Přítomné vítala s blokem českých skladeb hercegovecká dechovka. Po uvítacím projevu a minutě ticha předal předseda spolku Jaroslav Vojta slovo pracovnímu předsednictvu v čele s dlouholetým režisérem a vedoucím ochotnické skupiny Emilem Šplíchalem. O aktivitě dechovky, která letos oslavuje 85. výročí, svědčil výčet akcí, od mezinárodní přehlídky v Čakovci až do programu v Prekopakře. Taneční sekci, která se skládá z pěti párů a vede ji Nikolina Svobodová, doprovází dechovka. Někteří její členové nejen hrají, ale i tančí a zpívají. Nacvičují při kazetofonu a CD přehrávači, darovaném rodačkou z Hercegovce Jiřinou Dubcovou–Raićovou ze Záhřebu. Tato věrná krajanka věnovala spolku finanční částku na obohacení činnosti také na oslavě.
Největším problémem je, že se ve vsi stále méně hovoří česky. Proto došlo k ochromení ochotnické činnosti. Velkým úspěchem je zavedení fakultativní výuky češtiny: od nového školního roku na ni v místní škole bude docházet sedm žáků. Čeká se pouze na souhlas ministerstva školství. „To by mělo přispět ke zlepšení situace a zvýšení počtu česky mluvících občanů,“ uvedl předseda spolku.
Vloni proběhla v Domě rekonstrukce přední části budovy, byly vyměněny tašky na střeše a obnovena část střešní konstrukce. Na investici za 93 000 kun se s 80 000 kun prostřednictvím Svazu Čechů podílela Česká republika, zbytek financovala Beseda. Letos došlo k výměně říms za 24 000 kun, k sanaci sanitárního uzlu a rekonstrukci předsálí, domovnického bytu a části knihovny za 75 000 kun (s 30 tisíci pomohl místní výbor a s 27 tisíci Svaz Čechů, zbytek uhradila Beseda). Rekonstrukce elektřiny za 196 tisíc bude muset probíhat v etapách.
Smyslem založení Besedy v Hercegovci bylo uchování češtiny, zvyků, tradic, kultury. Dnes v Besedě pracují lidé, kteří většinou nejsou českého původu, ale vynikají zájmem o tanec a hudbu. Předseda spolku vyzval zájemce o členství slovy: „Dveře Besedy jsou otevřeny všem.“
Spolek patřil kdysi k nejaktivnějším. Dnes je situace komplikovanější. „Mnoho Hercegováků odešlo za prací do jiných měst. Mnoho z nich se stalo členy jiných spolků. Třináct hudebníků pracuje a žije v Záhřebu - to je celá dechovka,“ doplnil. Ze zprávy pokladní bylo zřejmé, že Beseda nemá finanční problémy. Plán práce bude upřesněn do měsíce. Zprávu dozorčího výboru podal Vječeslav Sitta a Ljubo Jurčić za verifikační komisi konstatoval, že na valné hromadě bylo přítomno 73 členů Besedy.
J. Sitta uvedl, že se dechovka přehlídky v Brestově nezúčastnila, protože má velké problémy s absencí hudebníků, kteří pracují ve směnách anebo v zemědělství. „Čtyřicet let hrajeme na staré nástroje...“ To je jen část problémů, které dechovku tíží. Starosta K. Kučera upozornil na to, že v Hercegovci se k češství hlásí pouze 9,5 % obyvatel a že místní výbor na činnost spolků vynakládá maximum, tj. 10 % z rozpočtu. E. Šplíchal zavzpomínal na doby, kdy se v Hercegovci hrála divadla a upozornil, že se májový majáles, od roku 1930 organizoval první a ne jako nyní poslední neděli v květnu. Předseda spolku vysvětlil, že májová byla po domovinské válce přesunuta na Den státnosti.
V pásmu písní, tanců a zpěvu vystoupili mladí zpěváci Mario Večerić, Kristina Fojtová, Spomenka Janderová a tanečníci folklorní skupiny za doprovodu dechovky. Na závěr byly vedoucímu dechovky Jendovi Sittovi a budoucím novomanželům a aktivním členům taneční skupiny Tině Navrátilové a Alenu Kazdovi předány dary. A. Raisová/ar
NOVÝ SPRÁVNÍ VÝBOR: Jaroslav Vojta, Jenda Sitta, Matija a Zdenko Šelířovi, Josef a Zlatko Šleglovi, Zdenko Kazda, Anđa Topčićová, Spomenka Janderová, Dejan Zarić, Dejan Kovač, Dejan Grbenić, Marie Paverová, Alen Kazda, Zdeslav a František Vackovi a Nikolina Svobodová.
DOZORČÍ VÝBOR: Josef Jandera, Václav Kulhavý a Dalibor Svoboda
OSMDESÁTÉ PÁTÉ NAROZENINY DECHOVKY ČESKÉ BESEDY HERCEGOVEC
Čtyři hudební generace pod jednou taktovkou
Bez hercegovecké dechovky se neobejde žádná besední akce, včetně májových pochůzek vsí. V repertoáru dvaceti pětičlenného hudebního tělesa jsou české lidovky nejznámějších autorů Karla Vacka, Jaromíra Vejvody a dalších. Doprovází také besední folklorní skupinu.
Vznik dechovky souvisí se založením tělocvičné jednoty Sokol. Při sletech byl totiž nutný hudební doprovod. První veřejné vystoupení dechovky, která letos oslavuje 85. výročí založení, bylo v roce 1922 na sv. Josefa. Činnost dechovky byla za druhé světové války přerušena. Při Československé brigádě Jana Žižky z Trocnova vznikla v roce 1943 dechovka, založená kapelníkem Františkem Němcem z Hercegovce, kde působil i další Hercegovák, Alois Vojta. O pět let později vznikla v Hercegovci na podnět bývalého předsedy Besedy Josefa Korába pionýrská dechovka. Vedl ji vojenský hudebník Ečer a o rok později se jejího vedení ujal František Svoboda.
V dnešní dechovce hraje 25 muzikantů čtyř generací: z té původní z roku 1948 jsou to Jenda Sitta, Slávek Dostál, Karel Rajpold a Véna Sitta. Z první Sittovy generace hrají dodnes Jenda Láznický a Josef Šlégl.
J. Sitta působil několik let ve Svazu Čechů v Daruvaru jako hudební instruktor. Hudbou se zabýval 60 let, z toho 45 let stojí v čele hercegovecké dechovky, která má za sebou vystoupení doma i v zahraničí – v Srbsku, Bosně a v Čechách (poslední v roce 1979). Hercegovecká dechovka je známá jako dobrá organizátorka hudebních festivalů v Hercegovci, ten poslední se konal v roce 1994.
