Michal Rejžo Pavlík je třiatřicetiletý spisovatel původem z Mariánských Lázní. Při setkání se zdejšími krajany nejprve hovořil o svém původu z pohraničí, z oblasti Sudet, a také o tom, nakolik kraj, ze kterého pochází, ovlivnil jeho literární tvorbu. Psaní se věnuje vedle svého hlavního povolání. Je totiž učitelem českého jazyka a dějepisu na Gymnáziu profesora Jana Patočky v Praze. V umělecké sféře je více napojen na divadlo a vede také přírodní scénu Divadlo Podkova v údolí řeky Mže v západních Čechách, jejíž vznik v roce 1998 inicioval. S divadelním prostředím je spjato také jeho prostřední jméno Rejžo (slangový výraz pro režiséra). Jeho dosavadní dílo zahrnuje tři romány – Kurvy nepláčou, Vteřiny slunce a requiem a Bílá stopa – a sbírku poezie nazvanou Výstup na horu Méru. O svých dílech dále uvedl, že je v jeho knížkách vždy tematizován nějaký společenský problém, nad kterým by se společnost podle jeho mínění měla zamyslet. Dále jsou knihy propojeny regionem, z něhož autor pochází, a také je spojuje magično, často vyjádřené prostřednictvím nadpřirozených bytostí. Každou svou knížku pociťuje jako zvláštní umělecké dílo a pro každou si také zvolil spolupráci s jiným ilustrátorem, aby byla atmosféra příběhu dokonale podtržena.
Mladý autor se ve čtvrtek 9. května nejprve seznámil se studenty Gymnázia Daruvar, pro které připravil autorské čtení úryvku z románu Bíla stopa a tvůrčí aktivitu s dramatizací části textu ze sbírky Výstup na horu Méru. Studentům vysvětlil, že román Bíla stopa v první řadě tematizuje stálý návrat totalitarismu jako společenské ideologie. Psaný je ve stylu magického realismu a v tomto případě autora ovlivnila jedna z jeho oblíbených knih – Mistr a Markétka autora Michaila Bulgakova. Poté studentům také přečetl zvolenou část ze svého románu. Představení své básnické sbírky začal vysvětlením titulu a tím, co to vlastně hora Méru je (jde o fiktivní posvátnou horu hinduistického náboženství). Studenti byli poté rozděleni do skupin a určité části básnického textu měli přečíst a zdramatizovat a také vysvětlit, proč je právě vybraná část zaujala.
Svou literární tvorbu Michal Rejžo Pavlík představil také dospělému publiku v českém oddělení Lidové knihovny a čítárny v Daruvaru. Vzácného hosta přivítala vedoucí Ústřední knihovny pro českou menšinu v Chorvatsku Emílie Sedláčková. Setkání s českým spisovatelem si místní literáti nenechali ujít a také mu přitom kladli různé zajímavé otázky. I pro toto setkání připravil spisovatel čtení úryvku z románu Bíla stopa i úryvek z knihy poezie a poté zvláštní úkol, při kterém přítomní doplňovali části básnického textu podle několika úvodních veršů. Následně přítomní své výtvory vzájemně sdíleli a nutno říci, že vzniklo mnoho zajímavých, pozitivně i negativně laděných textů vedoucích k zamyšlení. Na závěr setkání daroval autor dvě své knížky knihovně a dvě Klubu literátů Svazu Čechů v RCH. Za přínosné setkání mu jménem Klubu literátů poděkovala jeho vedoucí Táňa Novotná Golubićová.
Ve společnosti učitelky Terezy Vlček Klímové zavítal český spisovatel v pátek 10. května také do sídla Svazu Čechů a Novinového nakladatelství Jednota. Při setkání s předsedkyní Svazu Čechů Anou-Marií Štrumlovou-Tučkovou se dozvěděl základní informace o činnosti zastřešující instituce české menšiny v Chorvatsku a o českých besedách. Ředitelka NN Jednota Lidija Dujmenovićová a hlavní a odpovědná redaktorka týdeníku Jednota Jana Staňová ho při této návštěvě seznámily s bohatou krajanskou vydavatelskou činností. Poté zavítal do České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru, kde ho paní ředitelka Marie Válková seznámila s fungováním školy, výukou v českém jazyce a dalšími aktivitami pro podporu českého jazyka. Při prohlídce školy nechyběla ani návštěva loutkového divadla, ze kterého byl náš host velmi nadšený.
Večer zavítal i na přehlídku dětské tvořivosti Naše jaro do Dolan a v sobotu dopoledne si prohlédl Daruvar a jeho okolí, přičemž ho průvodkyně Anička Vodvárková provedla historií příchodu Čechů do Chorvatska a dějinami města. Jeho návštěva jistě nebyla tou poslední. Z celého pobytu a setkání s krajany si odnášel příjemné zážitky a pozitivní pocity. A kdo ví, možná i inspiraci pro některou z dalších knih. Text a foto A. Janota
