Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac uvedl, že v průběhu zřizování moderní univerzity v roce 1874 a v následujících letech nebylo snadné najít dostatečně kvalifikované lidi, kteří by byli dobrými učiteli i vědci, proto některá z profesorských míst obsadili mladí čeští odborníci. To se opakovalo také v pozdějších desetiletích, kdy se v Záhřebu zakládaly nové fakulty, jako například technická, zdravotnická, veterinární a lesnická.
M. Lipovac hovořil o dvou profesorech z oboru humanitních věd, kteří byli zároveň nejmladšími chorvatskými akademiky, protože byli zvoleni řádnými členy tehdejší Jihoslovanské (dnešní Chorvatské) akademie věd a umění ve věku 27 let, a to pouhý měsíc poté, co v roce 1874 začali působit na záhřebské univerzitě. Byli to slavista a paleograf Lavoslav (Leopold) Geitler a historik práva Jaromír Haněl. Oba do Záhřebu přišli z pozice docenta na Karlově univerzitě v Praze. Geitler se navíc do dějin Univerzity v Záhřebu zapsal také tím, že právě on držel první univerzitní přednášku, což byla významná veřejná událost. Jako první profesor slavistiky se vedle srovnávacích slavistických témat zabýval také výzkumem staroslověnštiny, hlaholice a hlaholských nápisů, a tak v roce 1880 v klášteře na Sinaji objevil nejstarší slovanskou modlitební knihu Sinajské euchologium. Velkou pozornost věnoval také litevskému jazyku a sanskrtu; zabýval se také chorvatskými gramatickými a fonologickými zvláštnostmi a původem jména Chorvat. Jeho předčasná smrt v roce 1885 ve věku pouhých 37 let předčasně přerušila jeho vědeckou a profesorskou kariéru.
Jaromír Haněl (1847–1910) přednášel všeobecnou historii práva na Právnické fakultě v letech 1874 až 1881, kdy se stal profesorem na Univerzitě Karlově v Praze. Zvláštní pozornost věnoval soupisům chorvatského práva (Poljické stanovy, Vinodolský zákoník), které považoval za důležité dokumenty v historii slovanského práva. Na Jihoslovanské akademii působil jako knihovník a archivář. Podnítil také vydávání edice historických právních dokumentů Monumenta historico-juridica Slavorum meridionalium, do které připravil kritická vydání stanov Korčuly a Splitu. Svým působením přispěl k lepšímu poznávání a soustavnému výzkumu chorvatské historie práva.
O Češích jako prvních profesorech v oborech přírodních věd na Filozofické fakultě v Záhřebu hovořila prof. dr. Suzana Inićová z Farmaceuticko-biochemické fakulty.
Bohuslav Jiruš (1841–1901) vystudoval zdravotnictví v Praze a působil tam jako univerzitní asistent. Do Záhřebu se dostal v roce 1875, kdy byl jmenován prvním univerzitním profesorem botaniky. Založil herbářovou kolekci, do které sesbíral na 10 000 exemplářů. Založil Botanicko-fyziologický ústav a podnítil založení botanické zahrady. V roce 1886 vypracoval petici k založení Zdravotnické fakulty v Záhřebu, k němuž došlo teprve v roce 1917. Od roku 1886 byl profesorem farmakologie na Univerzitě Karlově v Praze. Na jeho počest byl jeden zaniklý druh palmy pojmenován Jirusia jirusii.
Dragutin (Karel) Zahradník (1848–1916) přednášel na Vysokém učení technickém v Praze a v roce 1876 se stal prvním univerzitním profesorem matematiky v Záhřebu, kde zůstal až do roku 1899, kdy odjel do Brna jako profesor nového Vysokého učení technického. Od roku 1882 byl řádným členem Jihoslovanské akademie věd a umění JAZU a přednostou matematicko-přírodovědecké třídy. Zabýval se různými oblastmi matematiky, nejvíce však geometrií algebraických rovinných křivek, především křivek kubických. Jeho práce při svých výzkumech křivek využívali také další světoví matematici. Na počest Zahradníkovi v matematice existuje pojem Zahradníkova cisoida. Vydal také učebnice, v nichž vylepšil chorvatské matematické názvosloví. Byl aktivním členem České besedy Záhřeb a v letech 1893 až 1898 i jejím předsedou.
