Svou hrdost na kulturně-uměleckou činnost tohoto menšinového spolku vyjádřili starosta města Bjelovar Antun Korušec, místopředseda Svazu Čechů Jaroslav Vojta a poslankyně Zdenka Čuchnilová. Mezi hosty byli i předseda županské menšinové rady Josef Herout a menšinové rady města Daruvar Damir Malina, předsedové a představitelé Českých besed Nová Hradiška Garešnice, Daruvar a Horní Daruvar. Pozdravy a blahopřání vyjádřilo i české velvyslanectví v Chorvatsku, spolupracovníci, přátelské Besedy a spolky. Nejzasloužilejším členům, příznivcům i spolupracovníkům oslavenkyně udělila veřejná uznání jako dík za všestrannou spolupráci a podporu.
Velkolepý program zahájil pěvecký sbor, první mezi krajanskými sbory v Chorvatsku. Pečlivě připravenými lidovými i umělými písněmi pěvecká skupina Kateřina ještě jednou přesvědčila o své kvalitě. Zpívala a capella i za doprovodu hudebníků, kteří svými hlasy zpestřili několik písní.
Poprvé se představila nedávno založená sedmičlenná malá taneční skupina, která za pomoci těch o trochu starších předvedla Školáckou a Horácká kola.
Nejpočetnější střední taneční skupina diváky potěšila Malou sousedskou a Mlýnským kolem. Dospělá skupina Srdéčko si vybrala veselé písně a tance, obnovila milostný tanec Dřeváky a připravila pásma o mlynářích a pekařích. V druhé polovině programu se na jevišti objevili ještě jednou, předvedli temperamentní tance Sousedská a Myslivecká, samozřejmě za hudebního doprovodu Starých přátel.
Hudebníci Staří přátelé se v programu představili hned několika způsoby. Nejenže svou hudbou doprovázeli tanečníky a zpěvačky, zazpívali si spolu s nimi a diváky potěšili i několika hudebními čísly. Během roku je to nejaktivnější složka, protože samostatně hraje i na různých manifestacích a humanitárních akcích.
Krásnou hudbou zaplnila sál dechová hudba z Predavce, kterou v dávném roce 1884 založili Češi. To je důvod, proč je v současnosti členkou České obce. Zahrála skladby Polka bez kapelníka, Škoda lásky a Pod naším okýnkem.
Kromě toho, že se v České obci hraje, zpívá a tančí, hraje se i divadlo. Divadelní skupina Lucerna byla založena v roce 2003 a na oslavě vystoupila s úryvkem z komedie Divadlo pana starosty. Ochotnictví není jen společenská činnost nebo hobby, ale i způsob, jak si udržet mateřský jazyk a při tom se dobře bavit. Salvy smíchu a častý potlesk z hlediště svědčil o tom, že se to Bjelovarským daří.
České obci k devadesátým narozeninám přišli poblahopřát i žáci, kteří se v Bjelovaru již druhým rokem učí českému jazyku a kultuře. Připravili pásmo dětských her s písněmi, hádanek a rozpočítadel z lidové pokladnice, a dvě žačky dokonce celý program v češtině i chorvatštině uváděly.
Zvelebit oslavu přijel i kulturně umělecký spolek Veliko Trojstvo. Ke svému Vuzmenu kolu přidal i krásné blahopřání s tradičním velikonočním pečivem ve tvaru srdce.
Mocně zapůsobil závěr programu, kdy bjelovarským Domem kultury zněly tóny Písničky české v podání členů všech skupin bjelovarské České obce. Nejmladší přidali blahopřání v češtině a nechyběl ani dort a balóny. Popřejme jim, aby společně prožili ještě spoustu let a oslavili další krásná výročí, aby vždy bylo tak veselo, jako v místnostech České obce, kde se po večeři všichni bavili dlouho do noci. js/js
CENNÝ DAR PRO ČESKOU OBEC
Všechny hosty a účastníky programu mile překvapila výstava fotografií v předsálí Kulturního domu. Jde o fotografie z cyklu Naslijeđe, které vyfotografovali mladí fotoamatéři z Bjelovaru a Daruvaru během maškarních obchůzek v Končenicích. Výstavu připravila vedoucí bjelovarského foto klubu Zlata Medaková, která má pro péči o udržení jedinečných českých lidových tradic jen slova chvály. Tyto cenné fotografie v barvě jsou dárkem České obci k narozeninám.
Z HISTORIE ČESKÉ OBCE
Nejvíce Čechů se na území Bjelovaru přistěhovalo za vlády Habsburků koncem 18. a v první polovině 19. století. Podle údajů z roku 1930 žili Češi v okrese Bjelovar, Čazma a Križevci v čtyřiceti osmi větších a devatenácti menších obcí. V Bjelovaru, který byl důležitým vojenským střediskem, pracovala řada českých úředníků, učitelů a hudebníků, kteří zde v roce 1918 založili spolek. Jednou z nejznámějších osobností byl Fráňa Štokinger, organizátor hudebního života v Bjelovaru.
Na konci druhé světové války byla zbořena budova bývalé české školy, která byla nositelkou kulturní činnosti Čechů v Bjelovaru. Po válce reemigrovala řada českých úředníků a intelektuálů do Čech. Obnovený spolek proto neměl nejen prostor, ale ani vedoucí osobnosti. Členové spolku se scházeli v soukromých domech nebo v hostincích. Navzdory těžkým podmínkám se na konci roku 1945 na mimořádné valné hromadě Československé obce v Bjelovaru sešel velký počet členů i z okolí.
Na začátku padesátých let minulého století dochází k několika neúspěšným pokusům o znovuzaložení školy. Přesto se Česká obec zapojuje do kulturního života města: má divadelní, hudební a folklorní skupinu. V roce 1953 získala vlastní prostor v Nazorově ulici, v roce 1974 se stěhuje do nevyhovujícího prostoru v ulici Gustava Perla Bendy, a v roce 1980 se koupila budova v Ulici Andriji Kačiće Miošiće, kde bjelovarský spolek dnes sídlí. Od roku 1960 spolek spolupracuje s HORKUD Golub.
V roce 1991 se měla konat velkolepá oslava 70. výročí České obce. Měl to být měsíc české kultury, dožínkové slavnosti a oslava dvou set let od přistěhování Čechů na území Chorvatska s názvem Dvě stě let pospolu v organizaci Svazu a pod patronátem prvního prezidenta samostatného Chorvatska Frani Tuđmana. K oslavě kvůli domovinské válce bohužel nedošlo.
V současnosti má Česká obec 310 členů, folklorní skupinu Srdéčko (tři věkové skupiny vedou manželé Srdićovi), pěvecký sbor Kateřina (sbormistryně Vesna Šošová), hudební kapelu Staří přátelé (vedoucí Mladen Lusavec), divadelní skupinu Lucerna (režisér Zdenko Trnka), a v novější době také dechovou hudbu z Predavce (kapelník Dalibor Kasunić). Už druhým rokem probíhá v bjelovarské základní škole výuka českého jazyka a kultury, kde učí Jana Staňová. Miruška Lončarová
