VE ZNAMENÍ PODZIMU
Když se mluví o České besedě Dežanovec, už i ptáčkové ve větvích vědí, že jejich symbolem jsou panenky z kukuřičného šustí, a spolu s tím i samotná kukuřice. Letošní Den kukuřice se uskutečnil v rámci oslav 100. výročí založení Besedy. Slavnostní program s celou řadou hostů se konal 7. září ve dvoře Základní školy Dežanovec.

POBAVENÍ PŘI ČESKÉ KULTUŘE A GASTRONOMII
Po letních dovolených se kolotoč kulturních aktivit krajanských spolků zase roztočil, a tak o první zářijové sobotě proběhlo několik Dnů české kultury. Jednou z pořadatelek byla i Česká beseda Daruvarský Brestov, která před Českým domem v odpoledních hodinách připravila bohatou ukázku české kultury a gastronomie.

VESELÉ MENŠINOVÉ SETKÁNÍ
Nadprůměrné teploty nekončícího léta vůbec nevadily České besedě Šibovec, aby v sobotu 7. září uspořádala svůj tradiční Den české kultury. Bohatá gastronomická nabídka, veselé závody a rozmanitý kulturně-umělecký program znamenaly skvělý výběr pro každého z návštěvníků.

JAZYKOVÉ SOUSTŘEDĚNÍ POPRVÉ VE TKONU
Prázdniny u moře? Navíc s výukou češtiny a možností navázat nová mezinárodní přátelství? To zní jako skvělý program na závěr letních prázdnin, pro který se rozhodlo 15 studentů 1. a 2. ročníku daruvarského gymnázia. V doprovodu učitelek Elenky Podsedníkové a Tiny Varatové se 15. srpna v ranních hodinách vydali směrem na jih na malebný ostrov Pašman do známého přímořského městečka Tkon, aby se zúčastnili mezinárodního krajanského tábora s aktivní výukou českého jazyka určeného právě pro děti z českých krajanských komunit z Chorvatska a Ukrajiny.

I MALBY NA BUDOVÁCH MOHOU BÝT UMĚNÍ
Při mé poslední návštěvě Záhřebu jsem byl zklamán, když jsem viděl fasády tolika, často hezkých budov poničených ošklivými graffiti. Jedinou výjimkou byla zeď podél železniční trati v Ulica kneza Branimira, kde bylo možné rozeznat skutečnou kreativitu. Byly to rozhodně „nástěnné malby“ spíše než pouhé mazanice na stěnách a některé z nich byly nejen dobře promyšlené, ale také často vykazovaly nějaký vážný satirický nebo politický záměr, což jednoznačně vypovídá o sociologickém porozumění.

CHRÁNĚNÁ LIDOVÁ ARCHITEKTURA
Bakar je město na pobřeží Jadranu mezi Rijekou a Crikvenicí. Nachází se v nádherném zálivu, který je přírodním přístavem a je úzce spjat s námořnictvím. Na přelomu 18. a 19. století byl Bakar námořní, obchodní a ekonomické centrum a největší město v Chorvatsku, v roce 1787 měl přibližně tolik obyvatel jako Záhřeb a Rijeka dohromady. V roce 1849 měl i svou vlastní minci. Zbouráním 265metrového komínu koksárny v roce 2006 začal nový rozkvět Bakaru s mnohými turistickými atrakcemi.