Kolik má česká menšinová komunita rad a představitelů?
Máme čtyři rady a čtyři představitele na úrovní županství, na nižší úrovni máme rady v pěti městech a třech obcích a představitele ve třech městech a třech obcích. V porovnání s prvním mandátem jsme bohatší o radu v Sirači a představitele ve Velkém Grđevci. Je velice zajímavé, že si krajané v Hercegovci ani v druhém mandátu nepřáli mít radu. Je to docela pochopitelné, jsou spokojeni s fungováním obecní rady, kde mají dostatečný počet představitelů, mají aktivní Besedu a usoudili, že menšinová rada pro ně není nutná. Ve Splitsko-dalmatském županství máme podmínky mít představitele.
Kdy byla založena koordinace, jaké to je těleso a čím se zabývá?
Koordinace byla založena v lednu 2006, necelé tři roky po zvolení rad a představitelů. Jde o těleso, s jehož existencí ústavní zákon počítá, ale ze zákona není dostatečně jasná jeho kompetence. S jedné strany by koordinace měly zkvalitnit podmínky pro činnost menšinových rad a sjednocovat stanoviska ohledně určitých otázek a s druhé strany jsou rady a představitelé celkem samostatní. Je zapotřebí najít rovnováhu, aby koordinace na sebe nepřebírala kompetence rad a zároveň, aby měla účel existence. V prvním roce působení jsme si ujasnili jednací řad a program práce. Zakladateli koordinace jsou menšinové rady na regionální úrovni, ale členy jsou všechny rady a představitelé. Do kompetence tohoto tělesa patří mimo jiné také navrhování menšinových symbolů, které již schválila Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska. Používáme hymnu a vlajku České republiky a erb Svazu Čechů, ve kterém je nápis Češi v Chorvatsku.
Koordinace je nepovinné těleso, které si rady mohou a nemusí založit. Je možné je založit pro rady různých národností. V Bjelovarsko-bilogorském županství máme například koordinaci pěti národnostních menšin. My Češi máme koordinaci českých rad na úrovni státu. Koordinace nemá právní osobnost, což se možná při příštích změnách ústavního zákonu změní. My se s tím hodně netrápíme, nám stačí, že máme koordinaci jako místo domlouvání a výměny zkušeností. Téměř celý rok se koordinace zabývala jednacím řádem. Proč to trvalo tak dlouho?
Chtěli jsme mít jednací řad, který je v souladu se skutečností. Poněvadž nemáme stanovy, je jednací řad základním dokumentem, kterým se řídíme. Jsou v něm popsány kompetence, způsob činnosti, spolupráce s menšinovými spolky, se Svazem Čechů a menšinovou poslankyní…
Jaká je spolupráce na této úrovni?
Povinnost spolupráce vyplývá ze všech našich dokumentů. My totiž vykonáváme stejnou práci, každý ve své oblasti. Především je zapotřebí dobře se informovat. Musím bohužel konstatovat, že je občas slyšet obavy, že by se z koordinace mohla stát stínová organizace Svazu Čechů, což ale nemá žádný reálný podklad.
Co se týče poslankyně, byla zvolena podle ústavního zákona. Zvolili ji příslušníci menšiny, rady a koordinace jsou jejím politickým zázemím. Mohu říci, že v posledním mandátu jsou kontakty málem každodenní, a že nás hned na začátku seznámila se svými politickými záměry.
S jakými problémy se setkáváte, když jde o spolupráci s jednotkami lokální samosprávy?
Hlavní účel působení rad a představitelů je spolupráce, tedy kontakty s jednotkou lokální samosprávy. Na všech našich schůzích podáváme informaci o tom, jak kde funguje. Jde o to, že by menšinové rady a představitelé museli dostávat materiály pro schůze obecní nebo městské rady, a že mají právo zúčastnit se diskuse o všech otázkách. Některé lokální samosprávy nemají ve svých normativních aktech rozpracovaný způsob spoluúčasti menšinových představitelů, zatímco některé umožňují nejen diskusi o všech tématech, ale také podávat návrhy. Existují různé případy. V některých obcích a městech se setkáváme s velice dobrým pochopením, někde je ale spolupráce spíše formální. Mohu ale říci, že se nevyužívají všechny možnosti, které rady mají. Stává se, že starostové obcí musí předsedy rad pobízet, aby se do práce zapojili. M. Pejić/mp
VŠICHNI NEMAJÍ STEJNÉ PODMÍNKY
Lokální samospráva by měla menšinovým radám zajistit základní podmínky práce, prostor a finanční prostředky. Mají to všechny rady?
Jednotky lokální samosprávy jsou povinné zajistit podmínky pro práci menšinovým radám. Nemusí to být zvláštní kancelář vybavená technikou. Musíme také být skromní. Stačí, aby obec ve svých prostorách umožnila konání schůzí a posílaní dopisů. Finanční dotace z lokálních rozpočtů jsou však velice rozdílné. Je velký rozdíl mezi prostředky, které má rada v Záhřebu a těmi, které dostává rada v Daruvaru.
O VZTAZÍCH MEZI SPOLKY, RADAMI A PŘEDSTAVITELI
Návrhy kandidátů pro volby menšinových rad podávaly v podstatě České besedy. Dnes se naopak stává, že rady zakládají Besedy.
Návrhy na formování menšinových rad skutečně přicházely od našich krajanů v Českých besedách a v mnoha případech jsou vedoucí rad zároveň předsedy Besed. Teď se vyskytují opačné případy. Představitel třeba v městě Garešnice byl iniciátorem založení České besedy. Stejně tak tomu bylo také v Lipovlanech, a bude nás těšit, když se tak stane i v obci Sirač. Poněvadž je česká menšina velice dobře organizovaná v kulturních spolcích, jde o ojedinělé případy. V jiných menšinách je situace opačná. Tam, kde neexistují kulturní spolky, rady se zabývají úpravou kostelů, oslavami náboženských a jiných svátků a zakládáním kulturně uměleckých spolků, ačkoliv to není jejich úkolem. Spolky mají kulturně osvětovou činnost a informování, rady mají politicko právní úlohu.
Je velice důležité říci, protože v menšinovém životě působíme ve stejné době na stejném prostoru, že se může stát, že budeme některé věci dělat jedni i druzí. Nemusí to být překážka, a jestli se rada postará o peníze pro některou Besedu, neznamená to, že se míchá do jejích kompetencí.
