Jestliže loni byly na státní festival poprvé pozvány dva české divadelní soubory, letos se můžeme radovat z dalšího poprvé. České krajanské divadlo na tomto festivalu, který se konal ve dnech 18.-22. května, získalo cenu za nejlepší představení přehlídky a Světluška Prokopićová za nejlepší režii.
Divadelní skupina České besedy Dolany se tak stala prvním menšinovým souborem, který si tuto cenu vysloužil, navíc se úplně poprvé stalo, že byla udělena nechorvatskému, českému představení. Přitom je česká menšina jedinou menšinou v Chorvatsku, která se tohoto festivalu pravidelně účastní už od roku 1996. Po předchozích zkušenostech – byla to již šestá účast dolanského souboru na státním festivalu – si herci a další personál již při vyplňování přihlášky na krajanskou přehlídku zajistili, že se všichni v době konání festivalu mohou uvolnit z práce. Díky tomu mohl početný soubor bez problému 18. května večer nastoupit do autobusu a vydat se na mnohahodinovou cestu. Spolu s nimi byly také představitelka divadelní rady Svazu Čechů Věra Vystydová, místopředsedkyně Svazu Libuše Stráníková v roli novinářky a několik dalších příznivců divadla z Dolan a Daruvaru.
Už cestou se dolanský soubor projevil jako správně sehraná a scestovalá parta, kterou už vůbec nic nemůže překvapit. Po ruce byla cédéčka s dobrou muzikou, vynikající občerstvení z chlebové pece dvorní kuchařky souboru Željky a nejen její. Velkou zásobu dobré nálady, vtipu a chuti se bavit mají Dolanští zřejmě po ruce pořád. Nechyběla ani tentokrát. Na cestu, ne sice do Ameriky, ale na Hvar jeli – podle toho, jak se oslovovali – Křepelička, Kolčava, Barnabáš, Anička a další. A tak ani není divu, že se až do Splitu vůbec nespalo. Ani během cesty trajektem nebylo možné si zdřímnout. Protože se na Hvar sjížděli účastníci ze všech stran, vládla tu pravá festivalová atmosféra: kdo měl nástroj hrál, kdo nepřišel o hlas, ten zpíval, a to bez ohledu na to, zda byl z Dolan, ze Samoboru nebo z Županji.

Hned toho večera Dolanští hráli, proto se okamžitě po ubytování v hotelu, který hostil výhradně účastníky festivalu, vydali pěšky do centra Stari Gradu, na starobylé náměstí Škor, kde se mělo jejich představení uskutečnit. Hra na otevřeném, bez kulis a bez opony, jim působila starosti. Domluva trvala dlouho, byla pečlivá a konstruktivní. Večer se pak ukázalo, že místo pro představení byla pravá trefa. Malebné prostředí dodalo hře na kouzlu, stačilo jen pár drobných změn a uvědomit si, že diváci vidí a vnímají i to, co zrovna není na scéně. Jediné místo, které selektor Robert Raponja na přehlídce v Dolanech vytkl jako nedomyšlené, vyznělo jako geniální nonsens. K řadě kouzelných nesmyslů přibyl další, když herci překážející studnu ze scény jednoduše odnesli, a když ji tam potřebovali mít – zase přinesli. Početné obecenstvo se bavilo, hra byla přerušována potleskem a smíchem, smíchu se neubránili ani členové komise. Jazyková bariéra veškerá žádná.

Toho večera se hrály ještě další hry. Ve starigradském divadle sehrálo amatérské divadlo ze Samoboru vynikající hru Simona Stephense Harper Reganová a představili se i hosté festivalu, Šentjakobsko gledališče z Lublaně, letošní nejlepší amatérský divadelní soubor Slovinska. Na ně však dolanší herci neměli čas. Pokud měli trpělivost před svým vystoupením, mohli se na náměstí Škor podívat na úryvek domácího starogradského souboru Petar Hektorović, a pokud je po vlastním představení nevyhnala zima, shlédli odvážný, ale zpomalený Dekamenon mladých divadelníků ze Slavonského Brodu.
Před jedenáctou hodinou noční začal v zaplněné místní knihovně kulatý stůl. Členové poroty nešetřili slova chvály pro dolanský soubor. Dubravka Crnojevićová-Carićová byla od začátku do konce fascinována mírou energie celého kolektivu, mluvila o výborném expresionistickém divadle, o specifickém dojemném českém humoru, který je shovívavý k lidským slabostem. Byla nadšena drobnými scénami uvnitř hry, pochválila hru Míry Janoty a malé Emy Šimalové, i sofistikovanou, decentní a zároveň silnou režii Světlušky Prokopićové. Vjekoslava Jankoviće zaujal motiv lásky, který je přítomen i v hádkách a rvačkách, pochválil soustředěnost a radost ze hry. Barbara Roccová měla původně obavy, že soubor nedosáhne loňský úspěch, kdy ji velmi zaujal, tím větší ale bylo její potěšení. Zaujala ji řada drobných detailů, např. vlak, útok lva a další… Pochválila malé herecké miniatury skvělé Emy. Hodnocení odborné poroty často přerušoval souhlasný potlesk a smích přítomných. A Mirko Kovačević, koordinátor pro divadelní činnost Chorvatského sněmu kultury dodal, že divadelní zázrak v Dolanech trvá už celé desetiletí, a že určitě potrvá i dál.

Zkrátka – fantastické. Tak fantastické, že to bylo třeba oslavit. A Dolanští oslavovali na pláži, kam za nimi na chvilku přišel i Robert Raponja. Když přesvědčoval režisérku a její soubor, že by někdo z nich nutně měl zůstat do konce festivalu, zahřálo tušení něčeho velkého. Ale mnozí ze souboru měli o víkendu důležité povinnosti – biřmování, svatbu v rodině… Příští den ještě využili na koupání a k příjemné procházce po nedaleké Jelse a večer se vydali na cestu zpět. Není divu, že celou cestu spali spánkem spravedlivých.

Ve Stari Gradu zatím pokračoval festival, na kterém vystoupilo celkem šestnáct divadelních souborů z celkem sto čtyřiceti sedmi, kolik jich letos bylo přihlášeno. Byly to soubory z Tuhelje, Zeliny, Samoboru, Slavonského Brodu, Krasice, Virje, Draganiće, Županji, Rasinji, Nedelišće, Dubrovniku, Gaty, Pagu a dva soubory ze Záhřebu. Dolanská skupina vlastně na festivalu zastupovala nejen českou menšinu, ale i Bjelovarsko-bilogorské županství. Ani jedna z těchto skupin v očích poroty dolanské divadelníky nepředčila. Zpráva o tom, že byli nominováni na pět cen a dostali dvě nejdůležitější – za nejlepší představení a za režii – se v neděli, kdy festival končil, rozletěla po Dolanech rychlostí blesku.
A tak si Dolanští ke své sbírce festivalových cen přidají i tu nejvyšší. Z malých Dolan se tak stal velký divadelní zázrak, kde se divadelní soubor rok co rok rozrůstá, dokonce i o herce ze sousedních osad, a kde nic, co se týká divadla, není neuskutečnitelné. L. Stráníková/ls