzdělávání, a zdůraznil, že tak ukrajinské děti mají možnost chodit do škol a věnovat se tomu, co je v jejich věku prioritní, a to je vzdělávání a pocit radosti. Poradkyně připomněla, že i v české škole Komenského je několik žáků z Ukrajiny a že je přesvědčena, že se vrátí domů a hlásí se do českých center. Zdůraznila také, jak velké štěstí máme, že žijeme teď a tady, a že za to musíme být vděčni našim předchůdcům.
Následující přednáška nás zavedla do minulosti. Miruška Veltruská uvedla řadu zajímavostí ze stoleté minulosti České základní školy Jana Amose Komenského. Na její přednášku navázaly Táňa Kočí Valdgoniová a Jitka Staňová Brdarová, které seznámily přítomné se současností a aktivitami a výbornými výsledky žáků. Velký důraz se klade na učení jazyků, rozvoj STEM kompetencí, humanitární činnost, ale především zachování českého kulturního dědictví a jazyka.
Už sto let probíhá výuka českého jazyka i v hlavním městě Chorvatska, v Záhřebu. Podrobnou přednášku o všech úspěších, ale i výzvách, nejdůležitějších osobnostech a okamžicích v minulosti České doplňovací školy České besedy Záhřeb měla Mája Burgerová. Spolu s Marinou Koláčkovou Novoselovou vede v současnosti výuku podle modelu C pro žáky základních a středních škol v Záhřebu. Obdivuhodná je vůle všech, kteří soboty věnují výuce českého jazyka a kultury v záhřebském Českém domě.
Ředitelka České mateřské školy Ferdy Mravence v Daruvaru Zdena Kutilová připomněla devadesáti pětiletou minulost školky. Důraz kladla na současnou situaci, kdy se 28 zaměstnanců – 14 vychovatelů, jedna zdravotní sestra a dvě pomocné vychovatelky starají o 150 až 170 dětí. Připomněla také aktivity během roku, soutěže, uznání a projekty, do kterých je školka zapojena, podrobněji představila mezinárodní projekt čtyř států a poděkovala za pomoc všem příznivcům.
Ne tak optimistická, ale obdivuhodná, a dokonce vtipná, byla přednáška Ivana Horyny, který srovnal výsledky sčítání obyvatel v Chorvatsku během minulosti, ze kterých je jasné, že je jak počet obyvatel Chorvatska, tak příslušníků české menšiny, alarmující. Navrhl také několik aktivit, kterými by se aspoň trochu zpomalila nevyhnutelná asimilace. Se všemi aktivitami Svazu Čechů, které se především věnují zpomalení asimilace a zapojení mladých do menšinového života, seznámila předsedkyně Svazu Čechů A.-M. Štrumlová-Tučková, která vyzvala přítomné k dalším nápadům zajímavým pro naši mladou populaci, a slíbila podporu Svazu Čechů.
O práci Novinového nakladatelství Jednota, které se spolu s řadou učitelů, věnuje překladům nebo vypracování autorských učebnic pro výuku modelem A a modelem C hovořila ředitelka nakladatelství Lidija Dujmenovićová. Vysvětlila také, že celý proces vypracování učebnice od jejího překladu nebo napsání, než se dostane do ruky na používání, trvá téměř dva roky.
Pokračovala přednáška poradkyně Jitky Staňové Brdarové, ze které vyplynulo, že je i v postpandemickém roce méně žáků zapojených do výuky v českém jazyce. Ve výuce podle modelu A je počet žáků stálý, v modelu B je letos zaznamenán větší zájem, ale počet žáků podle modelu C klesá. Úhrnem to je 931 žáků zapojených do výuky českého jazyka ve všech třech modelech od mateřských škol po střední školy a také studenty bohemistiky na FF v Záhřebu. Poradkyně připomněla i výborné video lekce, které je možno využít při výuce českého jazyka jak v základních, tak v mateřských školách, připomněla také soutěž z českého jazyka, která se od loňského roku hodnotí stejně jako i všechny ostatní soutěže a proto výsledky mohou pomoci při zápisu na další stupeň vzdělávání. Novinkou je, že bude připravena i soutěžní kategorie pro středoškoláky podle modelu B. Při tom vyzvedla schopnosti menšinových učitelů, kteří jsou i přes malý počet schopni celou soutěž připravit – od otázek až k opravě testů pro čtyři kategorie. Dalším okamžikem v našem školství jsou nacionální zkoušky Nacionálního centra vnějšího hodnocení vzdělávání (NCVVO), které budou také z českého jazyka a zkoušky ze všech předmětů ve školách, které vyučují v českém jazyce podle modelu A, budou přeloženy do češtiny, jak zákon stanoví. Velkým pomocníkem budou určitě učebnice v češtině. Poradkyně také představila další odborné porady, které se v tomto roce budou konat, a především dvoudenní seminář pro všechny menšiny, který bude v květnu v Daruvaru.
Následovaly dvě prezentace, kterým se budou učitelé podrobněji věnovat na županských odborných poradách. Své zkušenosti o sociálním a citovém učení ve školách předala Alina Vehuniová z USA a prezentaci o tom, jak propojit dětskou literaturu se zážitkovou pedagogikou, připravila učitelka z České republiky Ilona Kirchnerová. Setkání uzavřelo společné cvičení všech přítomných, nácvik voice bandu, který vedla I. Kirchnerová a jak zmínila, každý jednotlivec se v něm může schovat, ale každý má, i důležitou roli. Z tohoto setkání si určitě každý odnášel kladný pocit sounáležitosti, ke kterému všechny vede společný cíl v jejich práci – předávat lásku k českému jazyku, kultuře a dědictví mladým generacím, budoucnosti české menšiny. Text a foto Jana Staňová

FOTO na facebooku