UVÍTÁNÍ HOSTŮ A ZAHÁJENÍ VÝSTAVY
Stá výročí si vždy zaslouží velkou oslavu a početné hosty, kteří přišli ze srdce poblahopřát. Samozřejmě, že tomu tak bylo i v sobotu 28. května a český areál v Daruvaru uvítal mnoho významných osobností a přátelských tváří. První částí oslavy, výstavy výtvarných prací krajanských umělců v galerii Svazu Čechů se tak zúčastnili Jeho Excelence velvyslanec České republiky v Chorvatsku Milan Hovorka, kterého doprovázeli choť Jarmilka a zástupce Slavomír Goga, ředitel Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin v Chorvatsku Alen Tahiri, předseda Československého ústavu zahraničního Praha Jaromír Šlápota se svou pomocnicí Hanou Hlaváčkovou, poslanec v Parlamentu České republiky a předseda česko-chorvatské skupiny přátelství Poslanecké sněmovny Miroslav Zborovský, poslanec za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek, vyslankyně Ministryně kultury Chorvatska a ředitelka Správy pro média a rozvoj kreativního průmyslu Jasna Vaníčková Filová, předsedkyně Svazu Čechů Anna-Marie Štrumlová Tučková, bjelovarsko-bilogorský župan Marko Marušić a jeho zástupkyně z řad české menšiny Táňa Novotná Golubićová, starosta města Daruvaru Damir Lneniček a místostarostka Vanda Ceglediová, předseda Koordinace českých menšinových rad Damir Malina, bývalé předsedkyně Svazu Čechů Leonora Janotová a Libuše Stráníková a mnozí další.
Návštěvníky v galerii vítala a program uváděla Jana Staňová. V dějinách zůstane zapsáno, že v čele každé z tří oslavenkyň na tato výročí byly ženy. S velkou hrdostí a pýchou k shromážděným hovořily předsedkyně Besedy Željka Zadrová, ředitelka základní školy Marie Válková a ředitelka mateřské školy Zdenka Kutilová. Každá představila svůj kolektiv a poděkovala za veškerou pomoc a za blahopřání k výročím. Docílit taková vysoká výročí by nebylo možné bez podpory prostředí, ve kterém působí. K oslavě poblahopřál župan Marko Marušić: „Vždycky zdůrazňují, že česká a ostatní menšiny jsou bohatstvím našeho županství,“ uvedl. Ještě spoustu úspěchů a dalších kulatých oslav v budoucnu popřál také starosta města Daruvaru Damir Lneniček, který při této příležitosti zároveň odevzdal uznání města Daruvaru člence správního výboru ČSÚZ Praha Haně Hlaváčkové. „Nikdy jsem žádné ocenění v zahraničí nedostala, a vážím si ho ze srdce,“ poděkovala se slzou v oku. „Jsme rádi a považujeme za čest, že s vámi můžeme spolupracovat, a chtěli bychom pokračovat v této spolupráci, která trvá už třicet let. Vy jste pracovití, pracujete srdcem pro menšinu,“ uvedl předseda ČSÚZ Praha Jaromír Šlápota a dodal, že už jsou do budoucna domluveny další projekty.
Výstavu zahájila jménem Klubu výtvarníku Anita Resová. Slavnost pokračovala dalším darováním. Byl to obraz pro mateřskou školu, který učitelka výtvarné výchovy v důchodu Mira Borošová odevzdala ředitelce školky Zdence Kutilové. Dary pro oslavenkyně připravily také vyslankyně Slezské univerzity v Opavě Andrea Preissová Krejčí a vyslanec Univerzity Palackého v Olomouci Petr Zemánek a řada dalších. Výstavu doplnilo houslově-pianistické dueto, studentky hudební školy Bruno Bjelinski Lea a Lana Rádovy pod vedením profesorky Valentiny Mravlinčićové.
PROHLÍDKA ŠKOLKY A ŠKOLY
K oslavě výročí otevřely své dveře mateřská i základní škola. Školka Ferdy Mravence, která je i jindy pestrobarevná vystavenými výkresy a jinými dětskými pracemi, měla ještě bohatší slavnostní roucho. Návštěvníci si prohlédli, kde a čím se každodenně zabývají budoucí předsedové a předsedkyně besed, ředitelky a ředitelé škol a sněmoví poslanci a poslankyně. Mnozí využili možnost prohlédnout si přistavěné místnosti a také vidět, kde by v budoucnu měla být vybudovaná nová část. Ve skupinách a na chodbě školky hosty vítaly usměvavé tváře vychovatelek a ostatních zaměstnanců.
