Minulý rok uplynul, zdá se, až příliš rychle. Byli jsme svědky dokončení spousty projektů a přípravy nových. Mohl byste uplynulý rok po této stránce zhodnotit?
Nejprve bych chtěl všem poděkovat za spolupráci v uplynulém roce. Těším se, že bude trvat i nadále. Co se týče projektů, spoustu z nich se podařilo dokončit a na dalších se pracuje. Z dokončených projektů bych zdůraznil České kulturní centrum (ČKC). Nejen, že je dokončeno stavebně, ale je i kompletně vybaveno a již se tam konala schůze Předsednictva Svazu Čechů a jiné akce. Česká menšina a město Daruvar tak získalo nový krásný objekt, který bude sloužit nejen jako archiv, ale také jako místo pro různé schůze a přednášky nebo k setkávání mladých. Další projekt, na který jsem obzvlášť hrdý, je Kulturně-edukační centrum Tkon (KEC). První fáze je hotová, objekt je kolaudovaný a již se tam uskutečnilo několik seminářů v organizaci Svazu Čechů, jako byl hudební a divadelní tábor nebo jazykový tábor, který byl společný s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Věřím, že všichni, kdo se zúčastní zde pořádaných akcí, od těch nejmladších až po členy českých besed, kteří společně se Svazem Čechů a naši mi institucemi budou pořádat projekty a plně KEC využívat, budou spokojeni. Při tom všem probíhá i výbava a úprava našich českých domů, škol, školek, prostorů besed a tak dále. Vybavení a různé pomůcky pro školy i besedy se řeší především přes příslušná ministerstva a Úřad pro lidská práva. Máme také velkou podporu Československého ústavu zahraničního. V Daruvaru probíhají i další projekty, které nejsou přímo vázané na menšinu a besedy. Vyzdvihl bych internát (učenički dom), s jehož výstavbou se právě začalo, rekonstrukci lázní nebo rekonstrukci a přístavbu školky. Pracujeme i na obnově kostela a spoustě dalších projektů.
Který ze jmenovaných projektů považujete za největší úspěch Vás a Vašich spolupracovníků?
Všechny tyto projekty jsou společnou prací nás všech – Úřadu poslance, Svazu Čechů, Jednoty, besed a každého člena. Nedokážu říct, který je nejdůležitější, protože každý projekt, i ten nejmenší, je pro nás jako menšinu moc důležitý. Z těch největších je to každopádně výstavba budovy KEC Tkon a kolaudace první fáze. Co se týče spolupráce s místní správou, je to výstavba internátu, který zajistí budoucnost středních škol včetně českého gymnázia. V průběhu je také příprava projektu na rekonstrukci Střediska Rudolf Steiner.
Přímo před očima se nám rozrůstá školka. Stěhování některých skupin, úřadu a kuchyně vyžaduje mnoho úsilí jak ze strany zaměstnanců, tak rodičů. Můžete nám krátce říct, jak daleko jsou práce na dostavbě?
Školka je jeden z nejdůležitějších projektů, i když to tak finančně nevypadá, protože budoucnost české menšiny záleží na tom, kolik našich krajanů se bude odmalička učit češtinu. Následující období bude pro vedení a zaměstnance školky vzhledem k přemístění některých skupin, kuchyně a kanceláří velmi náročné. Myslím, že pro rodiče to vzhledem k dobré organizaci nebude žádný problém. Školka má nejen podporu Svazu Čechů v Chorvatsku, ale i města Daruvaru. Školce s prostorem pomohli farář Ivan Popić a také Česká beseda Daruvar. Moc jim děkuji; je to ohromná pomoc. Práce mají trochu zpoždění kvůli zimnímu počasí, ale jejich dokončení nám přinese nejen novou rekonstruovanou a přistavenou budovu, ale také lepší pracovní prostředí, a především ještě kvalitnější výuku.
KEC je od srpna v plném provozu a pořádalo se tam už několik seminářů. Znamená to, že jsou práce na výstavbě hotové? Mohl byste upřesnit, jak je to s druhou fází projektu?
První fáze, tedy první objekt, je k dispozici a věřím, že ho jak Svaz Čechů, tak i naše české základní školy a školky a besedy budou využívat v plné kapacitě už letos. To však neznamená, že je práce ve Tkonu hotová; pokračuje se s druhou fází. Celým tým Svazu Čechů připravuje dokumentaci, čekáme na stavební povolení, a jakmile se všechno vyřeší, začneme se stavbou druhé fáze. Těší mě, že je jedna část prostředků již na svazovém učtu, a s rozpočtem na rok 2025 budeme mít prostředky na dokončení celé druhé fáze. S dostavením se nejen zvýší kapacita z dosavadních 60 na 130 lůžek, ale získáme i nové prostory na cvičení, učení a edukace. Všechny svazové tábory a všechno, co budou potřebovat naše školky, školy, besedy a instituce, se v budoucnu bude moct konat v KEC Tkon. Je to další stupeň ve zlepšování kvality menšinového života.
