Tak máme dvě hostitelky, Českou besedu Rijeka a Českou besedu Prekopakra, obě na výši pokud jde o tradici zachování českého národnostního projevu. Česká píseň je v životě našich krajanů přítomná jako stožár radostí i útrap, jako stožár tužeb i vzpomínek. Od prvních krůčků v životě, až po poslední klekání. Česká píseň stejně jako česká řeč, je krásná, protože je – naše.
Krajanské spolky v Chorvatsku se identifikují s českým písňovým odkazem, z jehož vřídla přebraly stovky a stovky písniček. Zvlášť hodnotné bylo sbírání starých a zachovaných písniček. Ožil i duch starých časů; přizvaly se starodávné vesnické práce, mlynáři, myslivci, pastýři, hospůdky, v nichž se lidé veselili a májové noci, ve kterých se snilo a milovalo. Každá písnička na Zpěvánkách je hodnotná, protože je z písňových pokladnic předků a svědčí o jejich hudebním nadání a umu. Tyto písně mají bezesporu domovské právo v našich srdcích, a tudíž se na Zpěvánky rádo jede.
Zpěvánky nejprve zazněly v městě Rijeka v sobotu 4. října večer. Osvětlená majestátní budova Českého domu Rijeka dominovala přímořskému pahorku a vymámila obdiv zpěváků z osmi Českých besed. Srdečné přivítání hostitelů navodilo příjemnou atmosféru říjnového večera, kdy píseň měla svátek.
Z vítacích projevů konferenciérů Lenky Lalićové a Ivici Miholce bylo slyšet pozdravy hostů a pochvaly rijeckým Čechům za stavbu velebného Českého domu. Zásluha o aktuální činnost Besedy a stavbu Domu patří především Fanynce Husákové, předsedkyni rijecké České besedy, která je i odměňována z nejvyšších míst dvou států. Její příznačná vlastnost byla i zde akcentována: ona ukazuje na zásluhu všech členů Besedy, pronesla, že je pro ni velkým uznáním, že pěvecké skupiny a sbory zase přijely do Rijeky a zaplnily celý sál.

J. Vojta uvedl, že Zpěvánky spojují krajany, jelikož píseň je silná a působivá a Češi jsou na ni hrdí. Blahopřál předsedkyni F. Husákové za její dosavadní úspěchy s myšlenkou, aby budoucnost Krajanských zpěvánek byla i nadále krásná.
Starosta Římova vyjádřil radost, že do Rijeky jezdí od samého začátku působení České besedy - příští rok tomu bude patnáct let. I tentokrát poznal krásnou atmosféru. Zároveň se pochlubil, že v České republice vyhráli první cenu v soutěži o strom roku. Mají lípu starou šest set sedmdesát let a jsou zapsáni do Guinessovy knihy rekordů. „Česká lípa voní, o lípě se zpívá, je to český strom a každý z vás má české kořeny. Mějte je i dále, krásně zpívejte a ať se vám daří,“ pronesl.
Z. Čuchnilová přítomné pozdravila i jménem Rady pro národnostní menšiny Vlády RCH, která přispěla na organizaci manifestace, jako i město Rijeka a Přímořsko-goranské županství. Hovořila o české písni, českém divadle a jiných projevech české identity. Příslušníci české menšiny jsou bohatí, mají dvě vlasti a jejich udržování národní identity chorvatský stát podporuje. Na nedávném II. krajanském festivalu v Praze obsadily rijecké Rybičky první místo. Vyzvala také ostatní Besedy k účasti. Nadšeně promluvila i o překrásných Zpěvánkách a kráse zpívání našich babiček. Mladé generace by nesměly na tuto krásu zapomenout. Práce, kterou v Rijece konají krajané, má věhlas.

Následovalo vystoupení besedních sborů a skupin. O každém hudebním tělesu bylo proneseno pár vět nebo nějaká zajímavost o té které Besedě a Domech, v nichž působí. Česky i chorvatsky. Následkem časového omezení (vystoupení mělo trvat jen šest minut) si každý aktér vybral podle svého. Někdo stačil zazpívat více slok, někdo jen refrén písní, které má ve svých zpěvníčcích.
Velké a Malé Zdence mají, soudě podle vydaného cédéčka, velkou zkušenost v hudebním světě. Publikum je výborně přijalo, zvlášť píseň V dobrém jsme se sešli, jež měla až symbolický nádech. Jazvenická pěvecká skupina kromě samého zpěvu zaujala i atraktivním vozembouchem. Zpěvačky z brestovské Besedy se líbily pěknou sladěností hlasů. Záhřebský sbor Bohemia zazpíval několik refrénů, píseň Okolo Třeboně padla do noty starostovi z Římova, geograficky blízko Třeboně. Tréglavská skupina Šumaři zazpívala se vzpomínkou na svého zesnulého harmonikáře, pana Pospíšila. Sisacká Beseda zazářila pěveckou skupinou, mladými hudebníky z hudební školy F. Lhotka a temperamentní dirigentkou M. Posavcovou. Publikum potleskem ocenilo zpěváky rijeckého sboru Nostalgie. Částečně si vychutnalo i jejich umělecký dojem, oceněný v Praze. Sbor bjelovarské České obce byl prvním oficiálně formovaným sborem v novodobých dějinách české menšiny v Chorvatsku. Dnes je to renomovaný sbor, hostující i v zahraničí.
Na konci tohoto krajanského snažení, kde nešlo o soutěž ani rivalitu, ale přehlídku besední pěvecké činnosti, zazněla Ta naše písnička česká. Dirigovala Vesna Šošová z České obce Bjelovar.

Nikomu se nechtělo domů. Vždyť po večeři pódium patřilo hudební skupině Staří přátelé z Bjelovaru! A bylo důležité pochválit, pobesedovat, domluvit návštěvu. Myslím si, že stěny Českého domu v Ćićarijské 20 jsou natolik nasáklé českou písní, že se tam tóny krajanských a lidských snah budou vždycky rozléhat. Z. Táborská/Ž. Podsedník

HOSTÉ: Zdenka Čuchnilová, poslankyně za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu, Jaroslav Vojta, místopředseda Svazu Čechů, Jaroslav Klubíčko, předseda kulturně-osvětové rady Svazu Čechů, Zlatko Mađeruh, starosta Hrubečného Pole, Vladimír Koupal, starosta Římova s delegací, představitelé dalších národností v Chorvatsku.