Vinko (Vincenc) Dvořák (1848–1922) v roce 1871 vystudoval fyziku a matematiku v Praze a stal se asistentem známého fyzika Ernsta Macha. Do Záhřebu se dostal v roce 1875, kdy byl zvolen prvním univerzitním profesorem fyziky, a setrval tu až do své smrti. Založil Fyzikální kabinet a byl jeho přednostou až do odchodu do důchodu v roce 1911. Od roku 1887 byl řádným členem JAZU. Vynikl výzkumy v oblasti akustiky, optiky, hydrodynamiky, elektřiny a historie fyziky. Na památku na Vinka Dvořáka ve fyzice existují pojmy Dvořákova-Rayleighova cirkulace, Dvořákova rotační zařízení, Dvořákovo kolo, Dvořákův zvukoměr a Dvořákův stereokinetický jev. Zasloužil se o to, že byly velké fyzikální objevy v Záhřebu brzy aplikovány, a tak v roce 1897 pořídil první rentgenový snímek v Záhřebu a Chorvatsku. Zasloužil se také o popularizaci Ruđera Boškoviće a o zvolení Nikoly Tesly čestným členem JAZU v roce 1896. Je považován za zakladatele soudobé chorvatské fyziky. Záhřeb se mu odvděčil pojmenováním ulice v části Gornje Vrapče jeho jménem.
Gustav Janeček (1848–1929) vystudoval farmacii a chemii v Praze a přednášel chemii ve Vídni. Do Záhřebu přišel v roce 1879, kdy byl zvolen druhým univerzitním profesorem chemie. Jeho zásluhou byl v roce 1884 vystavěn Chemický ústav na Strossmayerově náměstí (dnešní Knihovna HAZU) v roce 1924 nová budova na Marulićově náměstí (dnešní Fakulta chemického inženýrství a technologie). V roce 1921 založil v Záhřebu farmaceutický podnik ISIS (dnešní Medika) a v roce 1922 první chorvatskou továrnu na chemikálie a farmaceutické přípravky Kaštel v Karlovci, jež se v roce 1928 přestěhovala do Záhřebu a v roce 1945 byla přejmenována na Pliva. S Julije Domacem byl v roce 1901 spoluautorem první chorvatské farmakopedie nazvané Hrvatsko-slavonski ljekopis. V roce 1893 založil Společnost pro úpravu a zvelebení Plitvických jezer, kde byly díky jeho úsilí upraveny první stezky a vybudovány první ubytovací objekty. V letech 1921–1924 byl předsedou JAZU, jejímž řádným členem byl od roku 1883. Zasloužil se o organizaci studia chemie podle vzoru evropských univerzit. Vypracoval první chorvatské univerzitní učebnice a příručky a je považován za zakladatele moderní chorvatské chemie a chorvatského farmaceutického průmyslu.
Suzana Inićová zdůraznila, že se Janeček, Jiruš a Dvořák zasloužili o založení Farmaceutického kurzu v Záhřebu v roce 1882, čímž byla zahájena univerzitní výuka farmacie.
V Záhřebu jsou dnes ulice pojmenované po Zahradníkovi, Dvořákovi a Janečkovi.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto Společnost
ČESI MEĐU PRVIM PROFESORIMA SVEUČILIŠTA U ZAGREBU – U povodu 150. godišnjice Sveučilišta u Zagrebu, Hrvatsko-češko društvo organiziralo je 20. studenoga 2024. predavanje o Česima među prvim profesorima Sveučilišta. Predsjednik HČD Marijan Lipovac govorio je o dvojici profesora, ujedno najmlađim članovima tadašnje Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti, slavistu Leopoldu Geitleru i pravnom povjesničaru Jaromíru Hanělu. Prof. dr. Suzana Inić s Farmaceutsko-biokemijskog fakulteta predavala je o prvom sveučilišnom profesoru botanike Bohuslavu Jirušu, profesoru matematike Karlu Zahradníku, fizičaru i matematičaru Vincencu Dvořáku te farmaceutu i kemičaru Gustavu Janečeku, koji se angažirao i na popularizaciji Plitvičkih jezera.