Uplynulo čtyřicet let od smrti jednoho z nejvýznamnějších daruvarských krajanů, kteří dosáhli vysoké postavení v chorvatském veřejném životě. Byl to Josip Salač, duchovní, který se dokonce stal i světícím záhřebským biskupem. Narodil se v Dolním Daruvaru 22. ledna 1908 a zemřel 19. prosince 1975 v Záhřebu.

Na přelomu listopadu a prosince v České základní škole Komenského v Daruvaru pobývala dva týdny absolventka pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Tereza Klímová. Během čtrnácti dnů navštěvovala různé školní hodiny, učila děti ve školní družině, pomáhala i v redakci Jednoty. Pochází ze Svitav, má dvě magisterská studia v oborech český jazyk a občanská výchova, jedno pro základní školy a druhé pro střední školy.

Letošní teplý podzim šel na ruku zemědělcům, kteří do zimy stačili udělat spoustu práce na poli – sklidit kukuřici, vyvézt chlévský hnůj a zorat pole. Pro toto období jsou příznačné i zabijačky… Na kus řeči jsme se zastavili ve vsi Mezurač u Kutiny, kde svorně žijí a spolupracují Chorvaté s Čechy a Slováky.

Mikulášská tradice je v krajanských spolcích velice oblíbená. Letos v předvečer svátku svátého Mikuláše ji připomněla dvacítka spolků a škol. Před nadílkou byly kulturně umělecké programy. První se konaly už v pátek 4. prosince.

Zůstat bez zaměstnání pro mnohé znamená ztrátu sebevědomí, celý život se jim hroutí před očima. Ne ale Slávince Plavčekové z Prekopakry, která to zažila, a nepovažovala to za tragédii. Hledala nové cesty, jak z té nesnáze ven. Uvědomovala si, že vždycky existuje východisko z komplikované situace, a svůj život zasvětila aktivitě v různých organizacích, i v místní Besedě, kde je místopředsedkyní. Teď, když se poohlédne zpět, ví, že se dala správnou cestou. „Není třeba se vzdávat, ať už je situace jakákoli,“ je její heslo. Povídali jsme si o ledasčem, o jejím životě, práci, koníčcích, rodině i hospodářství, kde pěstuje všechno možné.

Koncem listopadu cesty všech národnostních menšin v Chorvatsku vedou do Bjelovaru. Večer národnostních menšin v městské sportovní hale se prosadil jako známá a důležitá ukázka pestrosti a bohatství menšinové kultury a tradicí. Poslední listopadovou sobotu si každý rezervuje pro tuto událost, která se 28. listopadu konala podeváté.