Účastníky a hosty, mezi nimiž byl poslanec Vladimír Bílek, předseda Rady pro národnostní menšiny Chorvatska Aleksandar Tolnauer, předseda Koordinace rad a představitelů české menšiny Damir Malina, předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková, představitelé srbského konzulátu, města Záhřebu, které bylo patronem akce, a představitelé županství a menšinových institucí, uvítal starosta obce Mario Ribar, diskusi moderoval předseda místní Matice slovenské Josip Krajči.
„Migrantská krize a vystěhovávání vůbec se týká všech, i národnostních menšin, a mezi občany Chorvatska, kteří odcházejí za prací do jiných zemí, jsou také příslušníci menšin,“ řekl A. Tolnauer. Dodal, že se menšiny octly v nepříznivé situaci, a že k tomu ve značné míře přispěla „nepovedená vláda na odchodu, která se menšinám vůbec nevěnovala“. Protože vládu menšiny nezajímaly, bylo nutné nasadit hodně sil a námahy, aby se zajistilo uspokojující financování, vzhledem k tomu, že se navrhovalo zmenšit financování kulturní činnosti menšin o polovinu.
„Menšiny se nesmí uzavírat do ghetta. Stejně tak není třeba je asimilovat, ale integrovat do společnosti s jejich charakteristickou identitou. Uskutečnění tohoto cíle je zodpovědností všech vládních institucí,“ řekla pomocnice ředitele Úřadu vlády pro lidská práva a práva národnostních menšin Bahrija Sejfićová. „My připravujeme četné dokumenty, dosáhli jsme poměrné vysoké úrovně kvalitní legislativy týkající se menšinových práv a upozorňujeme na problémy v implementaci předpisů.“ Dodala také, že pro menšiny jsou ještě stále málo přístupná media a že Chorvatská televize nedodržuje smlouvu o produkci pořadů pro národnostní menšiny, podepsanou s vládou. „Každodenně jsme svědky projevů nenávisti, přitom se zapomíná, že menšiny sehrály velice důležitou roli jednak při mezinárodním uznání Chorvatska, jednak v jednání o vstupu Chorvatska do Evropské unie.“ Sdělila, že Republika Chorvatsko menšiny chrání i na základě bilaterálních smluv o reciproční ochraně menšin, ale ty jsou podepsány jen s Itálií, Maďarskem, Srbskem, Makedonií a Černou Horou, zatímco v Chorvatsku žijí příslušníci dvaadvaceti menšin.
„Xenofobie a popírání práv národnostních menšin není specifikem jen našeho regionu. Evropská komise informuje o třicetiprocentním zvýšení případů nacionálně založeného násilí v řadě zemí, včetně Francie, Řecka, Polska,“ řekl A. Tolnauer a uzavřel: „Vydobytá práva neplatí navěky, musí se o ně každodenně bojovat a neustále usilovat o zachování dosaženého standardu. Není ale třeba bát se, že otázka národnostních menšin bude kvůli migrantské krizi zanedbána. Co se týká situace v Chorvatsku, péče o menšiny v krátkém mandátu vlády na odchodu stagnovala, ale doufám, že příští vláda věnuje menšinám pozornost větší.“ M. Pejić/mp
ČESKÁ BESEDA LIPOVLANY DOSTALA MÍSTNOST PRO SVOU ČINNOST
Místnosti kulturního domu v Lipovlanech, ve kterých kdysi byla knihovna, dostaly pro svou činnost Česká beseda a Matice slovenská. Za přítomnosti hostů klíče představitelům obou spolků předal poslanec Vladimír Bílek.
„Dnes píšeme dějiny. Pro nás je to velký den,“ řekl předseda České besedy Lipovlany Mirko Knížek a poděkoval za místnost, která usnadní činnost menšinovým spolkům. Předseda Matice slovenské Josip Krajči dodal, že vlastně celý místní dům kultury patří i Matici i Besedě, protože je k dispozici menšinovým spolkům díky skvělé spolupráci s obecním úřadem. Starosta Mario Ribar zdůraznil, že se „spolkům nic nedaruje, ale jen předává k používání to, co jim přirozeně patří“. Poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek předal klíče krojovaným mladým členům Besedy a Matice. „Přeji vám, abyste tady ještě mnoho let zpívali a tančili, ale také psali nové projekty ve prospěch obce,“ řekl.
Hosté si prohlédli nově upravené místnosti a na úspěšnou budoucí práci si připili charakteristickými nápoji Slováků a Čechů – borovičkou a becherovkou.
„V roce 1956 prodala tehdejší Československá beseda svůj objekt a peníze dala na stavbu místního domu. Dostala v něm místnosti, které však musela opustit, když se rozšířila škola,“ vysvětlil předseda Besedy Mirko Knížek a dodal, že Beseda zanedlouho přestala působit. Od svého obnovení usilovala o získání místností k činnosti. Před pěti lety začala stavba nové knihovny a celková rekonstrukce domu, na kterou přispěla také česká menšina. Prostřednictvím Svazu Čechu bylo totiž zajištěno sto tisíc kun, třicet tisíc z České republiky a sedmdesát od chorvatské strany.
Předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková poukázala také na zajímavý fakt, že Svaz Čechů, který letos oslavuje 95. výročí, začínal jako Československý svaz, a že jsou „nyní Češi a Slováci opět spolu, ve společném prostoru“.
„My jsme s místností úplně spokojeni. Je dostatečně velká, a už máme plán upravit v ní malý národopisný koutek. Budeme tady mít také skříň na kroje a nástroje. Kromě úřednické práce a schůzí se tady budou konat také zkoušky pěvecké skupiny,“ sdělil předseda Besedy M. Knížek. M. Pejić/mp
Krajanskou komunitu zastupovala Tréglava
Třídenní přehlídka folkloru a zvyků národnostních menšin v Lipovlanech vyvrcholila v sobotu 27. srpna programem v místním parku. Lipovlanská setkání zahájil Sisacko-moslavinský župan Ivo Žinić jako vyslanec prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovićové, která se ujala patronátu nad touto akcí. Mezi četnými hosty byl i ukrajinský velvyslanec J. E. Oleksandr Levčenko – Ukrajina byla letos partnerskou zemí Setkání.
V bohatém programu vystoupily folklorní spolky národnostních menšin žijících v Chorvatsku. Českou krajanskou komunitu zastupovala Česká beseda Tréglava, která se představila také známou ukázkou pletení provazů. Na stáncích jarmarku se vedle Tréglavy představily také České besedy Lipovlany a Dežanovec.
Ústřední program následoval po slavnostním průvodu účinkujících. Po něm byl koncert Krunoslava Slabince. V rámci Lipovlanských setkání se konalo i hospodářské fórum, byla otevřena výstava fotografií Donbas: válka a mír. V neděli proběhla sportovní utkání a soutěže hasičů. mp