Česká republika má bohaté a pestré dějiny. Lidé, kteří přišli ze všech koutů světa, tam postavili a vyzdobili stovky zámků, kostelů a klášterů a současně se podíleli na celkové architektonické podobě českých měst. Mísily se domácí prvky, prvky z německé jazykové oblasti a od renesance byl silný italský vliv, bylo řečeno úvodem. Mluvilo se o množství architektonických památek všech stavebních stylů. „V nádherných budovách a areálech (v seznamu světového dědictví UNESCO je zapsáno dvanáct měst) zněla naprosto přirozeně a tradičně krásná hudba,“ řekla nám profesorka jazyků M. Štěpánková, „a proto jsme ji také zařadily do přednášky.“
Před publikem se střídaly stovky poznatků z uvedených oblastí, počínaje církevním zpěvem za doby Karla IV., přes renesanční zámek v Litomyšli, kde malý Bedřich Smetana hrával na housle pro šlechtu, až ke klasicistnímu skladateli Josefu Myslivečkovi, jemuž Italové přezdívali „Il divino Boemo“ (božský Čech), Emě Destinové, Jaroslavu Vejvodovi, divadlu Semafor, zpěvákům Waldemaru Matuškovi, Evě Pilarové a Karlu Gottovi, Tančícímu domu v Praze a architektovi Janu Kaplickému. Bylo představeno i několik hudebních osobností z české současnosti: pěvkyně Magdalena Kožená, skladatel Varhan Orchestrovič Bauer a dirigent Jiří Bělohlávek. Po přednášce se promítal film Noc na Karlštejně. Z.Táborská/zt