ZAŠLÁ SLÁVA KDYSI POČETNÉ KRAJANSKÉ KOMUNITY
Česká beseda Nová Hradiška a okolí nepochybně patří mezi krajanské spolky s nejtěžšími podmínkami k práci – shromažďuje stovku členů jak z města, tak i z řady okolních vesnic. A protože jsou roztroušeni na poměrně velkém území, asimilace tu působí rychle a krutě. Slyšet češtinu je velkou vzácností. Jedním z krajanů, od nichž ji můžeme slyšet, je Milan Žegarac, který sice žije v Gradišce, pochází však z nedaleké vsi Staro Petrovo Selo. Proto jsme se spolu vydali na cestu deset kilometrů od Gradišky na východ.

S politováním reaguji na smutnou zprávu o úmrtí pana Eduarda Vostřela, kterou se dovídám od paní Libuše Stráníkové. S hlubokým dojetím mu věnuji tichou vzpomínku.

MINULÝ ROK BYL DOBRÝ, JSEM PŘESVĚDČENÁ, ŽE LETOŠNÍ BUDE JEŠTĚ LEPŠÍ
Už dlouho jsme neměli rok, o kterém bychom neřekli, že byl „těžký“, „náročný“, nebo alespoň „složitý“. Ten, který právě uplynul, nebyl výjimkou. Pro krajanskou komunitu byl sice trošku jistější, protože dotace ze státního rozpočtu neklesly, ale potíže dělaly třeba změny podmínek pro přihlašování kulturních programů. Ke změně došlo i v čele zastřešující organizace chorvatských Čechů – na valné hromadě Svazu Čechů byla za předsedkyni zvolena Anna-Marie Štrumlová Tučková, se kterou uplynulý rok rekapitulujeme.

Každá z dvaceti dvou národnostních menšin, kolik jich v Chorvatsku žije, má svůj specifický společenský a spolkový život. S největšími problémy se asi setkávají Romové, etnická skupina s řadou podskupin, jejíž příslušníci dokonce nemluví stejným jazykem. Proto v Chorvatsku působí několik různých romských sdružení, nejnovější působí teprve půl roku. Je to Vedri radio, první chorvatské menšinové internetové rádio se sídlem ve městě Pitomača, s početnou romskou populací.

O patnácti letech od schválení ústavního zákona o právech národnostních menšin se 11. prosince v Chorvatském sněmu konal kulatý stůl, na kterém jeho účastníci probírali jeho účinky a úroveň dosažených menšinových práv. Předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer uvedl, že zákon zabránil asimilaci a getoizaci příslušníků menšin a pomohl jim při integraci do chorvatské společnosti, stejně tak pomohl při udržení jejich kulturní a národnostní identity.

PLÁNY A PŘEDNÁŠKY
„Všem vám blahopřeji k svátkům a Besedě do nového roku 2018 přeji, ať se jí daří tak jako letos, kdy jsme spolu uskutečnili hodně dobrých akcí,“ řekla úvodem na mimořádné valné hromadě České besedy Dolany předsedkyně Slavica Bublićová. Členové krajanského spolku na něm 27. prosince schválili plány na příští rok, ve kterém Beseda počítá se 67 tisíci kunami příjmů i výdajů.