Mezi četnými zpěváky, kteří se kdysi zúčastnili Eurosongu, mnozí už bohužel nejsou mezi námi. Patří mezi ně třeba Julio Iglesias, Vicky Leandrosová, Al Bano a Romina Powerová, Alain Barriere, Olivia Newton-John, Cliff Richard, France Gall, a také rodák z Puly Sergio Endrigo. Dokonce i Karel Gott v roce 1968 zpíval pod rakouskou vlajkou píseň Tausend Fenster (v Československu nazpívána jako Vítám vítr v údolí).
Nikomu se ale úspěch nepodařil tak jako švédské skupině ABBA, jež s písni Waterloo zvítězila v roce 1974 v anglickém Brightonu. Získala planetární slávu, milióny příznivců v celém světě, kteří se dodnes těší z jejich hudby a minulý rok s velkým nadšením očekávali jejich velice originální a zdárný návrat na hudební scénu po čtyřicetileté odmlce.
K velkým fanouškům patří i paní Manuela Najmanová z Garešnice, která je od nejútlejšího dětství jejich velkou fanynkou a dnes je majitelkou velké sbírky předmětů, která se vztahuje k hudební produkci, koncertním aktivitám a suvenýrů jmenované skupiny.
„Jak se Vám ABBA dostala do ucha a která z jejich písní vyvolala takový zájem o jejich hudbu? Vždyť jste v době jejich působení musela být ještě docela malá?“ zeptala jsem se a nato mi ihned došlo, že paní Manuela a ABBA jsou vlastně vrstevníci. Rok jejího narození a rok oficiálního založení skupiny se totiž shodují.
„Byla to píseň Mamma mia, podle slov rodičů jsem jí neustále prozpěvovala. O několik let později vyšla píseň Chiquitita, kterou jsem si velice oblíbila a tehdy také celou skupinu. V té době, koncem sedmdesátých let, začíná i moje sběratelství. Byly to nejdříve výstřižky z novin, které jsem přelepovala do různých sešitů, a tak jsem je některé, bohužel, i zničila. Dnes je mi to líto, ale byla jsem školačka, nevěděla jsem, jak trvale chránit papír, a tehdy jsem ani netušila, že z mého dětského koníčku se časem vyvine něco vážnějšího.“
Další mezník v sběratelství představoval rok 1982, který v paní Manuele vždy vyvolává i hezkou vzpomínku na její tetu.
„Letní prázdniny jsem toho roku trávila u tety v Německu. Každý týden jsme šly do obchodního centra na nákup a já jsem si v tom množství obchodů všimla oddělení s gramodeskami a kazetami. Nakoukla jsem dovnitř, projížděla pohledem regály a pak jsem je uviděla – dvě kazety ABBA – album Voulez-vous a kolekce Greatest Hits Vol. 2. Upoutala mne obálka na kolekci s hity a je to pro mne dodnes jejich nejmilejší fotografie. Když jsme následující týden opět zavítaly do centra, teta si všimla jak pokukuju do hudebního oddělení a zeptala se mne, jestli se mi tam něco líbí. Mlčela jsem, protože mi bylo trapně cokoliv říkat, aby to nevypadalo, že loudím o dárek. Ale když teta znovu naléhala, neodolala jsem a toužebně jsem špitla o kazetách. Nevím, jak to provedla, že jsem si ničeho nevšimla, ale když jsme nakoupily, nasedly do auta, teta do přehrávače vložila jakousi kazetu a autem se rozlehla melodie a rytmus písně Gimme! Gimme! Gimme!. A potom se to sběratelství spontánně rozjelo. Začala jsem dostávat od rodiny a přátel kazety, singl-desky, LP, postery, odznaky. Všichni věděli, jak mám ráda tu skupinu, a že něco od ABBA je pro mne ten nejvhodnější dárek. Takže značný počet předmětů z mé kolekce představují narozeninové či vánoční dárky.“
Dívám se na rozsáhlou sbírku, kterou paní Manuela po léta sbírala a která jí, jak říká, také pomohla překlenout nejtěžší dny v jejím životě. Před několika lety se roznemohla a po operaci a následných chemoterapiích, aby nemyslela na nemoc, se rozptylovala aktivitami kolem sbírky a skupiny.
