Výstava zahrnovala hlavně umělecké obrazy a fotografie vídeňského malíře českého původu Othmara Růžičky, který v období let 1900 až 1945 zvěčnil každodenní život Chorvatů ve vesnicích jižní Moravy, a zvlášť jejich pestrý lidový kroj. Uvedená díla jsou dnes ve vlastnictví významného moravského Chorvata Josepha Lawitschky, který celá desetiletí neúnavně pečuje o dědictví této menšiny, nejsevernější větve Burgenlandských Chorvatů.
Podle slov ředitelky Mezinárodní přehlídky folkloru Zorici Vitezové se výstavou chce vzdát čest moravským Chorvatům, které ve 20. století postihl tragický osud. V době Rakouska-Uherska byli vystaveni poněmčování, po vzniku Československa roku 1918 počešťování a během druhé světové války byli přinuceni válčit a umírat na evropských bojištích jako vojenští branci Třetí říše, důsledkem čehož byli po roce 1945 obviněni za spolupráci s nacisty a vyhnáni ze svých domů. Aby se vyhladily jejich stopy, česká komunistická moc je vystěhovala ze tří jejich osad: Frielištova (Frélichov, dnes Jevišovka), Dobrého Pole a Nové Přeravy (Nový Přerov) do sto osmnácti různých míst, hlavně na severní Moravě. Způsobilo to další asimilaci, značná část moravských Chorvatů si však zachovala svou identitu a dnes je jich kolem osmi set.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se moravští Chorvati začali organizovat a požadovat svá práva. Od roku 1991 se každý rok, první neděli v září, k svátku svaté Kunhuty, v Jevišovce pořádají roční shromáždění, jež nazývají „kiritof“ či Chorvatský kulturní den. Roku 1999 projevila česká vláda politování nad osudem moravských Chorvatů, jež byli vystaveni pronásledování a chorvatská vláda jim finančně pomohla k otevření Chorvatského domu v Jevišovce v roce 2008. Odškodné za odebraný majetek nedostali nikdy.
Kromě Mezinárodní přehlídky folkloru výstavu pomohly instalovat Chorvatské centrum a Folklorní soubor Burgenlandských Chorvatů Kolo-Slavuj z Vídně a Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice. Zmíněné sdružení roku 2010 iniciovalo rozsáhlý dokumentační projekt, pojmenovaný Osudy a jazyk moravských Chorvatů. Zatím je natočeno kolem třiceti rozhovorů s informátory, převážně na moravsko-chorvatském čakavském dialektu, pro který je typické používání četných germanismů a bohemismů. Podle slov místopředsedkyně Sdružení Lenky Kopřivové tímto dialektem dnes mluví jen desítka osob a málo je živých svědků, kteří si vzpomínají na tradici, obyčeje, podání, legendy a detaily z každodenního života moravských Chorvatů před rokem 1945. Zvukové záznamy mluvy moravských Chorvatů bylo možno slyšet v rámci výstavy. Návštěvníci výstavy mohli sledovat i dokumentární film Chorvati jižní Moravy autora Fráni Vondráčka. Marijan Lipovac/ml
PÁLAVA V ZÁHŘEBU
Výstava o moravských Chorvatech byla doprovodným programem 45. mezinárodní přehlídky folkloru v Záhřebu, který se konal ve dnech 20. 23. července. Hostem přehlídky byl také folklorní soubor Pálava z Mikulova, který pěstuje folklor moravských Chorvatů.
Soubor vystoupil 22. července v programu Folklor i hrvatsko iseljeništvo, kde se představily soubory chorvatských vystěhovalců z Rakouska, Chile, USA, Německa, Argentiny, Bosny a Hercegoviny, Švýcarska, Itálie, České republiky, Maďarska a Nového Zélandu.
