O Milanu Kunderovi pří-tomným v České besedě Sisak, mezi nimiž byla i zástupkyně sisacko-moslavinského župana z řad srbské menšiny Mirjana Olujićová, přednášel chorvatský a bosenskohercegovinský spisovatel a překlada-tel Mile Pešorda. Úvodní slovo měl předseda Chorvatsko-české spo-lečnosti Marijan Lipovac.
Mile Pešorda s Milanem Kunderou spolupracoval a kamarádil řadu let. Na začátku devadesátých let 20. století působil čtyři roky na univer-zitě ve francouzském městě Rennes, kde přednášel chorvatský jazyk, a na téže univerzitě přednášel také Kundera, když v roce 1975 utekl z Československa do Francie. Pešorda Kunderu nazval literárním veliká-nem 20. století, který dovedl poznat podstatu věcí ve světě a v prostoru střední Evropy, který střední Evropu chápal jako prostor společné histo-rické zkušenosti, dědictví a osudu zdejších národů, který ten prostor vnímal jako svůj vlastní.
Kundera ve svých románech (Žert, Život je jinde, Valčík na rozlouče-nou, Nesnesitelná lehkost bytí) a sbírkách povídek (Směšné lásky, Kniha smíchu a zapomnění) jasně popsal život za komunistické totality a repre-si, které byli vystaveni její odpůrci nejen v Česku, ale i v řadě zemí za železnou oponou. Fenoménem střední Evropy se Kundera zabýval také v esejích, z nichž je nejznámější Únos Západu aneb tragédie střední Evropy. Díky Milanu Kunderovi se mnozí z nás cítíme být Čechy, když ne úplně, tak alespoň zčásti, uvedl Mile Pešorda.
Význam Kunderových myšlenek v literárních dílech, která psal v češ-tině i francouzštině, byl potvrzen i zařazením jeho děl do francouzské edice klasiků La Pleiade.
Kundera měl vazby i na Chorvatsko, dovolenou trávil v obci Nerezi-ne na Lošinji a tam napsal Knihu smíchu a zapomnění. Jako mladý spi-sovatel navštívil také Rijeku, Crikvenici, Záhřeb a Daruvar. Článek a fotografie z návštěvy Daruvaru byly uveřejněny v Jednotě.
Mile Pešorda v roce 1984 redigoval Sebraná díla Milana Kundery, která vydalo sarajevské nakladatelství Veselin Masleša, a jež do roku 1990 měla čtyři vydání ve velkých nákladech. Do tisku bylo připraveno i páté vydání, ale bylo zastaveno v roce 1992 kvůli srbské agresi na Bosnu a Hercegovinu.
Kundera byl jedním z intelektuálů, kteří v roce 1991 stanuli na stranu Chorvatska a lobboval za její mezinárodní uznání u tehdejšího francouz-ského prezidenta Mitterranda a filozofa Finkielkrauta. Pro to, aby Kun-dera aktivně podporoval Chorvatsko, sehrál klíčovou roli právě Mile Pešorda, který pak později byl jedinou z chorvatských veřejných osob-ností, který hájil Kunderu před falešným nařčením, že byl kolaborantem komunistické tajné služby v Česku. A tato nařčení měla za následek, že Kunderovi nebyla udělena Nobelova cena, na kterou byl nominován. Text Jiřinka Vidovićová, foto Beseda