K VÝROČÍ ZALOŽENÍ SVAZU ČECHŮ V RCH
V sále Českého národního domu se těsně po ukončení kulatého stolu konal kulturní program na počest úctyhodného 95. výročí založení ústřední kulturní organizace chorvatských Čechů. Jak bylo řečeno, z úsporných důvodů se v programu představili výhradně Daruvarští – děti z mateřské školy, žáci základní školy a skupiny daruvarské České besedy.

K SEDMDESÁTÉMU VÝROČÍ
Jednota začala vycházet v roce 1946 jako „orgán české menšiny“ čili Československého svazu v Národní republice Chorvatsku, pod který organizačně i prakticky patřila. A zaměstnanec číslo l, jak si můžeme přečíst v úplně první Matriční knize, která se nachází v archivu Jednoty, je Božidar Grubišić, největší novinář, kterého kdy Jednota měla.

ZPÍVALY SE PŘEVÁŽNĚ LIDOVÉ PÍSNIČKY
Za deštivého sobotního večera 15. října se do daruvarského Českého domu sjelo osm krajanských pěveckých skupin na druhou část Krajanských zpěvánek. I tu uspořádal Svaz Čechů v Republice Chorvatsku, tentokrát spolu s Českou besedou Daruvar pod patronátem Rady pro národnostní menšiny v Republice Chorvatsko.

ZACHRAŇTE NAŠE DĚTI
Nyní jsou to už dějiny a je všeobecně známo, že když v srpnu roku 1991 začaly na Daruvar dopadat miny, krajané hromadně se zbraní v ruce bránili domov a Československý svaz hledal způsoby, jak pomoci uzavřít mír. Poslal apel i československému prezidentovi Václavu Havlovi, který ihned zahájil akci pomoci. Do Daruvaru přijela parlamentní delegace v čele s Viktorií Hradskou, která měla zjistit, jakou pomoc potřebujeme, a dostala jednoznačnou odpověď: „Zachraňte naše děti!“

TOTO KAPITÁLNÍ DÍLO JE CHORVATSKO-ČESKÝ PANTHEON
České stopy v Chorvatsku je název biografického slovníku významných osobností původem z českých zemí a příslušníků české menšiny: Ještě než vyšel, byl prohlášen za kapitální dílo: a samá slova chvály dostal také na křtinách 12. října v záhřebském Českém domě. Po daruvarském květnovém křtu složil tak lexikon Josefa a Alena Matuškových další důležitý test.

Od 29. září do 2. října proběhl v Praze 10. ročník krajanského festivalu. Navazoval na třídenní konferenci „Krajané a identita“, kterou uspořádal Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Letošního Mezinárodního krajanského festivalu se zúčastnily České besedy Záhřebského županství, Kaptol a Hercegovec.