Redaktorka knihy, ředitelka Jednoty Libuše Stráníková uvedla, že jde o třetí Turkovou knihu ve vydání Jednoty a čtvrtou vůbec. Kromě toho byly jeho básně zařazeny do sbírek krajanského básnictví, zatímco on sám připravil slovník literatury chorvatských Čechů. I když už více než půl století žije v České republice, byly jeho styky s rodným Lipovcem a Daruvarem čilé, časté a pevné. Jak slíbil na konci první povídky v knize, na své kořeny nikdy nezapomněl. Potvrdil to také dopisem, ve kterém poděkoval všem, kteří přispěli k realizaci této knihy; zvlášť Tonymu Hnojčíkovi, jehož nádherné fotografie krášlí stránky knihy.

Tony Hnojčík také patří ke krajanským autorům, kteří už dlouhá léta žijí a pracují mimo Daruvar, ale pořád se sem vrací. Jeho práci v Jednotě vzpomněla Vlatka Daňková, která řekla, že „Tony byl v té době pro Jednotu možná až moc světový. Jeho fotografická měřítka byla pražská, a jeho vkus a cit pro krásné pro nás nezvyklý.“ Dodala, že „přes generační rozdíl mají R. Turek a T. Hnojčík hodně společného. Jsou to zdejší krajané, kteří život menšiny dlouho pozorovali široce otevřenýma očima.“ Tonyho určitě vbrzku znovu uvidíme v Daruvaru, vzhledem k tomu, že vyjádřil přání uspořádat v galerii Svazu výstavu svých fotografií.

K úspěchu této slavnosti slov přispěli také Zdenka Táborská, která se dotkla literární tvorby Rudy Turka a Željko Podsedník, který četl úryvky z knihy. Poněvadž pochází z Turkova Lipovce, slova se ujala také předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová. Řekla, že si krajané z jeho života mohou vzít příklad. Všichni vyjádřili naději, že se s Rudou Turkem ještě setkají, neboť jde o člověka, který svůj domov miluje z velké vzdálenosti, avšak silně. M. Pejić/ld

Ruda Turek (1918) se narodil v Lipovci. Chodil do české obecné školy v Dolním Daruvaru, potom v Záhřebu absolvoval arcibiskupské gymnázium a právnickou fakultu. V roce 1945 reemigroval do Československa a zaměstnal se v Praze. Od roku 1954 žije v Milevsku s manželkou Zorou, se kterou má čtyři dcery.
V krajanské literární tvorbě se poprvé objevil v Dětském koutku a básně a povídky pravidelně uveřejňoval v Jednotě, Studnici, Českém lidovém kalendáři.
Jeho první kniha, sbírka básní Slunce a sny vyšla v roce 1964, slovník Domov má jméno Daruvar vyšel v roce 1995, a sbírka básní a povídek Světla Daruvaru v roce 1999.

Novou knihu Jaké je loučení Rudy Turka s fotografiemi Tonyho Hnojčíka si můžete koupit nebo objednat v Jednotě.
Cena 25 kun