První den oslav probíhal od odpoledních do nočních hodin a skládal se z etnografické výstavy, průvodu, koncertu na hřišti, programu v sále a pobavení při hudbě. Druhý den byla mše svatá v kapli Srdce Ježíšova, která stojí hned vedle Domu.
Slavnost zahájila 29. září etnografická výstava s množstvím starožitností, dokumentů, starých kuchařek a knih jazvenických krajanů a Vlasty Panjkovićové-Soklerové ze Sisku a doplněné výrobky rodiny Ožogovy z Nove Subocke a pečivem všeho druhu místních žen. Když se návštěvníci, kteří se scházeli ze všech koutů Chorvatska od Daruvaru, Lipovlan, Sisku, Mezurače až po Letovanić, po cestě posilnili, následoval promenádní koncert mezuračské dechové hudby a průvod vsí. Jeho obyvatelům oznámil, že místní Česká beseda oslavuje narozeniny. Také krojovaná skupina z Letovaniće před Domem předvedla krátkou ukázku ze své tvorby.
Jménem jazvenické Besedy přítomné, kteří zcela zaplnili sál Národního domu, nejdříve přivítal její předseda Zvonka Příhoda. Zmínil se nejen o historii, ale i o současnosti spolku. Tomu předcházela videoprezentace fotografií dokumentujících činnost spolku kdysi a nyní. Program, který střídavě uváděly Amálka Vašková a Matea Rakarićová, zahájili hosté – mezuračská dechová hudba, která ukázala, že ve svém repertoáru má nejen české lidové, ale i moderní skladby. Po nich se na pódiu objevili domácí – dětská taneční skupina, pěvecká skupina Jiřiny s hudebním doprovodem a starší taneční skupina, která bohatý program uzavřela. Tanečníci udělali velký krok kupředu, jejich vystoupení bylo svěží, energické. Písnička se pak střídala s tancem. K významnému výročí přijela popřát i pěvecká skupina Hlas České besedy Mezurač, ve které jsme si všimli nových členů. Zpívala za doprovodu jejich hudební sku piny. Pěknými dětskými tanci a hrami přispěla též dětská folklorní skupina Motýlci z Mezurače za doprovodu harmoniky. Všechny zraky byly upjaty na nejmenší a zároveň nejmladší, teprve tříletou účastnici programu.
Velmi se líbily tance a písně Pokupsko- turopoljského kraje v podání Chorvatského kulturního spolku Poculica z Letovaniće, který vystoupil v překrásných krojích. Mile překvapilo písní Letovanić, selo pokraj Kupe (Letovanić, vesnice u Kupy), kterou si rád zazpíval snad každý v sále. Neméně kvalitní bylo vystoupení České besedy Lipovlany, pěveckého tria Vějíř a po ní i její taneční skupiny. Přestože obě skupiny nemají mnoho členů, obě se mají čím pochlubit. Zpěv byl procítěný, pěkný stejně jako vystoupení tanečníků, kteří předvedli tance z jižních Čech. Obě skupiny vystoupily s živou hudbou. Skoro tříhodinový program uzavřela hymna chorvatských Čechů Ta naše písnička česká v podání všech zpěvaček a zpěváků. Samozřejmě, že se k nim přidal celý sál, takže Hašlerova píseň se nesla vesničkou, která je skoro celá součástí české komunity v Chorvatsku a ráda se jako dědička tradic hlásí k českému původu už skoro jedno století. Text a foto A. Raisová
Uznání a poděkování
Uznání za činnost a spolupráci České besedy Jazvenik obdrželi dlouholetý předseda Besedy Karel Vaško a současný předseda Zvonko Příhoda. Poděkování obdržel Svaz Čechů, Úřad pro lidská práva, poslanec Vladimír Bílek, Sisacko-moslavinské županství, město Sisak, NVI Jednota, DHS Jazvenik a sponzoři, učitelka z české republiky Bohdana Šolcová, která jim v činnosti pomáhá a novinářka Alena Raisová. Jako dárek dostali zarámovanou fotografii Národního domu v Jazveniku.
Hosté: Poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimír Bílek, tajemník Svazu Čechů v RCH Dalibor Kolár, předseda Rady české menšiny Sisacko-moslavinského županství Zdenko Dalík, předsedové a představitelé českých besed Sisak, Mezurač, Lipovlany, dobrovolného hasičského sboru Jazvenik aj.
Jak tomu bylo kdysi...
26. listopadu 1928 – před 90. lety – založili Jazveničtí krajanský spolek jako pobočku spolku sisackého. Zakládající shromáždění české besedy Jazvenik se konalo v domě Karla Příhody, dále se besedovalo v domě Františka Šimíka.
V roce 1932 – se jednalo mezi jiným i o stavbě Národního domu, kterou prosazoval ředitel československé banky Josef Bezdíček, a o založení české školy. Stavba Domu probíhala celý rok 1935 a podílela se na ní celá vesnice.
1969 – si v Besedě připomněli sté výročí přistěhování prvních Čechů do Jazveniku.
1976 – byla založená folklorní skupina, kterou 25 let vedla Blaženka Šimíková. Prvními tanečními páry byly Marie Andresová – Miroslav Mankas, Nada Andresová – Josip Batinjan, Nevenka Bukovićová – Albin Matijašić, Zdenka Sejtková – Zvonko Rakarić.
1984 – probíhala přístavba Národního domu s hasičskou zbrojnicí, která trvala do r. 1988. Dům získal větší sál a jeviště, WC a kuchyň, obnovené instalace a novou střechu.
1994 – stavební materiál na rekonstrukci Domu poskytlo město Frýdek-Místek (ČR).
Ve vedení Besedy se vystřídali předsedové: František Šimík, Karlo Horvat (1945), Jeroným Pospíšil (po druhé světové válce), Karlo Češka (1954), Hynka Šimek (1955–61), Eduard Andres senior (1961–66), Eduard Andres ml. junior (1966–68), František Kotrlý (1968–69), Jaroslav Šimík (1969–75), Eduard Andres junior (1975–79), Karel Vaško (1979–89), Jaroslav Dállk (1989–98), Karel Vaško (1998–2012). Od roku 2012 doposud je předsedou Besedy Zvonka Příhoda.
V činnosti České besedy Jazvenik byla období vzestupů i sestupů, přesto byl spolek po všechna léta činný. V paměti návštěvníků Dožínek a krajanských akcí utkvěly pěkné tance jazvenické taneční skupiny, které pro ně s láskou připravovala choreografka Lenka Homolová.
Divadlo se tu hraje již 83 let, mezi představeními byl mimo jiné i balet z roku 2004. Pro skupinu ho napsali Bohdanka Pěva Šolcová a Radek Cucura Janček z ČR a v roce 2018 Zastupitelé aneb Historie krajanského baletu, kterou upravila a společně s M. Vaškovou režírovala B. P. Šolcová, zároveň je i členkou pěvecké skupiny.
