Česká škola bez hranic vznikla v roce 2003 v Paříži. Je to model výuky českého jazyka pro děti rodičů dlouhodobě žijících v zahraničí. Je určený dětem ve věku od osmnácti měsíců do patnácti let (v Berlíně dokonce od narození). Je to ucelený vzdělávací systém, který nejlépe odpovídá současným požadavkům. Děti se učí podle rámcových vzdělávacích programů ministerstva školství České republiky. Paralelně plní povinnou školní docházku v některé ze základních škol země, ve které žijí, a zároveň navštěvují českou školu. Od nejranějšího věku tak vyrůstají v bilingvním (dvojjazyčném) prostředí. Všeobecně se má za to, že děti, které absolvovaly dvojjazyčnou výchovu, jsou lépe jazykově vybaveny než děti, vyrůstající v jednojazyčných rodinách. Snáze se učí dalším jazykům. Tyto děti budou díky svým jazykovým znalostem schopny uchovat si českou identitu v zahraničí a přispět ke vzájemnému porozumění mezi národy. Autorkou myšlenky o České škole bez hranic je MUDr. Lucie Slavíková-Boucherová, která na podzim roku 2003 uspořádala v Paříži první jazyková setkání dětí ze smíšených či českých rodin. Z této iniciativy postupně vznikla současná mezinárodní síť škol. Dnes existují v Německu (Berlín, Mnichov, Drážďany), Francii (Paříž), Švýcarsku (Ženeva, Curych) Anglii (Londýn), Belgii (Brusel). Plánuje se otevření školy také v Německu (Frankfurt nad Mohanem), spolupracuje se s výukovými centry ve světě, například s českou a slovenskou školou v Sydney (Austrálie), s českou školou v Kodani (Dánsko) a Manchesteru (Anglie) a dalšími.
Škola je určena pro všechny děti, které se chtějí učit mluvit, zpívat, číst, psát a myslet česky a též poznávat kulturu a historii České republiky. To vše hrou a za pomoci hudby, recitace a výtvarného umění. V současnosti se usiluje o zařazení těchto škol do vzdělávací soustavy České republiky. V budoucnosti by měl fungovat také on line vzdělávací systémem, aby se do výuky mohly zapojit také děti ze vzdálenějších míst.
Zařazením do české vzdělávací soustavy by došlo ke standardizaci výuky češtiny v zahraničí. Škola by se stala oficiální „institucí“, časem by mělo být možné ukončit i střední vzdělání s mezinárodní maturitní zkouškou, která by zahrnovala plnohodnotnou maturitu z českého jazyka. Její oficiální status by motivoval rodiče, aby své děti do školy posílali.
Vzdělávání a podpora výuky českého jazyka jsou hlavní směry, jimiž by se měla v budoucnu ubírat také podpora České republiky krajanským spolkům a jejich aktivitám. České kulturní dědictví nemá být chápáno jen ve smyslu udržování lidových tradic a folklóru. Spolky by se neměly uzavírat do stereotypů, jež mladou generaci někdy nudí, ale naopak, otevřít se světu a moderním komunikačním technologiím. Hlavním nástrojem uchování a rozvoje české vzdělanosti zůstává český jazyk.
Při společné účasti na jazykovém kursu v Praze jsme využili přítomnosti čtyř učitelek, které působí na českých školách v Německu, Švýcarsku a Francii, abychom se o těchto školách dozvěděli něco víc. A. Raisová/ar a archiv ČŠBH
Informace čerpány z různých internetových zdrojů, ze stránek ČŠBH a od zakladatelky a ředitelky ČŠBH v Paříži Lucie Slavíkové-Boucherové.

Berlín, Německo
Česká škola bez hranic Mateřídouška v Berlíně existuje od roku 2003. V současnosti máme 40 žáků. Školu založila Alice Sholze, která učí děti od narození do tří let v kursu Mateřídouška pro nejmenší. Dále máme skupinu předškolních dětí od tří do šesti let. Já učím děti od 6-15 let. Novinkou od začátku loňského roku je kurs pro dospělé. Navštěvuje ho přibližně pět až osm osob. Ze začátku výuky jsme se učili z vlastních materiálů a nyní používáme učebnice, které jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání v České republice. Naše projekty jsou podporovány Českým centrem a velvyslanectvím v Berlíně. V současné době pracujeme na projektu „Animák“, jehož hlavním cílem je dětem ukázat výrobu animovaného filmu. Animujeme pohádku Zvířátka pod hříbkem. Děti vytvářejí vše potřebné pro vznik filmu: kulisy, zvířátka z plastelíny, nahrávají hlasy zvířátek atd. Za kamerou si mohly zkusit pravé natáčení. Jana Hrabcová

