Letošní Karavanu si nenechali ujít České besedy z Bjeliševce, Kaptola, Lipovlan, Prekopakry a Slavonského Brodu. Zvesela se nesla česká píseň sálem Hasičského domu v Nové Hradišce, pravděpodobně poprvé v jeho historii. Dům si postavil Dobrovolný hasičský spolek (nedávno oslavil sto čtyřicet let existence) a nyní se stal domovem novohradišského krajanského spolku, který finančními prostředky, získanými k tomuto účelu od Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, přispěl na jeho nedávnou rekonstrukci. Beseda v něm na patnáct let získala útulnou místnost, do které si koupila pěkný nábytek, a několikrát do roka může bezplatně používat také sál a další místnosti. „Pro nás je důležité, aby se dům používal a lidé se v něm scházeli,“ řekl nám předseda hasičského spolku Vlado Krpan, který vyjádřil radost z toho, že k oboustrannému užitku budou hasiči spolupracovat „s takovým krásným spolkem“. S potěšením se netajili ani místostarostové Ljepša Rakasová Vujčićová a Milan Mateša, ani další hosté, mezi nimi také předsedkyně Svazu Lenka Janotová, místopředsedkyně Libuše Stráníková a tajemnice Jarmila Kulhavá. Největší radost jistě měla předsedkyně novohradišské Besedy Vesna Valentová, která všechny srdečně vítala.
Písničku pak střídala písnička: hlavně se zpívalo – staré, krásné písně, které pěvecké skupiny z hostujících Besed zachránily před zapomněním, se střídaly se známými oblíbenými lidovými písněmi, lipovlanské zpěvačky přidaly jednu dalmatskou, prekopakerští zpěváci italskou… Výborným osvěžením bylo vystoupení osmičlenné taneční skupiny ze Slavonského Brodu. Domácí členové byli zaneprázděni, reprezentovaly je jen básně Ivana Pavičićové a Evici Kraljićové v českém i chorvatském jazyce, a v hale byla improvizována výstava čtyř místních umělkyň, členek spolku: Ljubici Talanové, Štefici Sigurnjakové, Blaženky Matijaševićové a Ljubici Kraljićové.

Sotva program skončil, k hudebním nástrojům se postavili členové skupiny Spomenar. Hráli dlouho do noci samé krásné staré městské písně a hosté si při nich s chutí zazpívali i zatančili. Kroužek jako by se uzavřel: bylo zřejmé, že jak české, tak také chorvatské písně hýbou srdcem slavonského šestilístku. Jen očekávaní hosté z Bosny a Hercegoviny, jinak pravidelní účastníci, letos chyběli. L. Stráníková/ls