Srdečných úsměvů a bohatě vyzdobené místnosti nescházely ani ve škole Komenského. Učitelé a ostatní zaměstnanci si doopravdy dali záležet a upravili školu od vchodu až k půdě. Kdo poprvé zavítal do této základní školy, mohl se pomocí zajímavých plakátu seznámit s minulostí školy a veškerou její činností, úspěchy a volnočasovými kroužky. Bývalí žáci a zaměstnanci si zase mohli všimnout změn a zavzpomínat, jak vše vypadalo v minulosti, nebo prohlédnout výtvarné práce bývalých žáků. Vystavená byla také maketa školních budov, kterou vytvořil učitel technické výchovy Krešo Krejča. Kromě hlavní budovy byly na plakátech znázorněny také obvodní školy, jak ty, které pracují i dnes, tak i ty, které zanikly. Na zdi byla i nová podobizna Jana Amose Komenského, kterou škole věnovala Miroslava Veltruská. Ve sborovně si mohli zájemci prolistovat kroniky a zavzpomínat na staré časy.
DOSNĚNÝ SEN – OTEVŘENA UBYTOVNA V ČESKÉM DOMĚ
Celá delegace hostů se poté přesunula do podkroví Českého domu v Daruvaru na další důležitou část sobotní oslavy, slavnostní otevření besední ubytovny. O tom, jaký má význam pro rozvoj kulturního života české menšiny, České besedy ale i města Daruvaru a okolí, a bude mít toto osmačtyřiceti lůžkové ubytovací zařízení a o průběhu uskutečnění celého projektu, hovořila čtveřice, která přestřihla pásku – předsedkyně Besedy Željka Zadrová, poslanec v chorvatském parlamentu Vladimír Bílek, ředitel Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Vlády Chorvatska Alen Tahiri a předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna-Marie Štrumlová Tučková. Následovala prohlídka kompletně vybavených pokojů a ostatních místností, které už vbrzku uvítají skupiny uživatelů.
A NA ZÁVĚR – SPOLEČNÝ PROGRAM
Závěrečnou částí sobotní oslavy byl kulturně-umělecký program, který společnými sílami uspořádaly všechny tři oslavenkyně. Kvůli nepříznivému počasí byl program ze školního hřiště přesunut do velkého sálu Českého domu. Kdo si nenechal program ujít, tak bude dobře rozumět, co to znamená, když se řekne, že sál praskal ve švech. Dvouhodinový program v režii Jitky Staňové Brdarové obsahoval sedmadvacet bodů a každá část do něj nenahraditelně patřila. Režisérce se povedlo znázornit, čím a jak se povedlo příslušníkům české menšiny na Daruvarsku zachovat svůj jazyk a kulturu přes sto let. Českou besedu Daruvar představovaly všechny její umělecké skupiny. Taneční část patřila folklornímu souboru Holubička, který během večera za doprovodu kapely předvedl několik tanců. Přitom se v různých bodech vystřídali tanečníci několika věkových skupin. V divadelní části vystoupili členové besední divadelní skupiny Sebranka s úryvkem hry Když si náš dědeček babičku bral. Daruvarští divadelníci přidali také dva úryvky z úspěšné operety Na tý louce zelený. Ženský pěvecký sbor České besedy Daruvar se sbormistrem Jaroslavem Klubíčkem zazářil třemi písněmi.
Českou základní školu J. A. Komenského v programu přestavovali žáci všech ročníků. Byly v něm recitace, zajímavé hudební body, divadelní hry se zpěvy a herecké monology. Svůj bod v programu měli také žáci obvodní školy Lipovec. Snahy všech žáků a učitelů byly odměněny bohatým potleskem.
Okouzlující byla energie a nadšení, které do Ševcovského pásma vložily děti z taneční skupiny Holoubata České mateřské školy Ferdy Mravence. Také jak dojemně děti z předškolní skupiny zazpívaly nejen hymnu školky a píseň Na mravenčí pasece, ale i závěrečnou společnou Písničku českou, která málokoho nechala lhostejným.
