Během čtvrtstoletí působení spolek uspořádal více než sto různých akcí, mimo jiné postavil devět pomníků a pamětních desek chorvatským a českým velikánům v Chorvatsku a Česku a uveřejnil sedm knih. Stříbrné jubileum spolek oslavil novou knihou – Chorvatsko-česká společnost, prvních 25 let – autorů Marijana Lipovce a Vlatky Bankové, cenným dokumentem o bohaté aktivitě na posilování chorvatsko-českých styků.
Chorvatsko-česká společnost byla založena 22. února 1992 jako spolek chorvatsko-česko-slovenského přátelství. Zakládající shromáždění v muzeu Mimara vyvolalo velký zájem občanů – zúčastnilo se ho dokonce 305 osob, z toho 187 se stalo členy nového spolku. Bylo to pouhý měsíc po mezinárodním uznání Chorvatska tehdejšími evropskými zeměmi a deset měsíců před rozdělením ČSFR na dva suverénní státy – Českou a Slovenskou republiku. Přítomnost předních politiků (místopředseda vlády Mate Granić), diplomatů (velvyslanec ČSFR Igor Furdík) a estrádních hvězd (Arsen Dedić) výmluvně svědčila, že založení spolku bylo zásahem do černého.
„Snažili jsme se co nejvíce vyhnout monotónnímu vypočítávání údajů a pokusili jsme se vysvětlit širší kontext událostí a jejich zázemí. Události proto neuvádíme přísně chronologicky, ale v tematických celcích,“ píšou autoři v předmluvě knihy.
Témata 245 stránkové monografie jsou mimo jiné Začátky působení společnosti, Spolupráce s Česko-chorvatskou společností v Praze, Dny české kultury v Záhřebu a Daruvaru, Chorvatsko-česká společnost a mladí, Usilování o hospodářskou spolupráci Chorvatska a České republiky, Dějiny nás vážou a spojují, Záhadný biskup Duch, Dušan Karpatský – instituce česko-chorvatského přátelství, Popularizace české literatury, Cestování do Čech, Partnerství s Českou besedou Záhřeb atd.
Jedním z největších úspěchů spolku je zachování názvu ulice T. G. Masaryka v Záhřebu, kterou několikrát chtěli přejmenovat. Na iniciativu Chorvatsko-české společnosti bylo postaveno dokonce devět pomníků a pamětních desek, z toho sedm chorvatským velikánům v České republice (Vladimir Prelog, Andrija Mohorovičić, Ban Josip Jelačić, Nikola Tesla, Nikola Šubić Zrinski, biskup J. J. Strossmayer…). Marie a Stjepan Radićovi byli předmětem zvláštního zájmu spolku, stejně tak první český prezident Václav Havel. Za svůj nejúspěšnější projekt Společnost však považuje vydávání listu Susreti (Setkání), který se v průběhu let ze skromného bulletinu stal bohatým a vizuálně velice lákavým časopisem.
Kniha končí seznamem akcí, v němž se uvádějí všechny projekty, přednášky, kulaté stoly, promítání filmů, zájezdy, iniciativy, kursy českého jazyka, dny české kultury, výstavy, veřejné tribuny, sběrné akce, oslavy… Spolek uděluje i ceny záslužním osobám a institucím a vydal i sedm knih, založil pobočky v Omiši a Daruvaru... a stal se nejčinnějším spolkem přátelství v Chorvatsku.
Autoři představují i všechny předsedy Chorvatsko-české společnosti od prvního Zlatka Stahuljaka k nynějšímu Marijanu Lipovci, soupis všech členů správních a dozorčích výborů. Kniha je bohatě ilustrována dobovými fotografiemi a dokumenty.
„Povídání o Chorvatsko-české společnosti tady nekončí. Myslíme si, že přátelství Chorvatů a Čechů, které má slavné a bohaté dějiny, má také budoucnost, a existence a poslání Chorvatsko-české společnosti má smysl i nadále,“ napsali M. Lipovac a V. Banková v doslovu knihy, a otevřeli tak novou kapitolu v životě spolku. M. Pejić
