Přednáška se konala z iniciativy představitele české menšiny v Záhřebském županství Fráni Vondráčka a důvodem bylo 875. výročí Felicijanovy listiny, vydané 26. dubna 1134 a 915. výročí založení Záhřebského biskupství. Kromě členů CHČS a novinářů si přednášku vyslechli členové iniciativního výboru pro založení České besedy Záhřebského županství, která bude založena 7. června v Dubravě u Vrbovce. V této osadě žije několik set lidí českého původu, kteří se pyšní biskupem Duchem. Felicijanova listina totiž svědčí o tom, že uherský král Ladislav daroval Záhřebskému županství po jeho založení do vlastnictví Dubravu, čímž se biskup Duch stal nejen duchovním, ale i světským pohlavárem tohoto kraje.
M. Lipovac poukázal na ještě jednu zajímavou vazbu Ducha a Dubravy. Existuje domněnka, že Duch byl benediktýn z kláštera v Břevnově (dnes část Prahy), zasvěceného svaté Markétě, a zrovna jí je zasvěcen též kostel v Dubravě. Není tedy vyloučeno, že právě Duch přinesl její kult a dal jí vystavět kostel. Bohužel o tom v historických pramenech nic nenajdeme, protože jediné, co spolehlivě o Duchovi víme, je to, o čem hovoří i Felicijanova charta: Duch byl Čech, čestný muž, jehož král Ladislav jmenoval prvním záhřebským biskupem. Není známo kdy přesně se tak stalo, přestože se obvykle uvádí rok 1094; není známo ani jak dlouho byl biskupem, ani kde a kdy se narodil a zemřel. Historikové se pokoušeli zjistit jeho původ. Jedni se domnívali, že byl z Břevnova, druzí ho považovali za hlaholitu z kláštera v Sázavě, jenž po vyhnání v roce 1056 přišel do Uherska. Třetí mínili, že vůbec nepřišel z Čech, ale že pocházel z vesnice Čehi poblíž Záhřebu.
Jako hlavní důvod jmenování Čecha prvním záhřebským biskupem se uvádí snadné dorozumívání s místním obyvatelstvem.
I když pro to nejsou důkazy, k Duchovým zásluhám se přičítá začátek stavby katedrály, avšak nejvýznamnějším jeho skutkem jsou glosy v Radonově bibli. Jde o poznámky, psané nad latinským textem v chorvatštině, s mnoha bohemismy, jež mu měly pravděpodobně pomoci při kázáních. Rozdíly mezi českým a chorvatským jazykem byly tehdy menší než dnes, přesto zřejmě ke svým věřícím nemohl mluvit bez pomůcky. Uvedené glosy by mohly být nejstarší památkou chorvatského jazyka, starší než Bašská deska. To znamená, že jsou zásluhy biskupa Ducha o chorvatskou kulturu možná větší, než by se mohlo usoudit podle chudých historických pramenů.
M. Lipovac zdůraznil, že Duch je nejen první známý Čech, žijící v Záhřebu a v Chorvatsku, ale i první podle jména známý Záhřeban. S ním začínají chorvatsko-české vztahy. O biskupu Duchovi bude zmínka i v knize M. Lipovce a F. Vondráčka Češi Záhřebu – Záhřeb Čechům, která vyjde za několik měsíců. CHČS a budoucí Česká beseda Záhřebského županství dají podnět k postavení pomníku biskupu Duchovi v Dubravě. Fráňa Vondráček