Bjelovarsko-bilogorské županství je kromě jiného známé i podle toho, že ve složení obyvatelstva má všech dvaadvacet národnostních menšin uznávaných Ústavou. Pět menšin má spolky a zvolené rady a představitele, zatímco dvě počtem příslušníků měly na posledních volbách právo volit místožupany. Jsou to srbská a česká menšina,  českou menšinu ve výkonné moci županství zastupuje daruvarská rodačka Táňa Novotná Golubićová.

Jaký mají status menšinové programy a zda je možné počet projektů, financovaných příslušnými ministerstvy zvýšit, bylo cílem rozhovorů, které představitelé krajanských institucí 18. prosince vedli na ministerstvech školství a kultury a v Radě pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska. Do Záhřebu jeli poslanec Vladimír Bílek a jeho tajemnice Lidija Horvatová, předsedkyně a tajemnice Svazu Čechů Libuše Stráníková a Jarmila Kulhavá a ředitelka Jednoty Lidija Dujmenovićová. Vrátili se zcela spokojeni a optimisticky naladěni.

K letošnímu sto čtyřicátému výročí založení České besedy Záhřeb věnoval spolek pozornost svým čestným členům, znalcům života krajanů v Chorvatsku a propagátorům života záhřebských Čechů. Viktor Husák je jedním z nich. V Besedě je činný přes padesát let.

Snad to, co chci říci, říkám za řadu jiných: za mnohé z těch, kteří nejsou politiky, nýbrž jenom občany; kteří snad jsou nebo byli dosti špatnými straníky, protože se snaží být co možná dobrými občany. Je nás dosti, kdo necháváme politiku jiným, protože děláme něco jiného; děláme svou práci a věříme, že to nejlepší, co můžeme, vydáváme všem právě ve svém povolání.

Daruvar začátkem prosince navštívil PaedDr. Ivo Martinec, CSc, vyučující na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jehož krajanští učitelé znají jako organizátora každoročních seminářů v České republice. Tyto vzdělávací a poznávací zájezdy krajanských pedagogických pracovníků připravuje z vlastního zájmu a z ochoty, nyní však přišel s návrhem, jak tuto osobní spolupráci povznést na institucionální úroveň. Navštívil kvůli tomu nejen Svaz Čechů, ale také české základní školy v Daruvaru a Končenicích a daruvarské gymnázium.

Nad faktory, které ovlivňují vztah krajanů k mateřské zemi, se v článku Krajané a současné migrační procesy (Národopisná revue 4/2013, s. 235-239) zamýšlí český historik Zdeněk Uherek. Pojem mateřská země, vžitý například v české komunitě v Chorvatsku, výstižně zaměňuje pojmem „zdrojová země“, který je zbaven sentimentu původních vystěhovalců čili imigrantů.

Před vánočními a novoročními svátky uspořádala Česká beseda v Horním Daruvaru 12. prosince celovečerní program, ve kterém se představily všechny spolkové skupiny. Prosincové besední večírky se na Podborech už osvědčily, a postupně se stávají tradicí.

Růženka Dostálová říká o Vánocích, že jsou nejkrásnějšími svátky v roce. A to že nejsou ani letos bílé? Na to už jsme si skoro zvykli – globální oteplení udělalo své. Byly ale doby, kdy bylo v těchto svátečních dnech sněhu do kolen, kdy nebylo důležité dostat hromadu dárků, kdy si lidé byli mnohem bližší a radovali se z maličkostí, kdy se všichni setkali u jednoho stolu u skromných jídel a kdy se daleko víc dodržovaly tradice. O tom, jak se slavily Vánoce v Růženčině rodišti Holubňáku jsme si povídali s osmdesátiletou šiboveckou krajankou Růženkou Dostálovou. Ukázala nám, jak se u nich kdysi pekla vánoční štědrovka, tedy její slaná varianta z kynutého těsta. Známe ji totiž spíše jako sladkou pochoutku.