Dosavadní uplatňování ústavního zákona o právech národnostních menšin neuspokojuje. Seminář měl za úkol upozornit v jaké míře se zákon uplatňuje, kde se vyskytují problémy, a tedy i na to, že je ho nutné změnit. Podle zákonů, týkajících se menšinových práv, se Chorvatsko nachází v evropské špičce, ale jsou zřejmé problémy jejich uplatňování v praxi.
„Rady a představitelé se v praxi nepodílí na rozhodování v lokální samosprávě, mohou pouze žádat informace, popřípadě vyjádřit svůj názor. Jestliže informace nedostanou, lokální samospráva nepodléhá sankcím, a všechno tedy záleží jenom na dobré vůli,“ uvedl S. Tatalović a dodal, že je třeba zákon změnit ve smyslu posílení úlohy rad a představitelů menšin. V prostředích, kde jsou menšiny v obecních a městských radách a županských shromážděních zastoupeny proporcionálně, budou v budoucnu funkci menšinových rad konat v lokálních volbách zvolení radní z řad menšin.
Rada pro národnostní menšiny RCH se plně afirmovala, řekl S. Tatalović, zejména v oblasti péče o kulturu a rozdělování finančních prostředků. Více by se měla starat o účast menšin v procesu rozhodování, a k tomu by přispělo, kdyby byla pracovním tělesem Chorvatského sněmu. Představitelé všech menšin by se v tom případě kvalitněji účastnili činnosti Sněmu.
Při uplatňování Ústavního zákona o právech menšin existují problémy na obou stranách. Některé menšiny neznají menšinové zákony a nekonzumují práva, která jim zajišťuje. Totéž se vztahuje na některé lokání a regionální samosprávy, které pro uplatňování tohoto zákona neuzpůsobily lidi. Existují i takové lokální jednotky, které své statuty nesladily s Ústavním zákonem o právech menšin. A. Tolnauer zdůraznil: „Rady a představitelé národnostních menšin jsou součástí lokální samosprávy a jejich úkolem je účastnit se rozhodování a záležitostí, důležitých pro příslušníky menšin, upozorňovat na problémy menšin na svém území. Je to jejich právo a úkol, protože byli legitimně zvoleni a mají se starat také o školství, komunální otázky, zaměstnávání… To všechno se musí dostat do programů menšinových rad. Ty je nutné prezentovat lokální samosprávě a převzít svou část zodpovědnosti za jejich plnění.“
Řada členů rad a představitelů menšin od Rijeky po Ilok hovořila o problémech, se kterými se setkávají i o tom, jak je řešit. Svůj postoj ke spolupráci s menšinovými radami vyjádřili i představitelé obou Svazů.
Z. Čuchnilová seminář zhodnotila slovy: „Jde o problematiku, která se týká obou menšin. Zvlášť upozorňuji na otázky informování v jazycích menšin, uplatňování dvojjazyčnosti, doplňkový hlas anebo pozitivní diskriminaci... Menšiny se totiž musí rozhodnout, zda volit jako občané Chorvatska nebo jako příslušníci menšiny, tj. politicky nebo menšinově. Při minulých volbách se ukázalo, že je doplňkový hlas pro příslušníky menšin nutný. Nebude-li tato otázka vyřešena podle koaliční smlouvy během následujících dvou let, budou menšiny při dalších volbách pravděpodobně volit politicky. Naše demokracie však ještě není tak vyspělá, aby mohla bez pozitivní diskriminace fungovat. Dnes navíc ještě nevíme, kdo bude v budoucnu zastupovat menšiny na lokální úrovni a v parlamentu. M. Selicharová/ls
Prostředky rozděleny transparentně
Rada pro národností menšiny RCH rozdělila 18. dubna prostředky na činnost menšin v roce 2008: na kulturní amatérismus, manifestace a programy kulturní autonomie národnostních menšin. „Jsou zajištěny prostředky ve výši 41 511 500 kun, čili o 18,6 % vyšší vzhledem k roku minulému (35 miliónů kun),“ řekl předseda rady dr. A. Tolnauer. „Rada podává vládě Chorvatska každý rok zprávu o tom, jak se prostředky rozdělují a jak jsou spotřebovány. O přidělení prostředků se ucházelo 100 nevládních organizací a institucí národnostních menšin. Letos se bude financovat 87 sdružení, resp. jejich programy, tedy ne podle počtu členů. V budoucnu, po vstupu do EU, se menšinová sdružení budou muset přizpůsobit nové situaci a evropským standardům, a na činnost zajišťovat i vlastní prostředky.“
