Když se totiž reprodukuje něčí autorské dílo, ať jde o hudbu nebo o divadelní hru, musí se zaplatit poplatek za autorská práva. Je to stanoveno zákonem a nic se s tím nedá dělat. Peníze se shromažďují ve fondu, z kterého autoři dostávají odškodné. Tuto lekci dokonale znají všichni organizátoři kulturních pořadů, včetně spolků české menšiny, poněvadž se slovo ZAMP stalo jejich noční můrou. Jde o ochranu autorských hudebních práv (Zaštita autorskih muzičkih prava), oddělení Chorvatského sdružení skladatelů, které dohlíží na uplatňování zákona.
Podle předpisů musí každý organizátor přihlásit konání programu, předložit seznam skladeb a zaplatit poplatek. „Obnos závisí na počtu návštěvníků, ceně vstupného, počtu interpretovaných autorských děl,“ řekla nám Jelena Mesićová-Turšićová, vedoucí oddělení vztahů s veřejností.
Pro amatérské spolky je to příliš složitá procedura, na kterou nemají síly. Mimo to, ve spolcích nejsou peníze určené pro takovéto záležitosti. „Ptají se, proč by měli platit za reprodukci lidových písní a tanců, tedy děl neznámých autorů, a proto se této povinnosti vyhýbají,“ řekla nám Míra Valentová, která se touto otázkou zabývala.
„Chorvatské sdružení skladatelů je jedním z největších strážců hudebního kulturního dědictví, pořádá četné programy, festivaly a koncerty a pomáhá autorům doma i v zahraničí. Vyslechneme si však každý případ, abychom našli nejlepší řešení,“ říká J. Mesićová-Turšićová.
Skutečně, pro české spolky se řešení našlo. Tajemník Chorvatského sněmu kultury Mirko Kovačević a tajemnice Svazu Čechů Jarmila Kulhavá se dohodli, že za všechny krajanské spolky tento poplatek zaplatí Svaz. Bude to paušální úhrada ve výši tří set šedesáti kun za průměrně tři programy ročně. Besedy jen musí Svazu nahlásit, o které programy jde. M. Pejić/žp

PŮVODNÍ FOLKLÓR MŮŽE BÝT VÝJIMKOU
„Všechny menšinové spolky jsou našimi členy a česká národnostní menšina má stejný status jako županství, tedy jako županská pospolitost kulturně uměleckých spolků,“ řekl nám tajemník Chorvatského sněmu kultury Mirko Kovačević, a dodal: „Už v roce 2004 uzavřely Chorvatský sněm kultury a Chorvatské sdružení skladatelů smlouvu o paušálním placení poplatku. Podle této smlouvy mají spolky, které organizují tři programy ročně, zaplatit tři sta šedesát kun, za tři až šest programů šest set kun plus daně.“
Pokud jde o folklór, ten také patří pod ochranu autorských práv, protože choreograf je také autorem. M. Kovačević soudí, že jedině původní lidový folklór může být výjimkou, což také musí být regulováno zákonem, totiž úpravou existujícího zákona. Proto byla navržena změna zákona, která by zbavila folklorní skupiny s původními tanci této povinnosti.