Průvodního slova a historie tam bylo přesně tolik, kolik se k oslavě tance hodí – minimálně, ale byly to údaje velice zajímavé. Vyplynulo z nich, že půl století u kormidla besední taneční, folklorní nebo národopisné sekce, jak se jí během času říkalo, byly a jsou ženy. Nejdéle Zora Sigalová, a proto není divu, že ze všech přítomných hostů největší potlesk sálu se dostalo učitelce, která skupinu vedla déle než čtyři desetiletí. Ale ani ona si nemohla vzpomenout, že by se někdy v Končenicích pořádal podobný program, ve kterém by účinkovali jen domácí. Možná k tomu osada dříve neměla dost vlastních síl, teď je ale jasné, že je má.
Večer velkého jubilea začal zcela netradičním bodem - společným fotografováním každé účinkující skupiny. Bude to pěkná památka na oslavu, při které se na jevišti vystřídaly dokonce čtyři věkové skupiny tanečníků. Mezi nejmladšími, žáky z nižších tříd, bylo ještě hodně tancujících chlapců, ve skupině z vyšších tříd dominovaly dívky. Důstojně si počínaly manželské páry. Z šesti jejich tanců se nejvíce líbily Muzikanti, tanec s hereckými prvky. Nejvíce tančila mládež, celkem deset různých tanců, a to od sólových milostných mateníku až k finálové temperamentní skočné, kdy se z nich pot doslova lil. V závěrečných Horáckých kolech pak mladí i staří nejen zaplnili celé jeviště, ale dobře rozhýbali i všechny jevištní drapérie.
A pak přišli na řadu gratulanti. Poblahopřál starosta obce Zlatko Bakunić a přislíbil finanční pomoc k besednímu zájezdu do Čech, s velkou kyticí přišla předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková, dostala ji osoba nejzasloužilejší o organizaci oslavy – Kristýna Kvapilová. Pogratulovala ředitelka Jednoty Lidija Dujmenovićová, hezká slova zaslali poslanec Vladimír Bílek i místožupanka Táňa Novotná Golubićová. A pak už se tanec přelil do neformálních vod, kdy generál Laudon osobně jezdil končenickým jevištěm a k dobré náladě vyhrávala malá dechová hudba...                              
V. Daňková