TAJEMSTVÍ LÉČIVEK A LETNÍCH KULTUR KAŽDÉHO OKOUZLÍ
Oázu bohatou na léčivky a letní ovoce, které dozrává právě v tomto období, jsme našli v Dolanech nedaleko Daruvaru. Objevili jsme tam pěstitele heřmánku, máku a třešní. Text a foto A. Raisová

V těchto dnech (konec května 2018) byla ukončena první část projektu digitalizace našeho týdeníku Jednota. Jde o vydání od roku 1946 (od vůbec prvního čísla Jednoty) do roku 1967.
Ve spolupráci s firmou Point d. o. o. z Varaždinu a díky finanční podpoře města Daruvaru a Bjelovarsko-bilogorského županství ve výši 18 tisíc kun se nám podařilo uskutečnit digitalizaci těchto dvaceti dvou ročníků. Úhrnem je to zatím 8 188 stránek, které byly naskenovány a prošly počítačovým programem OCR, kterým se z naskenovaných materiálů rozezná text. Právě díky tomuto programu je možné online vyhledávat v textu, o čem se píše v těchto číslech Jednoty.
Tyto ročníky Jednoty jsou dostupné k vyhledávání určitých dat a údajů na následujících webových stránkách: http://library.foi.hr/novine/d.aspx?C=95
V projektu digitalizace časopisu Jednota budeme pokračovat.
Doufáme, že to bude užitečné i pro Vás.   Redakce

MĚSTO ŽILO ČESKOU KULTUROU
Když se v roce 2003 konaly první bjelovarské Dny české kultury, vedení České obce Bjelovar ani netušilo, jaký velký úspěch akce bude mít. Dnes je hrdé na to, že podle vzoru jeho spolku podobné akce pořádají skoro všechna krajanská sdružení. Letošní akce po sedmi dnech vyvrcholila v sobotu 26. května jarmarkem a kulturním programem v městském parku.

ČESKÁ KULTURA A GASTRONOMIE VE VÝCHODNÍ SLAVONII
Před čtyřmi lety v Osijeku obnovila svou činnost Česká beseda. Dnes má několik skupin a pilně pracuje – pečuje o českou kulturu a obyčeje ve východní Slavonii. V sobotu již potřetí uspořádal zdejší krajanský spolek, který odnedávna vede předseda Vlado Grgošević, Den české kultury s bohatým a zajímavým programem.

VIZIONÁŘ, KTERÝ MÁ NA POLI ZAPOMENUTÉ PLODINY
Představujeme vám zemědělce Vladimíra Smolu, který se na svém rodinném hospodářství už čtvrt století snaží stále něco zlepšovat a jít s dobou. Jako jeden z mála dolanských pěstitelů se věnuje zapomenutým tradičním plodinám – pšenici špalda (pir), pohance (heljda), svazence (facelija), vlčímu bobu (lupina) a dalším, a to nejen v Dolanech, ale i v nedalekém Miljanovci. V uskutečnění jeho plánů mu pomáhají členové rodiny – manželka Željka se syny Markem a Leem a jeho matka Vlasta.

KOŠATÝ STROM RODINY ŠUSTKOVY MÁ HLUBOKÉ KOŘENY
Když se před necelým desetiletím zakládala Česká beseda Záhřebského županství, o většinu záležitostí se postarali Stanislav-Stanko Šustek a jeho manželka Mira. Jde o krajanskou rodinu s hlubokými kořeny a s bohatými dějinami, což dokládá rodokmen, který S. Šustek právě dokončuje.