Hodně se mluvilo o změnách stanov. Bjelovarsko-bilogorské županství své stanovy změnilo, aby české a srbské menšině zůstala stejná práva bez ohledu na počet příslušníků menšiny. Co to pro příslušníky menšiny znamená? Co by se stalo, kdyby se stanovy změnit nepodařilo?
Podle sčítání obyvatel z roku 2021 klesl počet příslušníků české a srbské menšiny v našem županství pod pět procent. Česká menšina je nejpočetnější v Bjelovarsko-bilogorském županství, ale stejně nás už není dost, abychom podle ústavního zákona měli právo na zástupce župana a také zástupce v županském shromáždění z řad české a srbské menšiny. Spolu se zástupkyní župana Táňou Novotnou Golubićovou a předsedou Koordinace českých menšinových rad a představitelů Damirem Malinou jsme na tom pracovali přes dva roky. Mnohokrát jsme o tom mluvili s županem i s částí županských zastupitelů. Osobně jsem mluvil i s premiérem Andrejem Plenkovićem a s ministrem administrativy a spravedlnosti. Připravili jsme návrh změn stanov odsouhlasený županem a těší mě, že jsme dostali podporu většiny zastupitelů ve shromáždění županství. Díky změně stanov máme i do budoucna zaručena práva na zástupce župana a jednoho zastupitele ve shromáždění zastupitelů v Bjelovarsko-bilogorském županství. Kdyby se nám to nepodařilo, znamenalo by to zhoršení spolupráce s županstvím. Funkce místožupana a místostarostů jsou pro nás důležité, aby se ve shromáždění o české menšině vědělo a slyšelo. Věřím, že společně se zastupiteli v městech a obcích můžeme výrazně pomoci menšině, jak po stránce finančních prostředků, tak tím, že budeme i nadále pracovat na tom, aby česká menšina a všechna její práce byla ještě více vidět na území županství i šíře. Co se týká změny stanov obce Dežanovec, ve spolupráci s místostarostkou obce Dežanovec Kristinou Kubištovou, starostou obce Dežanovec Josipem Stjepanovićem, předsedkyněmi českých besed Holubňák, Dežanovec a Dolní Střežany a s předsedou Rady české národnostní menšiny obce Dežanovec se nám po pěti letech podařilo obnovit úřední používaní českého jazyka v částech obce Dežanovec, což znamená, že budou vráceny dvojjazyčné tabule s názvy vesnic Holubňák a Dolní Střežany.
Počet obyvatel, kteří se vyjadřují jako Češi, klesá. Je velice důležité zapůsobit na mladé. Máte již nějaký plán, jak na to?
Jsme svědky toho, že asimilace dělá svoje, ale pozorujeme také pokles počtu obyvatel v Chorvatsku vůbec. Jestli se nevyjádříme jako Češi, v budoucnu se může stát, že určitá práva se budou zmenšovat. Tady následuje moje výzva určená všem čtenářům Jednoty, portálu a všem našim krajanům, aby na to kladli velký důraz a mluvili s dětmi, kamarády, sourozenci, aby se deklarovali jako Češi. Společně se Svazem Čechů připravujeme kampaň, proč je důležité vyjádřit se jako Čech. Pracujeme na různých projektech se školkou, školou a gymnáziem, besedami a institucemi, takže se již řadu let pravidelně pořádají poznávací zájezdy do Česka, ať už se jedná o lyžařské kurzy a školy v přírodě pro děti, nebo zájezdy besed, a k dispozici je nyní také KEC Tkon.
Území, kde převážně žijí příslušníci menšin, jsou zařazena do zvláštního programu podpory infrastruktury zemědělství a hospodářství, který byl vypracován na návrh klubu menšinových poslanců. Města, obce, zemědělci i živnostníci získávají přes různá ministerstva finanční prostředky na zlepšení podmínek nebo na rozšíření výroby. V tomto programu mají opravdu přednost lidé, kteří se vyjadřují jako příslušníci některé menšiny. Je zapotřebí vypracovat marketing, aby o tom lidé věděli.
