Jak přilákat čtenáře je v době informatizace úkol, který vyžaduje každodenní změny. Právě proto městská knihovna nabízí řadu jiných možností kromě klasického půjčování knih. Členové si mohou vypůjčit filmy nebo videohry, v knihovně mají přístup k internetu a řadě novin a časopisů. Možnosti jsou různé, člen ale musí být většinou fyzicky v knihovně, aby je využil. A nás zajímalo pravě to, jak tedy knihovna fungovala, když víme, že byla měsíc úplně zavřena, a když se zase otevřela, byl přístup omezený.
V normální době pořádá přednášky, dílny pro děti a besedy s autory knih, pro děti pořádá noc s Andersenem, a ženám zase věnuje celý týden zajímavých přednášek a představení knih na ženské téma ke Dnu žen. Novinkou v minulém roce byly bezplatné instrukce z fyziky a matematiky. Knihovna je uspořádala na žádost rodičů a žáků, a probíhaly až do zavření knihovny v březnu. Noc s Andersenem, která se jinak koná poslední patek v březnu, kdy děti zůstávají v knihovně spát, byla posunuta na podzim. V říjnu bude celý jeden týden věnovaný tvorbě H. CH. Andersena, a děti se zúčastní zajímavých dílen a čtení pohádek.
Jak jsme se dozvěděli od ředitelky knihovny Romany Horvatové, profesorky slavistiky a vyšší knihovnice, interakce s čtenáři povinným zavíráním knihovny nezanikla, ale právě naopak. Komunikovalo se elektronickou poštou a ředitelka uvedla, že je až překvapil počet dotazů o tom, kdy už se knihovna zase otevře. Knihovna nabízela různé virtuální programy, osoby z veřejného života zviditelňovali knihovnu tak, že natáčeli krátké video zprávy pro čtenáře, a dětem četli pohádky. Čtení pohádek, kvízy pro malé a veliké s odměnami, doporučení členů klubu čtenářů knihovny, a až i sama procházka po knihovně byly v Noci knihy zcela virtuální. Některé aktivity nebylo možné uskutečnit, především pro děti, a tak neudivuje údaj, že ve srovnání s rokem 2019 klesl počet členů o 164, počet fyzických návštěv v knihovně o 50 procent. Je zajímavé, že se navzdory tomu zvětšil počet vypůjčených knih, zvlášť zjara, když se knihovna zase otevřela a na podzim, když se ohlašovalo nové uzavření. Zatímco půjčování knih o něco stouplo, zájem členů o multimediální jednotky klesl až o polovinu. Bylo to asi tím, že lidé v lockdownu našli jiné prostředky, jak přijít k tomu, co je zajímalo, a zvyk zůstal, i když se knihovna zase otevřela.
Jednou ze změn v novém roce jsou nové průkazky, které členům umožňují, aby z domova měli přehled katalogů knihovny, mohli prodloužit výpůjční lhůtu, rezervovat si knihu, která je zajímá, a v blízké budoucnosti číst také e-knihy. Ředitelka říká, že jsou v knihovně, vzhledem k podmínkám, spokojeni s programy a aktivitami, které se uskutečnily, a že výzvám, které jim minulý rok nachystal, úspěšně čelili.
V městské knihovně se tradičně začátkem nového roku koná výběr nejlepších čtenářů minulého roku. Na základě několika kritérií, při čemž je počet vypůjčených (přečtených) knížek jedním z nejdůležitějších, jsou vybrány tři nejlepší čtenáři, z každého ze tří oddělení.
Na českém oddělení se minulý rok knihy půjčovaly jen o trochu méně, jak nám sdělila vedoucí Ústřední knihovny pro českou menšinu Fanynka Stehnová, což znamená, že nějaké drastické důsledky pandemie nebyly cítit. Nejpopulárnější autoři a knihy pro dospělé čtenáře byly: Petra Soukupová (Pod sněhem), Alena Mornštajnová (Tiché roky, Hana) a Patrik Hartl (Okamžiky štěstí, Nejlepší víkend). Pravě Nejlepší víkend, Patrika Hartla si vybrala paní Stehnová jako knihu, kterou by osobně doporučila všem čtenářům.
Děti nejraději zavítají do světa pohádek, a proto vůbec neudivuje soupis knížek, které se nejvíc půjčovaly: Miloš Kratochvíl (Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my), Arnold Lobel (Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc), Dagmar Ženková (Modrá kniha pohádek), Ivona Březinová (Hrnečku, vař!), a mezi ostatním i jedena z klasiků – Pohádky Boženy Němcové. Kdo si vypůjčí knížku – Hrnečku, vař! Ivony Březinové, nezůstane hladový, protože sbírka dokonce nabízí recept ke každé pohádce, který je určitým způsobem spojený s pohádkovým dějem.
Několik slov o své zálibě ke čtení, o vztahu ke knihovně a o tom, které jsou jejich oblíbené knihy, nám sdělili některé z nejlepších čtenářek z českého oddělení. Text Alen Janota, foto aj, Ina Turková a Mirela Chalupová

