Lipovlanští se v Temešváru zúčastnili slavnostní bohoslužby v češtině, průvodu městem a programu organizovaném temešvárským Svazem Slováků a Čechů v Rumunsku. V obci Bela Crkva navštívili Čechy žijící v Srbsku. Obě návštěvy proběhly v přátelském ovzduší a byly využity i k rozšíření vzájemné spolupráce.
Lipovlanští krajané navštívili během 26. -28. září Čechy v rumunském Banátu a srbském městě Bela Crkva. Na obou místech je hostili účastníci kursu češtiny pro cizince v Dobrušce. Lipovlanští se v rámci Dnů Čechů v Rumunsku zúčastnili bohoslužby v češtině, procesí v centru Temešváru s krátkým vystoupením, slavnostního programu v kulturním domě a zábavy. Část sobotního a nedělního dopoledne byla zasvěcena poznávání města, neděle nákupu a návštěvě Čechů v srbské Belé Crkvě.
Plný autobus beseďáků posílený místopředsedou Rady české menšiny Sisacko-moslavinského županství Antonem Merhautem, předsedou ukrajinského spolku Karpaty Mirkem Fedakem a Matice slovenské Brankem Vincentem (oba z Lipovlan) se vydali na cestu 26. září večer. Cílem bylo jedno z největších rumunských měst, Temešvár. Výprava si po ubytování v internátu nejdříve prohlédla střed města – nejzajímavější bylo náměstí Piata Unirii a kostel Tokes.
Lipovlanští se jako jediní hosté ze zahraničí zúčastnili Českých kulturních dnů v Temešváru, které se konaly již po třetí. Byly zahájeny sváteční mší v češtině 27. září v římskokatolickém kostele Millenium v Temešváru. Vedl ji farář děkan Václav Mašek za pomoci vikáře Laszla Bocskeje. Kromě nich se jí zúčastnili i Češi z rumunských vesnic Gernik, Svatá Helena, Šumica, Rovensko, Eibenthál a Berzsaka. O děkanovi Maškovi jsme se dozvěděli, že nedávno vydal sbírku tří set padesáti původních českých písní a že má velkou zásluhu o uchování češtiny a katolické víry mezi Čechy v Rumunsku. Dny Čechů v Temešváru se slaví vždy poslední víkend v září a organizuje je Svaz Čechů a Slováků.
Všichni účastníci mše pak v průvodu prošli centrem města. Diváci mohli obdivovat různorodost krojů. Čelo tvořila hudební skupina České besedy z Lipovlan, která vyhrávala do kroku a taneční a folklorní sekce vystoupily v krátkém pásmu na náměstí. V tanci se k nim připojili i místní. Programu předcházelo pokládání věnců u pomníku na Náměstí padlých hrdinů, kterého se zúčastnil i konzul České republiky v Rumunsku Ján Krivoš, předsedkyně a místopředseda Svazu Čechů a Slováků Renata Šubrtová a Kuska Korčí. Bez ohledu na chladné počasí všechny hřálo u srdce, když viděli, s jakým entusiasmem se pracuje, aby se čeština, zvyky a kultura zachovaly. Bylo zajímavé poslouchat směsici rumunštiny, češtiny a chorvatštiny, v některých případech i angličtiny./br>
Po průvodu se všichni přemístili do kulturního domu, kde se konal program. Kromě domácích folklorních souborů Slavíček, Temešvárské radovánky a dětské skupiny pod vedením učitele češtiny z Bígru vystoupila folklorní, taneční a hudební sekce České besedy Lipovlany. „Staří kocouři“, jak si říkají, pak vyhrávali k tanci. Všechny lipovlanské sekce sklidily ovace publika. Program přišlo shlédnout, kromě českého konzula, vedení Svazu i předseda Demokratického Svazu Slováků a Čechů v Rumunsku se sídlem v Nadlaku a poslanec za českou a slovenskou menšinu v rumunském Parlamentu Adrian Merka a další vzácní hosté. A. Merka uvedl, že v Rumunsku žije sedmnáct tisíc Slováků a tři sta Čechů. Lipovlanské spolky představili předsedové České besedy, Matice slovenské, ukrajinského sdružení, hovořila i představitelka italské asociace z Temešváru. Účastníky slavnosti pozdravil i český konzul v Rumunsku a předseda Demokratického Svazu Slováků a Čechů v Rumunsku.
Byla to právě Dobruška, která Lipovlanským, letos již podruhé, umožnila navštívit Čechy v zahraničí (poprvé navštívili Kruh přátel české kultury Bohemia v Budapešti). Tato donedávna nejmladší Beseda tak během roku navázala kontakty s dokonce třemi zeměmi - Maďarskem, Rumunskem a Srbskem. Navštívíme-li některou z českých minorit v jiných zemích, můžeme se přesvědčit, jak velký entusiasmus ve světě vládne. Přínosem této cesty byla nejen nově navázaná přátelství, ale i hřejivý pocit, že domluvit se česky lze i za hranicemi Čech a že právě my patříme k té české „rodině“, která se svou kulturní činností snaží udržet to, co nám zanechali předkové. Podle vyjádření mnohých jim toto setkání prospělo - kromě turistických památek poznali, jak žije a tvoří jiná česká menšina.
Cesta se chýlila ke konci. Neděle se využila na nákup v moderním obchodním centru a na další setkání, tentokrát s českou menšinou v Srbsku. Po oba dny panovala příjemná a veselá nálada, zpívalo se, muzikanti vyhrávali o sto šest i během cesty. S Rumunskem a Srbskem se loučili nejen českým na shledanou, srbským (a chorvatským) doviđenja, ale i rumunským la revedere. A. Raisová/ar
V srbském Banátu
Při zpáteční cestě se lipovlanská výprava zastavila nedaleko rumunské hranice v městě Bela Crkva, kde nás již očekávali další účastníci kursu v Dobrušce – předsedkyně českého krajanského sdružení Češi jižního Banátu Vlastenka Krišanová, Biljana Stanisavljevićová a Vladica Stojčić. Po obědě nám hostitelé ukázali vesnici. Povídalo se o všem možném - o spolupráci, aktivitě spolku, školství. Hosté i hostitelé si pak společně zazpívali Tu naší písničku českou a slíbili si další spolupráci.