Dožínky jsou už tady a moc se na to těším. Je to největší akce a letos je i sté výročí prvních Dožínek. Letos je ve spolupráci pořádá Česká beseda Daruvar a Svaz Čechů, ale s přípravami pomůžou i jiné besedy. Projekt Dožínek je už podán na různé možnosti financování, domluvy jsou v plném proudu, v České besedě Daruvar se domlouvá dožínkový organizační výbor a podvýbory a v nejbližší době se začne s přípravami. Oslovili jsme českou a chorvatskou televizi, a kromě běžných pořadů se bude točit i dokumentární záznam o dožínkových slavnostech. Tato nahrávka zůstane jako dlouhodobá památka, ale také materiál pro propagaci celkové činnosti české menšiny v Chorvatsku i samotných Dožínek. Věřím, že se Dožínky dostanou pod ochranu Ministerstva kultury.
Je známo, že česká menšina není nejpočetnější menšinou v Chorvatsku, ale je nejorganizovanější. Čemu vděčíme za tento úspěch?
Především můžeme poděkovat našim předkům, kteří když začali organizovat českou menšinu, založili jednu zastřešující organizaci – jeden Svaz Čechů. V současnosti za to můžeme být vděčni Svazu Čechů, který se stará o všechny české besedy, mateřské a základní školy, o naše instituce, vydavatelství Jednota, Kulturně-edukační centrum ve Tkonu a České kulturní centrum v Daruvaru. A největší dík patří všem, kteří pokračují v činnosti, se kterou naši předkové začali.
Minulý rok do Daruvaru zavítala první dáma České republiky Eva Pavlová. Jaký dojem na Vás udělala tato vzácná návštěva?
Musím říct, že nás všechny potěšilo, že první dáma Eva Pavlová vyjádřila přání navštívit Daruvar a přijala pozvánku. Návrh, aby se sešla s první damou Chorvatska právě v Daruvaru, pro nás byl vzácností a byli jsme hrdí na to, co jim můžeme ukázat. Někdy ani sami nevíme, kolik toho děláme pro Českou republiku, protože každý aktivní příslušník je svým způsobem českým ambasadorem v Chorvatsku. Česká menšina a její aktivity jsou mostem, který spojuje Českou republiku a Chorvatsko.
Všude jste vítaným hostem a věřím, že to, abyste mohl navštívit co nejvíce událostí, vyžaduje důkladné plánování. Jak to zvládáte?
Opravdu miluji českou píseň, tanec a kulturu, sám se už léta věnuji folkloru a opravdu rád navštívím každou akci, na kterou jsem pozvaný. Vzhledem k tomu, že zastupuji českou i slovenskou menšinu, se však velmi často stává, že se mi o jednom víkendu sejde několik různých akcí. Snažím se jich navštívit co nejvíc. Nejraději ale mám, když mohu přijít na jedno místo a pobavit se s domácími, protože i spolupráce, rozhovor a společné pobavení po oficiální části programu jsou moc příjemné. Touto cestou se navíc vyřeší mnoho problémů a otázek.
Vánoce jsou za námi. Je poznat, že pečujete o českou kulturu, tradici a jazyk. Které z vánočních zvyků dodržujete doma se svou rodinou?
Co se tyká Vánoc, u nás se tradičně smaží kapr a peče vánočka a je to období, kdy se maximálně věnujeme svojí rodině. Společně ozdobíme stromeček a dáváme si pod něj dárky. Chodíme také do kostela na půlnoční mši svatou. Na Vánoce ráno rozbalujeme dárky a dáme si společně snídani, při níž zazní hezká přání do budoucna.
Na závěr rozhovoru pan poslanec konstatoval, že je spokojený s tím, čeho česká menšina dosáhla, jak v minulém roce, tak i v předchozím období, a že věří, že se všechny zadané plány a projekty podaří úspěšně dovést k cíli. Zdůraznil, že se těší především na práci s dětmi, spolupráci s mládeží a spolky. Všem přeje hodně štěstí, zdraví a společných projektů a úspěchů. Těší se na spolupráci a čtenáře Jednoty srdečně zve na jubilejní dožínkové slavnosti v Daruvaru.
Otázky kladla Sandra Klimšová, foto sk, archiv Jednoty a soukromý archiv

SA ZASTUPNIKOM ZA ČEŠKU I SLOVAČKU MANJINU VLADIMIROM
BILEKOM – Na početku godine smo zamolili Vladimira Bileka da za čitatelje kratko rezimira prošlu godinu i predstavi planove za ovu. Doznali smo nešto više o projektima i u kojoj su fazi. Razgovarali smo o pravima manjina i zašto je bitno izjasniti se kao pripadnik češke manjine. U razgovoru smo se dotakli i predstojećih jubilarnih Žetvenih svečanosti koje će se održavati u Daruvaru. Poseban dojam na V. Bileka ostavila je i posjeta prve dame Češke republike Eve Pavlove.