Dva roky jste ředitelem Pivovarů Staropramen. Za tu dobu jste jistě zmapoval situaci ve firmě.
Po dvou letech práce v pivovaru mám kompletní obrázek o pivovaru Staropramen a českém pivním trhu. Jde o velmi náročný trh s velkou nabídkou piva jak od velkých pivovarů, tak i od menších lokálních výrobců piva. Konkurence je mnohem větší než v Chorvatsku, stejně jako kultura pití piva je zde na osobité úrovni. Díky tomu, že Pivovar Staropramen investuje do zvyšování kvality svého piva, tak jsme v loňském roce získali na pivovarských soutěžích ceny pro značky Staropramen, Braník a Mustang. Co mě obzvlášť těší, je vědomí, že jsme v našich pivovarech v Praze a v Ostravě vytvořili tým kvalitních pracovníků ve všech segmentech výroby. Takoví pracovníci jsou tvůrci našich mimořádných novinek v roce 2022, jako je Staropramen 12-ka a dvě špičková piva z Ostravy: Mustang 11-ka a Černá Barbora 13-ka. Stejně tak v rostoucím segmentu BeerMix jsme měli inovaci v naší značce Cool, novinku Cool Tmavá švestka. Angažovaní obchodní zástupci v ČR a SR zlepšili dostupnost našeho sortimentu na většině našich trhů.
Zagrebačka pivovara stejně jako Staropramen patří do severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors Beverage Company, a piva značky Staropramen se také dělají v Záhřebu. Znal jste nějak více piva značky Staropramen před příchodem do Prahy?
Značku Staropramen jsem znal, protože to bylo jedno z piv, které jsem zákazníkům nabízel i na mém předchozím trhu. Zde je však Staropramen přítomen v několika verzích (11-ka, 12-ka, Smíchov, Nealko, ...) a to je potvrzením toho, jak rozvinutý je český pivní trh a jak nároční jsou čeští spotřebitelé ve své poptávce.
V Chorvatsku jste řídil národní pivní jedničkou, v Praze máte na starosti národní pivní dvojku, avšak ta je ve srovnání se Záhřebem dvakrát větší. Kromě toho, Staropramen je složitější firma, jelikož zahrnuje také pivovar Ostravar a značku Braník ze zaniklého stejnojmenného pražského pivovaru. Jak se vám daří v novém působišti?
V Chorvatsku jsem měl na starosti prodej na dalmatském trhu a dva roky jsem řídil i prodej na celém chorvatském pobřeží. Když jsem se svým týmem v regionu Dalmácie začínal, byli jsme v objemu prodeje na 3. místě, ale vybudováním kvalitního týmu a obětavou prací všech členů týmu jsme v době mého odchodu z regionu Dalmácie byli na 1. místě v objemu prodeje. Současná pozice se vztahuje na trhy ČR a SR, práce je mnohem náročnější, protože kromě prodeje koordinuji práci všech ostatních oddělení pivovaru Staropramen. Díky znalostem a odhodlání našich kolegů z Pivovaru Staropramen, spolu s kvalitou produktů, tuzemských i zahraničních značek, které máme v portfoliu, věřím, že budeme pokračovat v pozitivním trendu růstu našich tržních podílů na obou trzích.
Do Prahy jste přišel ve velmi složité době, uprostřed pandemie koronaviru, která značně ovlivnila také pivovarnictví – kvůli lockdownu se začalo prodávat více lahvového piva, mění se i zvyky spotřebitelů: roste poptávka po pivu se svrchním kvašením, ve větší oblibě se těší piva s menším obsahem alkoholu, nealko piva a míchané nápoje z piva atd. Jak zvládly pandemii koronaviru Pivovary Staropramen a jak se přizpůsobují požadavkům trhu?
Můj příjezd byl ve velmi stresujícím období, ale mohu říci, že mimořádné okolnosti stále trvají. Jmenovitě jsem přišel, když byla zavřená stravovací zařízení, ale toto období jsme využili ke zlepšení vztahů s našimi partnery ze segmentu HORECA (pozn. red. segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů – restaurace, kavárny, bary, pivnice, kluby, catering atd.) a také k reorganizaci oddělení ve firmě. Poté došlo k ruské agresi na Ukrajinu, která bohužel trvá již více než rok. Bylo nutné poskytnout podporu našim ukrajinským zaměstnancům, přijmout jejich rodinné příslušníky. A mohu hrdě podotknout, že jsme to zorganizovali velmi dobře. Jako poslední výzva přišla ekonomická krize, která se projevila zdražováním energií, surovin atd, což nás dohromady vystavilo dvouciferné inflaci, ale naučilo nás to racionalizovat některé další výdaje. Takže každé pracovní období přináší nové výzvy, nové zkušenosti a takový je život. Proto je důležité budovat kvalitní vztahy uvnitř firmy, k tomu patří spolupráce, ochota naslouchat problémům v pracovním, ale i soukromém životě zaměstnanců, a pak jde všechno snáz. Lidé jsou opravdu vždy nejdůležitější a dokážou vytvořit zázraky! Pokud jde o změny spotřebitelských zvyklostí, s těmi jsme se v loňském roce úspěšně uspokojili zákazníky díky našim kvalitativním inovacím, ale i nadále jsme investovali do navýšení výrobních kapacit na Smíchově a v Ostravě, které navazují na nárůst poptávky po některých produktech.
Vzhledem k tomu, že pocházíte z Dalmácie, předpokládám, že byste mohl spíše preferovat víno, nebo se mýlím? Jaký je váš osobní vztah k pivu? Seznámil jste se s bohatou českou pivní kulturou a tradicí?
Co se vína týče, nejsem typický Dalmatinec. Nikdy jsem nepil víno, dokonce ani kávu, která se pije v Dalmácii celé hodiny při posezení na slunci u moře. Vždy mě baví sejít se s přáteli a kolegy a připít si sklenkou výborného, čerstvého piva, ať už je to Žuja (Ožujsko) v Dalmácii nebo 12-ka Staropramen v České republice. Vzhledem k tradici pivní kultury v České republice ji respektujeme a rozvíjíme s velkými znalostmi našich špičkových výrobních technologů. Bez nich by nebylo možné na tak náročném trhu obstát. A proto bych jim chtěl touto cestou poděkovat.
Jak se Vám líbí, po dvou letech Vašeho působení, v Česku? Oblíbil jste si zde některé místo či město jak v Česku, tak na Slovensku? Jak si vaše rodina zvykla na Prahu?
Prahu jsem s rodinou navštěvoval jako turista ještě předtím, než mě sem přivedla práce. Již od první návštěvy byla celá rodina nadšená architekturou, kulturou a dějinami České republiky a Prahy. Proto, věřte nebo ne, jsme měli pocit, že Praha je město, které je sice bez moře, které chybí nejvíc, ale žije se v něm velmi příjemně. V průběhu historie měli Chorvati a Češi skvělé vazby, byli jsme chvíli ve stejné zemi. Češi byli prvními turisty na našem pobřeží a mnoho Chorvatů studovalo a pracovalo v Praze. A náš fotbalový klub Hajduk ze Splitu, z mého rodného města, byl založen v roce 1911 v Praze studenty ze Splitu. Moje dcery proto rády pokračovaly ve vzdělávání v Praze a moje žena zastavila kariéru, abychom mohli být spolu v tomto městě. To vše hovoří o naší snadné adaptaci na toto město. Text Zuzana Hubinková, foto Pivovary Staropramen, osobní archiv