POHYBOVÉ HRY V NAŠÍ ŠKOLCE
V minulém roce se v nakladatelství Jednota připravovala celkem nezvyklá kniha. Kniha Pohybové hry v naší školce, Hry kdysi a dnes Željky Zadrové byla veřejnosti představena 7. června na dvoře Svazu Čechů.

JAK MORAVSKÁ MADONA DOJALA OBECENSTVO K SLZÁM
Za členy České besedy Záhřebského županství je velice úspěšný rok, v němž měli velký počet vystoupení, obnovili i tradice spolkových zájezdů a zkusili i hrát divadlo, stojí ve zprávě o loňské činnosti spolku, podané na valné hromadě Besedy, která se konala v neděli 4. června v rámci Dne české kultury.

UKÁZKA ČESKÉ KULTURY PRO VŠECHNY SMYSLY
Krajanské divadlo, česká písnička, tanec a dechová hudba, veselá nálada a přátelská společnost, nádherné lidové kroje…, a všechno ochuceno vůni tradičních českých gastronomických specialit. Je to recept, podle kterého už více než dvě století krajanská komunita v Chorvatsku zachovává svou identitu, jazyk a kulturu. Právě toto se pokusila znázornit Česká beseda Viroviticko-podravského kraje občanům města Virovitice a všem návštěvníkům pořádáním prvních Dnů české kultury. Čtyřdenní bohatý program v organizaci čtyřletého spolku, ve kterém účinkovalo přes 200 jednotlivců, zajisté splnil určený cíl.

ČESKÁ SPISOVATELKA OKOUZLENÁ ČESKÝMI KRAJANY
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, říká Markéta Pilátová. Spisovatelka, novinářka a hispanistka prožila dvanáct let v Brazílii a Argentině, kde pracovala s českými krajany a učila je český jazyk. Nedávno navštívila českou menšinu, která se soustřeďuje kolem chorvatského Daruvaru. Ta ji okouzlila svou bohatou spolkovou činností a organizovaností, děti zase překvapily dobrou úrovní češtiny.

OSLÍ SERENÁDA
První procházka se konala v daruvarské části města Zeleni brijeg na hospodářství Matković, které se nachází na mírných svazích v blízkosti města Daruvaru, na samé hranici Mezinárodního parku tmavé oblohy Vrani Kamen.

ZAKLÁDÁNÍ ČESKÝCH ŠKOL NEBYLO SNADNÉ
Škola je jako instituce částí minulosti lidstva, a proto měla vždy velký význam. V ní se učilo čtení, psaní a počítaní, což kdysi vystačilo pro každodenní život. Brzy se zpozorovalo, že vědomosti ze školy usnadnily komunikaci mezi členy lidské společnosti, že se jimi rozšiřovaly vidiny a luštily mnohé záhady z neznámého světa. Rovněž bylo čtením možno poznat i události z minulosti, mnohá tajemství, která se ukrývala v mnohých vědách, nebylo třeba je znovu odhalovat. Později nestačilo ani to, protože bylo nutné ovládat i jazyk, ve kterém bylo něco zapsáno. Není proto divu, že se jazyk postupně stával nástrojem, jimž bylo možné ovládat svět. Jazyk často podrobil menší národy asimilaci, se zánikem jazyka mizely menší národnostní skupiny, které splývaly s jazykem jiného národa, až se staly jeho částí.