Mnichov, Německo
Česká škola bez hranic v Mnichově vznikla za podpory Českého centra. Organizátorkou je Radka Bubová. Výuka je určena pro české bilingvní děti ve věku od 18 měsíců do 12 let. Předškolní děti se učí jednou týdně v evangelickém migračním centru pomocí her. Výuka školních dětí probíhá dvakrát měsíčně, vždy v sobotu, v prostorách Českého centra v Mnichově. Olga Jiránková

Curych, Švýcarsko
Když jsem zjistila, že v okolí Curychu neexistuje výuka českého jazyka pro děti, rozhodla jsem se založit skupinu Hezky česky. Začínala jsem v září 2008 se čtyřmi dětmi předškolního věku. Brzy potom jsem se doslechla o České škole bez hranic v Paříži. Myšlenka této školy mě okamžitě nadchla a tak začala naše spolupráce. Česká škola bez hranic Curych má v školním roce 2010/11 dvacet pět žáků.
Jednou za čtrnáct dní, ve středu, se v Curychu setkávají rodiče s dětmi od narození do čtyř let. Cílem těchto setkání je získat kladný citový vztah k mateřskému jazyku a navázat nová přátelství nejen mezi dětmi, ale i rodiči. Je to přirozený kontakt s českým jazykem. Samozřejmostí je recitace dětských říkadel, zpěv lidových písní, pohybové a volné hry dětí. K tomuto účelu je pronajímána místnost s kuchyňkou a sociálním zařízením a nově vybaveným hřištěm. Pronájem hradí rodiče.

Ve městě Wallisellen u Curychu se každou středu koná devadesátiminutové setkání skupinky Hezky česky pro děti od 3 do 6 let. Setkání jsou zaměřena na témata, která jsou pro děti zajímavá a dokážou v nich vzbudit nadšení. Výuka probíhá hravou formou se zapojením všech smyslů. Důraz se klade na správnou výslovnost a obohacování slovní zásoby. Navštěvuje ji devět dětí. Školáci od 6 let chodí na dvouhodinové páteční nebo sobotní vyučování českého jazyka a prvouky v souladu s rámcovým vzdělávacím programem ČR. Páteční výuky pro 3. a 4. třídu se účastní čtyři žáci. Sobotní školu určenou pro druhý ročník základní školy navštěvuje šest žáků. Pro předškolní děti je pronajímána dobře vybavená mateřská škola. Na financování se podílejí rodiče, ministerstvo zahraničí a krajanský spolek Sokol. Výuka prvního stupně je soukromá. Jana Vaňková

Paříž, Francie
Českou školu bez hranic v Paříži v roce 2003 založilo sdružení Entract en France, jehož předsedkyní je Lucie Slavíková-Boucher. Začínalo se s dvěmi dětmi. Dnes je jich šedesát až sedmdesát, z nichž některé dojíždějí i ze 120 kilometrů vzdáleného Orléansu. Ve škole působí šest učitelek a mluví se výhradně česky. Děti probírají český jazyk, českou literaturu, vlastivědu a dějepis českých zemí podle osnov ministerstva školství. Na závěr školního roku skládají některé z dětí zkoušky před externími zkoušejícími z ČR, a jejich výsledky se v České republice uznávají. Děti, které jsou zapsány do kmenové školy v Česku, mají možnost tuto školu během francouzských prázdnin navštívit. Již třikrát byli školáci na dětském táboře v ČR. Od loňského školního roku si dopisují se školou z Olomoucka. Převážná většina dětí pochází ze smíšených manželství, méně pak z manželství výhradně českých. Máme i několik dětí z francouzských rodin, které nějakou dobu žily v České republice a chtějí si zachovat nabyté znalosti češtiny. Prozatím jsou všichni učitelé i další pracovníci sdružení dobrovolníky, pracují bez nároku na finanční odměnu. Ministerstvo zahraničních věcí nám poskytuje určitou finanční podporu a zastupitelský úřad v Paříži v nedávné době i prostory pro sobotní výuku a kancelář. České centrum nám už sedm let poskytuje prostory pro předškolní výchovu, uvádí náš program ve svém tištěném programu a dává nám prostor na svých webových stránkách. Zuzana Kenderová