Dostavila se na něj asi stovka návštěvníků, kteří s asi stejně tolika účinkujícími celou dobu pečlivě sledovali oblohu. Den před tím totiž Virovitici postihla nevídaná bouřka s lijákem a hromobitím a nebe plné mraků odradilo i některé ohlášené účinkující. Místo plánovaných čtyř stánků byly nakonec obsazené jen dva, a tradiční české výrobky na nich vystavily krajanky z Lipovce a Dežanovce.
Program zahájili domácí, nejdříve virovitická dechová hudba a pak dětské taneční skupiny. Vystřídali je staří známí, maďarský spolek Novi Gradac, a poprvé na Dnu české kultury vystoupil spolek ze sousední Špišić Bukovice. Největší sympatie publika si zasloužila Končenická chasa, která zatančila opravdu od podlahy. Na závěr programu samostatně zahrála doprovodná kapela České besedy Končenice.
Všichni účastníci programu se pak sešli na večeři v Českém domě. Byla to příležitost, aby předsedkyně Besedy Jasna Bergerová zhodnotila celou akci: „Na letošních Jarních tónech Jana Vlašimského bylo vidět, že celý projekt dostává správné rysy. Projevili o něj zájem jak profesionální, tak amatérští a krajanští hudebníci a orchestry.“
Vyrcholením desetidenní akce byl bezesporu koncert následovatelů, který do Městského muzea ve středu 20. května soustředil přes 160 účastníků, od jednotlivců po žáky hudebních škol z Virovitice a Pitomače, městského sboru i dechové hudby, zpěváků a hudebníků České besedy. Bylo to potvrzení svornosti virovitického odkazu českého hudebníka a také lahůdka pro nejširší veřejnost. O dva dny později přišli na své hudební znalci, když se v Besedě konal kulatý stůl. O přes tři sta let dlouhé české hudební tradici v Chorvatsku hovořila Andrea Vrekalićová, o Češich ve Virovitici Václav Herout, pianista Perica Mihaljević zasvětil do průběhu moderních úprav skladeb Vlašimského; letos se ho dočkala skladba Dobro moje.
V sobotu 23. května do České besedy zavítal krajanský pěvecký sbor z Lipovlan a společně s domácími zpěváky a hudebníky vytvořil krásnou náladu plnou hudby a přátelství.
„Už úvodní koncert dueta Maji Veljakové a Slađany Čolovićové 16. května všem přítomným naznačil, že Jarní tóny nejsou jen o lokálním odkazu tohoto českého hudebníka, který žil a pracoval ve Virovitici, ale i snaha o představení mimořádných uměleckých přednesů, které z nich vzešly.“ ukončila své hodnocení předsedkyně Bergerová. V. Daňková/vd