Oddělení pro dospělé:
a) Željka Jurešová
b) Jasminka Ajdićová
c) Alenka Miotová
Dětské oddělení:
a) Ivan Nechvátal
b) Lara Jesenášová
c) Una Vrbková
České oddělení:
a) Vlasta Votoupalová
b) Mirela Chalupová
c) Ina Turková

Mirela Chalupová – Na českém oddělení Lidové knihovny a čítárny Daruvar u paní Fanynky se vždycky najde něco zajímavého. Asi dvakrát v měsíci navštěvuju knihovnu, abych si vypůjčila knihy pro sebe a videa pro děti. Nadčasovou knížkou Krtek Zdeňka Milera jsem často děti vyprovázela do království snů. Některé knihy a komiksy byly zase plné dobrodružství a zajímavých ilustrací třeba Dobrodružství Rychlé Veverky Pavla Čecha, při kterých děti neusnuly až do samého konce. Ze všeho, co jsme četly a na co jsme se dívaly, byla nejoblíbenější kniha Kuky se vrací Jana Svěráka, kniha a video. Pro sebe a čtení mám málo času, ale když ho najdu, přečtu si nejradši romány se středověkou tematikou, prostě všechno, co se týká mytologie a kouzel přichází v úvahu. Ráda si také prostuduji knihy o léčivých rostlinách, úpravě okolí, včelách atp. Všem čtenářům bych doporučila knihu Povijest pčela, autorky Maji Lundové, která vás přiměje přemýšlet o světě kolem sebe.

Ina Turková – Osobně jsem už byla mezi nejlepšími čtenáři, jednou dokonce až na prvním místě, ale zase mě to letos překvapilo, protože mám pocit, že moc nečtu, totiž, četla bych víc, kdyby, mezi jinými povinnostmi, na čtení byl čas. Potěšilo mě to, ale zároveň jsem z toho i trochu smutná, protože bych byla ráda, kdyby si víc lidí knihy půjčovalo. České oddělení městské knihovny se mi velmi líbí, mají tam mnoho krásných, nových a soudobých knih jak pro dospělé, tak pro děti. Nejčastěji knihovnu navštěvuji s dětmi, proto, že v nich chci vzbudit lásku ke čtení a knihám a podle toho si půjčujeme něco pro ně a něco pro mne. Mají rády pohádky a já příběhy ze života. Také si půjčuju literaturu o válce, která je těžká, ale mě velmi zajímá. Při té si člověk uvědomí, jak je šťastný, že ve válečné době nežije. V poslední době mě nejvíc zaujala kniha Hana Aleny Mornštajnové, která zpracovává tematiku holocaustu trochu jiným způsobem. Pro čtenáře, kteří čtou raději něco veselejšího, bych doporučila knihu Aristokratka Evžena Bočka, podle které je natočen i film, ale podle mého dojmu se film s knihou nedá srovnat, přestože má hvězdné herecké obsazení. Myslím si, že se všeobecně málo čte, a že hodně času promarníme na mobilech a sociálních sítích, což je špatné, protože čtením si obohacujeme slovní zásobu, rozvíjíme představivost a čtení má na člověka uklidňující působení.