„Když jsem tehdy byla na nemocenské, založila jsem na Facebooku dvě skupiny fanoušků. Jednu o ABBA jako celku a druhou o Agnethě, mé nejoblíbenější člence. Byla to tehdy pro mne taková pozitivní terapie k uzdravení, která mne odvracela od těžkých a chmurných myšlenek na nemoc. Časem se obě skupiny rozrostly, seskupili se v ní fanoušci z celého světa, které spojuje láska k ABBA a k jejich hudbě. Někteří mi napsali několik slov a vzhledem k tomu, že jsem několik let žila v Německu, ovládám němčinu a docela slušně i angličtinu, takže nebyl problém se členy skupiny fanoušků prohodit o něco více než obvyklé jednoduché fráze. K mému překvapení mi někteří jako dík a uznání za mou snahu začali posílat knihy, časopisy, hudební nosiče, takže sbírka dnes obsahuje 78 LP, 160 SP, 13 kazet, 22 DVD, 43 knih. Jsou tu také trička, odznaky, magnety, polštářek, náramek, masky, puzzle, autogramy členů slupiny, psací potřeby, kalendáře, a dokonce i skleněné vánoční ozdoby.“
Ke všem předmětům má paní Manuela láskyplný vztah, ale kdyby si přece měla vybrat ty, které jí nejvíce přirostly k srdci, tak je to Single Box se všemi vydanými SP a autogramy, které jí poslali všichni členové skupiny.
„Existuje vůbec ještě něco, co by představovalo zvláště cenný přírůstek do Vaší sbírky a co se Vám ještě nepodařilo obstarat?“ zeptala jsem se. „Ano,“ zazněla bez zaváhání krátká odpověď a ihned bez vybídnutí vysvětlení. „Je to ABBA Vinyl Album Box Set a kolekce Ring Ring (5 x Coloured 7 Singles Boxset), která obsahuje pět SP, každá v jiné barvě. Je to limitovaná edice vydaná k příležitosti padesátého výročí založení skupiny.“
Je zajímavé podotknout, že se mezi těmito artefakty nachází také hudební produkce členů ABBA před jejím založením. Agnetha, Frida, Björn a Benny se v hudbě aktivně podíleli již od začátku šedesátých let a když se seskupili, každý z nich si už vytvořil jméno ve švédském hudebním světě. Dokonce i během existence ABBA měl každý z nich své vlastní projekty. Ve sbírce se nachází nejvíce z Agnethiny produkce a jak paní Manuela sdělila, píseň, kterou má nejraději, je The Winner Takes It All zpívá právě Agnetha, a nejoblíbenějším albem je Souper Trouper z roku 1980. Ze švédských skupin také ráda poslouchá Europe a Roxette a je příznivcem rockové hudby.
Také prozradila, že by velice ráda navštívila Švédsko, zejména Stockholm a muzeum ABBA. Dokud si však tento sen neuskuteční, paní Manuela si švédskou atmosféru navozuje alespoň švédskou kuchyní, ze které si oblíbila tradiční masové kuličky s omáčkou a vařené ovesné vločky s ovocem, což je typickou švédskou snídaní.
„Mám ráda květiny, přírodu, velice ráda vařím a občas dokonce uvažuji o tom, že bych napsala kuchařku.“ řekla a s úsměvem dodala, že je podle horoskopu neposedný blíženec, a že má ráda pohyb, dlouhé procházky, občas samotu v přírodě, cestování s cílem poznávání nových měst a návštěvy koncertů.
Především sem patří koncerty revival skupiny ABBA The Real Tribute Bandu ve Zrenjaninu. S jejími členy se osobně poznala v roce 2014, když vystoupili v Garešnici na Gariglazbijadě.
„Jsou to velice milí lidé a ihned jsme si padli do oka. Byla jsem dosud na všech jejich koncertech v Chorvatsku, dokonce jsem byla pozvána jako host na recepci, která se konala v hudebním klubu Sax a pořádalo ji k Vánocům švédské velvyslanectví. Naposled jsem byla na jejich koncertu koncem minulého roku v Lisinském v Záhřebu. Skupina vystoupila v doprovodu filharmonického orchestru ze Zrenjaninu.“
„A co říká rodina na Váš nevšední koníček?“
„Můj syn Dorjan a manžel Robert sice tento druh hudby neposlouchají, ale mají porozumění pro můj koníček. Manžel mne občas překvapí dárkem, který je současně přírůstkem do mé sbírky, anebo vstupenkami na koncert.“
Loučím se se sympatickou majitelkou jedinečné sbírky s přáním, aby se sbírka i dále zdárně rozrůstala a uskutečnilo se jí přání navštívit ABBA-museum ve Stockholmu. Text Sylva Sittová, foto ss a archiv