Osiječané vítali své hosty výborným domácím pečivem a pálenkou a netajili se radostí z návštěvy krajanů a přátel. Ti přijeli až z Bjeliševce, Slavonského Brodu i České besedy Srem v obci Inđija v Srbsku. Zájemci si mohli prohlédnout vystavené výtvory etno-kreativní skupiny – působivé malby Vlado Hnojčíka a Zvonko Lazara, jakož i drátované šperky a ozdoby. K vidění byla také výstava o deseti letech činnosti Besedy na třech velkých rolovacích panelech. Večerem vlídně a zároveň suverénně provázela Vlasta Bočková Hamanová. Pozdravila i hosty – představitelku Muzea Slavonie Osijek Jesenku Riclovou, představitele besed Slavonský Brod a Bjeliševec a Srem v sousedním Srbsku, představitele Matice slovenské Osijek a Kulturně-uměleckého spolku Osijek 1862, představitelku Svazu Čechů Kristinu Kvapilovou, poslance za českou a slovenskou menšinu Vladimíra Bílka a vyřídila omluvu za neúčast velvyslance České republiky a starosty Osijeku, který uvedl, že jde „početně nevelké, avšak nadšením silné“ kulturní sdružení.
Kristina Kvapilová ve svém projevu připomněla účast na zakládacím shromáždění před deseti lety, poblahopřála spolku k jubileu a popřála hodně zdaru a práce. Srdečně poblahopřála i předsedkyně Besedy z Bjeliševce Alenka Hrušková, která popřála „abyste i nadále existovali a abychom spolupracovali.“ Poslanec Vladimír Bílek se s potěšením ohlédl do minulosti a pochválil deset let činnosti spolku. „Osijek je kolébkou, z níž vzešly různé činnosti i hodnoty. Zde se zrodil i první Československý svaz,“ uvedl. Poblahopřál členům k intenzivní činnosti, kterou je zde značně složitější uspořádat než v jiných prostředích, kde je samozřejmé bavit se česky. Mirjana Hemunová z Inđije představila Českou národní radu v Srbsku, v jejímž rámci působí třináct sdružení, i Českou besedu Srem, jejíž je předsedkyní. Popsala přistěhování třinácti krajanských rodin ze západní Slavonie do Bešky – „ze Střežan, Drleži, Trojeglavy, Badljeviny i Brestova“ – a současné úsilí. „Chceme navazovat přátelství, abychom obnovili tu naši češtinu,“ uvedla a ohlásila Den Čechů chystaný na září, na který by rádi pozvali Besedu z Osijeku i s muzikanty.
KULATÝ STŮL
Odborné přednášky pojednávaly o Češích a jejich stopách na území Osijeku a Vukovaru. Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac ze Záhřebu přednášku o významných Češích v Osijeku zakládal především na biografickém slovníku Josefa a Alena Matuškových a významné osobnosti zajímavě představil. Prvním Čechem v Osijeku byl podle něj vojevůdce Maxmilián Petráš, na jehož rodinu zůstala ve městě řada památek, jako například morový sloup v městské části Tvrđa. Jmenoval například stavitele Ante Slavíčka, projektanta cukrovarů Viktora Beneše a vedoucího osijeckého cukrovaru Jana Fryntu, který se zapojil do místního Českého klubu a stál u založení Československého svazu. Technickým správcem cukrovaru byl Karel Horák, jehož dcerou byla učitelka Jindra Horáková. Z dalších jmen zazněla například jména podnikatelů Josefa Buriana a Jindřicha Procházky, hudebníka Jana Nepomuka Hummela, ale i Franjo Krežmy a dalších. Z výtvarníků byl uveden Antun Erben, dále herec Amand Alliger, řada profesorů od Ivana Pexidra po Františka Podlahu či autora Historie Vojenské hranice Františka Vaníčka. Dále byli jmenováni veterinář Franjo Fiala, nedávno zesnulá zpěvačka Vera Svoboda, filmař Zlatko Bourek nebo chemik Lavoslav Ružička. „Toto téma ještě čeká na člověka, který ho lépe probádá. Téma osijeckých Čechů je významnou kapitolou v dějinách Čechů v Chorvatsku,“ uvedl Lipovac.
Doktorka Marina Vinajová z oddělení knihovny Muzea Slavonie Osijek představila práci o genealogii rodiny Truhelkovy založenou na bádání rodinných knihoven ve fondu muzejní knihovny. K nejznámějším členům rodiny patří spisovatelka Jagoda Truhelka a její bratři Ćiro a Dragoš (Karel), jehož stopa mizí po reemigraci do Československa.
Magistr Ivan Hubalek ve své přednášce pojednával o desítce významných Čechů ve Vukovaru a tom, co vše udělali pro Vukovar a přilehlé Borovo Naselje. Začal s Tomášem Baťou, který vystavěl průmyslový závod a umožnil lidem pořídit si slušné bydlení a životní náplň. Byla připomenuta také jména Vlasty Maksimovićové, podnikatele Josefa Stolina, Ivana Palečka, Lavoslava Ružičky, vojáka Dragutina Hrůzy, obchodníka Ivana Matouška či Zvonimira Hubálka. „Nezáleží na tom, kolik Čechů přišlo do Vukovaru, ale na tom, co udělali pro to, aby se Vukovar stal tím, co je,“ bylo motem jeho přednášky.
Vlasta Šabićová krátce představila výstavu o deseti letech činnosti České besedy od začátků – posezení u kávy a založení Besedy v areálu cukrovaru – až dodnes. Dotkla se také přítomnosti a zapojení v místním společenství, účasti ve svazových akcích, například Dožínkách a přehlídkách, působení výtvarníků i etno skupiny, jakož i drátování pod vedením Anđelky Đunđové, za což si Beseda například letos zasloužila odměnu města za nejlepší velikonoční kraslici. V. Šabićová nahlásila také vydání publikace o deseti letech působení Besedy.
KULTURNÍ PROGRAM
Jako první se představili domácí zpěváci a hudebníci České besedy Osijek. S velkou chutí a dobrou náladou za doprovodu svých veselých muzikantů zazpívali pásmo známých písní. Z publika se ozvalo: „Ještě!“ Následoval ale už Folklorní soubor Holubička daruvarské Besedy s prvním ze svých dvou tanečních pásem. Děvčata působivě zatančila Vynášení smrtky a Košťata, páry se točily ve valašském Raupšíku, nechyběl tanec Pívečko či mužský zpěv Vínečko bílé. Matice slovenská z Osijeku se představila pěveckou skupinou, ale také čtyřmi tanečními páry, které předvedly čardáše. Na jeviště se vrátila Holubička s živými tanci mladších tanečníků, fortelnějšími tanci těch dospělejších i krásným pěveckým duetem Kláry Janotové a Dominika Mildeho. Kuriozitou bylo, že kapelník Jaroslav Klubíčko s chotí sledoval výkon kapely z hlediště a netajil se tím, že je velmi spokojen. Všichni účinkující sklidili velký potlesk a vedoucí list poděkování za účast.
Hostitelé se postarali o bohatou a chutnou večeři i dobrou náladu po ní. Dvojice se točily v tanci při hudbě spojených hudebních sil z Osijeku a Slavonského Brodu. Daruvarští tanečníci při návratu vzpomínali na odpolední procházku Osijekem, po kterém je provedl pan Damir Doležal. Text a foto Željko Podsedník