Hosty před programem uvítala Jasminka Brkićová Strejčková, o upravení jeviště se postaraly Romana Rašetićová a Vlatka Bahníková, ozvučení měl na starosti Igor Tuček a osvětlením řídil Josef Valenta. Programem provázeli Laura Máchová, Rok Horvat a Jitka Staňová Brdarová.
Když naši předkové na Daruvarsku před více než sto lety zakládali Českou besedu, školu a školku, nedělali to jen kvůli tomu, aby se o století později mělo co oslavovat. Založili své spolky a instituce, aby si vybudovali domov. Domov na základě toho, co si s sebou z Čech a Moravy přinesli a co nejlépe dělali – hráli divadla, zpívali, tančili, mluvili českým jazykem. Jak dlouho ještě bude česká menšina na Daruvarsku žít, nelze říct. Ale každému, kdo slyšel poslední bod sobotního programu, v kterém všichni účinkující z lásky a ze srdce společně zazpívali Hašlerovu píseň Ta naše písnička česká, je určitě jasné, že se oslavovalo teprve prvních sto let. Text Alen Janota, foto aj a žp
KŘEST KNIHY ČEŠSTVÍ V NÁS
V rámci oslav jubileí daruvarské české základní a mateřské školy a České besedy byla ve vstupní hale České základní školy Jana Amose Komenského v Daruvaru 29. května představena kniha Češství v nás – České školství a jeho vliv na zachování české národní identity v Chorvatsku autorek Andrey Preissové Krejčí, Jany Kočí a Jitky Staňové Brdarové.
Dvacítku návštěvníků úvodem pozdravila Marie Válková jako ředitelka jubilující školy a zároveň místopředsedkyně Svazu Čechů. Poděkovala autorkám, které ve zdejším českém školství shledaly natolik hodnotné téma, aby se o něm napsala kniha. Dvě přítomné autorky popisovaly svůj záměr a postupy při přípravě publikace a jednotlivé kapitoly. Andrea Preissová Krejčí vyřídila pozdravy i třetí autorky Jany Kočí, která je na mateřské dovolené. Popsala také osobnost Josefa Hlávky, stavitele, mecenáše a zakladatele nadace, která knihu vydala.
Při fotoprezentaci obrázkových příloh se postupně probíraly kapitoly z knihy – Historie osídlení a organizace menšinového života, zakládání a rozvoj českých škol od začátků do druhé světové války a v období po ní, role české školy při organizaci evakuace dětí v domovinské válce, současnost českého menšinového školství a modely výuky českého jazyka, role školství v integračním procesu, škola a aktivity přispívající k zachování identity, učebnice a význam vydavatelství pro menšinové školství, někteří krajanští učitelé na českých školách a názor poradkyně pro české školy na budoucnost českého školství v Chorvatsku.
Byly přečteny recenze prof. Jaroslava Pánka, prof. Ivo Bartečka a dr. Any Adamovičové, které vesměs velmi kladně hodnotí text a práci autorského týmu ve prospěch zdejší krajanské komunity a jejího představení české veřejnosti.
Dr. Andrea Preissová Krejčí srdečně poděkovala všem jednotlivcům i institucím za veškerou pomoc při vzniku této knihy. Do diskuse se přihlásil prof. Václav Herout, který pochválil skutečnost, že vyšla kniha o českém školství v Chorvatsku od jeho začátků dodnes, poukázal na pár menších nepřesností a přimluvil se za to, aby se pokračovalo s dokumentováním dějin jednotlivých českých škol, například v Hercegovci či jinde. Uvedl, že by v některé publikaci měli být popsáni také učitelé vysílání z Československa před druhou světovou válkou, jakož i celá řada krajanských učitelů působících na českých školách. Autorky i ředitelka školy poděkovali všem za zájem, zájemci si nechali autorkami podepsat svůj výtisk knihy, prohlédli si výstavku starých školních lavic s lampou, perem a kalamářem a tabulkami, na které se kdysi dávno psávalo, a příjemně pobesedovali.
Tato hodnotná publikace vyšla v nákladu 250 výtisků a není běžně k dostání, k dispozici však bude v menšinových knihovnách. Diskutanti se přimlouvali o to, aby byla případně ještě šíře rozpracována a znovu vydána. Text a foto Ž. Podsedník
